|
|
Vídeňské sochařství 3. čtvrtiny 14. století ve středoevropském kontextu
Srovnal, Filip ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Diplomová práce je věnovaná nejvýznamnějším dílům vídeňského sochařství 3. čtvrtiny 14. století, sochám tzv. "vévodské dílny" při svatoštěpánském dómu, jejichž zadání a ideová koncepce úzce souvisí s vévody Rudolfem IV. (1358-1365) a Albrechtem III. (1349-1395). Jádro skupiny tvoří skulptura obou Knížecích portálů, dále dva gisanti na Rudolfově kenotafu, vévodský pár ze západní fasády a dva panovnické páry z Vysoké věže dómu. Klíčovou pasáží práce je rozbor skulptury Knížecích portálů. Kromě otázky původního umístění, ikonografie a funkce portálů, jde především o určení geneze stylu skulptury. V posledních dvou kapitolách se zaobírám Rudolfovým kenotafem a panovnickými páry. Na rozdíl od studií Schmidta a Schwarze shledávám stylové kořeny vídeňské skulptury ve středoevropském umění, především pak v jihoněmeckém a pražském parléřovském sochařství. Hlavní část sochařské výzdoby vznikla v době vlády Albrechta III.
|
|
|
Kostel Panny Marie v Norimberku a jeho sochařská výzdoba
Srovnal, Filip ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Filip Srovnal Kostel Panny Marie v Norimberku a jeho sochařská výzdoba /bakalářská práce/ RESUMÉ Po návratu z římské korunovace roku 1355 bylo první císařskou fundací Karla IV. založení norimberské kaple Panny Marie, zvané též "Frauenkirche". Zde se poprvé projevilo Karlovo umění panovnické reprezentace, které pak o několik let později dosáhlo svého vrcholu ve svatovítské katedrále v Praze. Parléřovský charakter architektury i skulptury kostela, jejich relativně časný vznik a osoba císařského fundátora - to vše byly hlavní důvody, proč někteří badatelé vyslovili názor, že se na realizaci kostela podílel sám císařský architekt Petr Parléř. Pokud by tomu tak skutečně bylo, byl by norimberský kostel a jeho skulptura jedinečným pramenem pro poznání raného díla tohoto geniálního umělce. S hypotézou o Petrově autorství se však v této práci neztotožňuji především pro příliš obecné argumenty, dokazující spíše úzkou vazbu na "umění parléřovské" než umění Petra Parléře samotného. Kromě dominantního parléřovského elementu se na podobě kostela podepsaly také lokální tradice, na což poukazuje kapitola věnovaná západnímu průčelí kostela sv. Vavřince, které našemu kostelu časově těsně předcházelo. Vedle celkového pojednání o historii, architektuře a skulptuře kostela jsem ale považoval za hlavní cíl této práce objasnit...
|
|
|
Umění a kult v norimberské Frauenkirche. Příspěvek k interpretaci sochařství 3. čtvrtiny 14. století ve středoevropském prostoru
Srovnal, Filip ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Klípa, Jan (oponent) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Předmětem práce je celková uměleckohistorická analýza kostela Panny Marie v Norimberku (tzv. Frauenkirche) jako významné památky středoevropského sochařství doby vlády římského císaře a českého krále Karla IV. (1316-1378) a svědka pevného propojení umění a liturgie. Práce sestává z pěti kapitol, které se věnují metodologii, historickému kontextu, architektuře, skulptuře a liturgickému provozu kostela. Hlavními cíli práce je vyjasnit participaci norimberského patriciátu a Karla IV. na stavbě a podobě kostela, provést komplexní ikonografickou a formálně-komparační analýzu skulptury, zejména skulptury předsíně a v neposlední řadě upozornit na dosud nereflektovaný fenomén mansionářů, zde ustanovených kněží, jejichž specifická liturgická praxe umožňuje objasnit mnohé ikonografické aspekty malířské a zejména sochařské výzdoby kostela.
|
|
|
Vídeňské sochařství 3. čtvrtiny 14. století ve středoevropském kontextu
Srovnal, Filip ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Diplomová práce je věnovaná nejvýznamnějším dílům vídeňského sochařství 3. čtvrtiny 14. století, sochám tzv. "vévodské dílny" při svatoštěpánském dómu, jejichž zadání a ideová koncepce úzce souvisí s vévody Rudolfem IV. (1358-1365) a Albrechtem III. (1349-1395). Jádro skupiny tvoří skulptura obou Knížecích portálů, dále dva gisanti na Rudolfově kenotafu, vévodský pár ze západní fasády a dva panovnické páry z Vysoké věže dómu. Klíčovou pasáží práce je rozbor skulptury Knížecích portálů. Kromě otázky původního umístění, ikonografie a funkce portálů, jde především o určení geneze stylu skulptury. V posledních dvou kapitolách se zaobírám Rudolfovým kenotafem a panovnickými páry. Na rozdíl od studií Schmidta a Schwarze shledávám stylové kořeny vídeňské skulptury ve středoevropském umění, především pak v jihoněmeckém a pražském parléřovském sochařství. Hlavní část sochařské výzdoby vznikla v době vlády Albrechta III.
|
|
|
Kostel Panny Marie v Norimberku a jeho sochařská výzdoba
Srovnal, Filip ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Filip Srovnal Kostel Panny Marie v Norimberku a jeho sochařská výzdoba /bakalářská práce/ RESUMÉ Po návratu z římské korunovace roku 1355 bylo první císařskou fundací Karla IV. založení norimberské kaple Panny Marie, zvané též "Frauenkirche". Zde se poprvé projevilo Karlovo umění panovnické reprezentace, které pak o několik let později dosáhlo svého vrcholu ve svatovítské katedrále v Praze. Parléřovský charakter architektury i skulptury kostela, jejich relativně časný vznik a osoba císařského fundátora - to vše byly hlavní důvody, proč někteří badatelé vyslovili názor, že se na realizaci kostela podílel sám císařský architekt Petr Parléř. Pokud by tomu tak skutečně bylo, byl by norimberský kostel a jeho skulptura jedinečným pramenem pro poznání raného díla tohoto geniálního umělce. S hypotézou o Petrově autorství se však v této práci neztotožňuji především pro příliš obecné argumenty, dokazující spíše úzkou vazbu na "umění parléřovské" než umění Petra Parléře samotného. Kromě dominantního parléřovského elementu se na podobě kostela podepsaly také lokální tradice, na což poukazuje kapitola věnovaná západnímu průčelí kostela sv. Vavřince, které našemu kostelu časově těsně předcházelo. Vedle celkového pojednání o historii, architektuře a skulptuře kostela jsem ale považoval za hlavní cíl této práce objasnit...
|
host ::
RSS.