|
|
Laický stát - ústavní garance a zákonné provedení
Szalonnás, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá z několika perspektiv poměrem státu a náboženství jako sociálních fenoménů. Nejprve zkoumá společné dějiny států a náboženství, popisuje zásadní roli náboženství ve starověkých státech a poté se soustředí na vznik křesťanství a jeho rozšíření v římské říši, jeho roli po jejím pádu při ustavování nového společensko-státního uspořádání Evropy. Popisuje boj o nadvládu mezi světskou a církevní mocí a uzavírá, že oba fenomény mají odlišnou podstatu a proto není možné, aby jeden převážil nad druhým. Středověké církve neuspěly ve snaze vykonávat světskou moc nadřízenou státům, totalitní státy dvacátého století selhaly při pokusu náboženství zničit ve prospěch ateistických ideologií. Dále se práce zabývá mezinárodněprávním zakotvením náboženské svobody a sleduje proměnu v chápání její povahy: od sféry, do níž by stát neměl vůbec zasahovat až po oblast, v níž je právní reglementace nezbytná. To je zapříčiněno rozvojem ideje lidských práv, směrem od negativních vymezení svobod k pozitivním právům. Právní úprava je také nutná, aby zajistila pokud možno bezkonfliktní existenci mnohonáboženské a multikulturní společnosti. Poté práce popisuje úpravy náboženské svobody vybraných evropských států. Vychází z jejich rozdělení do tří základních modelů: úpravy odlukové, kooperační a státně-církevní. Věnuje...
|
|
|
Zásady civilního procesu
Szalonnás, Ondřej ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Zásady civilního procesu: anotace rigorózní práce Předkládaná práce si klade za cíl analyzovat základní zásady civilního procesu. Tyto zásady plynou z práva na spravedlivý proces, a proto jsou někdy nazývány obecnými zásadami soudnictví. Přesto lze odlišit způsoby, kterými se vztahují specificky na civilní proces. Problematika základních zásad se ukazuje jako překvapivě aktuální téma, a to jak obecně, protože je třeba hledat cesty, kterými se civilní proces vyrovná s nejnovějšími společenskými změnami, tak zejména v České republice, v níž probíhá permanentní reforma civilního procesu, která pravděpodobně nebude dokončena dříve než s nově přijatou rekodifikací. Obsah práce je rozčleněn do celkem sedmi kapitol. Prvá kapitola je úvodní a zabývá se pojmem základních principů, jeho kořeny, původem a jejich současnou aktuálností. Následující kapitola se zabývá právem na nestranný, nezávislý soud zřízený zákonem, tedy základními atributy soudní moci, bez jejichž zajištění nemůže spravedlivý proces vůbec existovat. Třetí kapitola pojednává o zásadě spravedlnosti a rovnosti a popisuje způsob, jakým je tato zásada realizována. Jedná se o sadu důležitých práv, například právo na projednání věci v osobní přítomnosti, na efektivní účast v řízení či na kontradiktornost řízení. Tato práva navíc musejí byt interpretována v...
|
|
|
Laický stát - ústavní garance a zákonné provedení
Szalonnás, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá z několika perspektiv poměrem státu a náboženství jako sociálních fenoménů. Nejprve zkoumá společné dějiny států a náboženství, popisuje zásadní roli náboženství ve starověkých státech a poté se soustředí na vznik křesťanství a jeho rozšíření v římské říši, jeho roli po jejím pádu při ustavování nového společensko-státního uspořádání Evropy. Popisuje boj o nadvládu mezi světskou a církevní mocí a uzavírá, že oba fenomény mají odlišnou podstatu a proto není možné, aby jeden převážil nad druhým. Středověké církve neuspěly ve snaze vykonávat světskou moc nadřízenou státům, totalitní státy dvacátého století selhaly při pokusu náboženství zničit ve prospěch ateistických ideologií. Dále se práce zabývá mezinárodněprávním zakotvením náboženské svobody a sleduje proměnu v chápání její povahy: od sféry, do níž by stát neměl vůbec zasahovat až po oblast, v níž je právní reglementace nezbytná. To je zapříčiněno rozvojem ideje lidských práv, směrem od negativních vymezení svobod k pozitivním právům. Právní úprava je také nutná, aby zajistila pokud možno bezkonfliktní existenci mnohonáboženské a multikulturní společnosti. Poté práce popisuje úpravy náboženské svobody vybraných evropských států. Vychází z jejich rozdělení do tří základních modelů: úpravy odlukové, kooperační a státně-církevní. Věnuje...
|
host ::
RSS.