|
|
Dějiny německy mluvících obyvatel českých zemí v muzeu: Komparace expozice Prožitek vlast a Naši Němci
Nagy, Kristýna ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
V diplomové práci jsou porovnány dvě nové muzejní expozice věnované dějinám německy mluvícího obyvatelstva českých zemí. Jedná se o expozici Prožitek vlast v Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově a Naši Němci v Městském museu Ústí nad Labem. Předmětem analýzy je vznik a současná podoba těchto expozic a příběh dějin, které návštěvníkovi prezentují. Obě expozice byly zdokumentovány a porovnány na základě katalogu otázek založeného na kritické analýze historického pramene. Z výsledků analýzy vyplývá, že ačkoliv byla obě muzea plánovaná ve stejném časovém období a v atmosféře podporující společný kritický pohled na dřívější odlišnou interpretaci česko-německých dějin, finální podoby obou muzeí nadále prezentují významnou část dějin odlišným způsobem a ani jedno z nich zcela nenaplnilo svůj původní záměr. Období 18. a 19. století prezentují expozice velmi podobně a kriticky reflektují také vývoj nacionalismu u česky i německy hovořících obyvatel. Politický vývoj 20. století však expozice zachycují každá ze svého pohledu. Výsledky výzkumu naznačují, že i přes současnou fungující česko-německou spolupráci a podrobný výzkum česko-německých dějin na obou strach hranice, prozatím nebylo možné vytvořit expozici, která by se kriticky zcela vyrovnávala s odlišnými podobami kolektivní paměti Němců a Čechů. I přesto je...
|
|
|
Image Západního Berlína: Od hledání vlastní identity k veliteli frontového města Willy Brandtovi
Novotná, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
Poválečný vývoj Západního Berlína ovlivňovaly demografické a ekonomické pro- blémy, ale i fakt, že se město stalo bojištěm studené války, kdy mezi sebou soupeřily dva politické systémy. Západní Berlín měl pro Západ bezpochyby symbolickou hodnotu, což mu poskytovalo bezpečnostní záruky. Ovšem pokud se nechtěl spokojit s pouhým přeží- váním, bylo třeba zaměřit se na image politiku, která by ze Západního Berlína vytvořila sebevědomé atraktivní město. Cílem práce je zmapovat proces budování image a zároveň se pokusit tento vývoj interpretovat s pomocí konceptu měkké síly. Hypotéza předpo- kládá, že hlavním tvůrcem image města byl jeho starosta Willy Brandt. Jelikož pojem image není v historii jako studijním oboru příliš metodicky ukotven, kombinuje práce poznatky ze sekundární literatury z různých oborů a ty doplňuje o Brandtovy projevy, dopisy a články z novin Der Spiegel. Práce dochází k závěru, že proces budování image byl započat již během války skrze narativ o svobodě a Willy Brandt v něm sehrál důleži- tou roli v době, kdy byla postavena berlínská zeď a bylo třeba k městu přilákat pozornost Západu. To se Brandtovi povedlo a v tomto ohledu tak disponoval měkkou silou. V pří- padě Západního Berlína to již tak očividné není. Město se sice snažilo zatraktivnit se v očích Západu a tím si získat jeho...
|
|
|
Blahořečený Gerhard Hirschfelder - příspěvek církevní postavy ke vzniku transnacionálního místa paměti
Peltanová, Tereza ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
Řešitel: Bc. Tereza Peltanová Studijní program: Německá a středoevropská studia Název práce: Blahořečený Gerhard Hirschfelder - příspěvek církevní postavy ke vzniku transnacionálního místa paměti Abstrakt Diplomová práce se zabývá vznikem a vývojem kultu německého kněze Gerharda Hirschfeldera. Hirschfelder působil v třicátých letech dvacátého století jako oblíbený kaplan a pastorační pracovník s mládeží nejprve v kladské příhraniční obci Čermná a následně v Kladské Bystřici. Byl proti omezování církevní moci skrze národní socialismus. Za svůj postoj zaplatil životem v koncentračním táboře Dachau. Po konci války došlo v Kladsku k nucené výměně původního německého a českého obyvatelstva za obyvatelstvo polské. Od konce devadesátých let je Hirschfelder uctíván zástupci všech tří národností. V roce 2010 byl blahořečen. Práce je případovou studií transnacionálního místa paměti (lieu de mémoire). Zkoumá, za jakých okolností, díky kterým aktérům a v jaké podobě vznikl kult německého mučedníka na polském území. Na základě těchto informací se snaží odvodit, jakou symboliku v sobě postava kněze v současnosti nese pro jednotlivé národnostní skupiny.
|
|
| |
|
|
Kořeny polského katolicismu
Kubátová, Zuzana ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
Diplomová práce se zabývá katolicismem v Polsku a jeho prolínáním do polské národní identity. Úvodní kapitola nejdříve charakterizuje koncept identity Polák-Katolík a jednotlivé aspekty, jež tento koncept spoluvytvářejí, jako míra religiozity; provázanost katolicismu s polskou státností; křesťanství jako součást národní identity a historické události, během kterých docházelo k posílení polsko-katolického spojení. Přestože model Poláka-Katolíka vznikl až v 19. století, kořeny tohoto sepětí lze pozorovat od počátků polských dějin až po současnost. Práce se tedy následně detailněji zaměřuje na vybrané historické milníky polské historie, na kterých ukazuje, jakým způsobem docházelo k prostupování prvků katolicismu do identity Poláků. Práce vychází z předpokladu, že k prolínání polsko-katolického docházelo především v kritických obdobích. Proto byly pro účely práce vybrány převážně události, kdy byla ohrožena existence polského národa a víra společně s římskokatolickou církví hrály zásadní roli při jeho zachování, jako např. při obléhání kláštera u Čenstochové, v období tzv. záborů a v období komunismu. Závěrečná kapitola se poté věnuje současné situaci katolicismu v Polsku, pozici římskokatolické církve ve veřejném i politickém životě, a následně se zaměřuje na možné příčiny krize, jíž v posledních...
|
|
|
Vztah polské katolické církve k hnutí Solidarita do roku 1989 a jeho reflexe v českém samizdatu
Smolka, Radek ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem hnutí Solidarita s katolickou církví v Polsku do roku 1989 a projevy tohoto vztahu v českých samizdatových periodicích. Zkoumanými periodiky jsou Lidové noviny, Informace o Chartě 77 a Informace o církvi. V práci je představena situace polské občanské opozice a to především v období 80. let. Velká část práce je věnovaná hnutí Solidarita. Prezentovány jsou zde nejen významné milníky tohoto hnutí, ale do jisté míry i jeho sociologický profil. Kromě občanské opozice je popsána i situace katolické církve v Polsku s důrazem na okolnosti a události, které budovaly vztah mezi církví a státem popř. církví a hnutím Solidarita. Vzhledem k profilu práce se jedna z kapitol věnuje také disentu v tehdejším Československu a to jak občanskému, tak i katolickému. Zkoumaná periodika mají samizdatový charakter, proto je jedna z kapitol dedikována právě této formě psaného textu a autor zde vysvětluje i důvody volby tří zmíněných samizdatových titulů. K nalezení odpovědí na výzkumné otázky byla použita kvantitativní i kvalitativní analýza. Prezentovány jsou obě analýzy i podmínky, které autor vytvořil pro zařazení určitých samizdatových textů do výzkumu. Závěr diplomové práce obsahuje shrnutí tématu a představuje odpovědi na výzkumné otázky včetně jejich zdůvodnění.
|
|
|
Developments in Poland during the PiS government in 2015-2019 and its reflections in the German periodical Junge Freiheit
Vlkovičová, Natália ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
Predmetná diplomová práca sa zaoberá vývojom Poľska počas jednofarebnej vlády nacionálne konzervatívnej pravicovej strany Právo a Spravodlivosť v rokoch 2015-2019 a prezentovaniu tohto vývoja v nemeckom nacionálne konzervatívnom pravicovom týždenníku Junge Freiheit. Práca si kladie za cieľ zistiť, ako toto periodikum referuje o jednotlivých krokoch poľskej vlády v oblastiach migračnej politiky, reformy súdnictva, reformy verejnoprávnych médií, historickej politiky a rodinnej politiky vzhľadom na kultúrnu a hodnotovú blízkosť vlády PiS a tohto média, a zároveň prítomný protinemecký element v silnej nacionalistickej rétorike vládnej strany. Hlavnými použitými prameňmi sú najmä články z archívu tlačenej verzie týždenníka Junge Freiheit, rovnako tak články z jeho internetovej verzie, a zákony prijaté poľským Sejmom v danom období. Práca sa delí na tri kapitoly, pričom prvá sa stručne zaoberá vývojom Poľska do októbra 2015, teda do parlamentných volieb vyhraných stranou PiS. Druhá kapitola pojednáva o politickom vývoji Poľska v rokoch 2015-2019, konkrétne sa práca sústredí na migračnú politiku, reformu súdnictva, reformu verejnoprávnych médií, historickú politiku a rodinnú politiku. V tretej kapitole sú analyzované články periodika Junge Freiheit týkajúce sa Poľska, jeho vlády a už spomínaných oblastí v...
|
host ::
RSS.