|
| |
|
|
Možnosti využití prvků projektového vyučování v hodinách německého jazyka na gymnáziích v České republice.
Zapletalová, Pavla ; Kouřimská, Milada (vedoucí práce) ; Spáčilová, Libuše (oponent) ; Janíková, Věra (oponent)
Projektová metoda není metodou neznámou. Již od dob J. A. Komenského, v jehož díle se některé z jejích obecných principů také objevují, zaujímá mezi jinými metodami své právoplatné místo. Z nejnovějších vědeckých pohledů je řazena mezi metody tzv. skupiny činnostné pojatých metod a přístupů. Ty zdůrazňují v hodinách především význam citově zabarvené činnosti, multisensorického přístupu к vyučovací látce, situativnosti a úzkého propojení s reálným světem. Jako jeden z nejvhodnějších modelů projektu v současnosti se jeví model zformulovaný německým pedagogem Herbertem Gudjonsem, jehož význam spočívá zejména v komplexnosti jeho pojetí. Projektová metoda s sebou přináší jak pozitivní aspekty, tak také jistá úskalí a rizika, na které je potřeba brát zřetel, pokud dochází к rozhodování o výběru vhodné vyučovací metody. Z pohledu výuky cizích jazyků se navíc některé její znaky z obecného modelu v cizojazyčné výuce vůbec neuplatní, popřípadě se uplatní pouze částečně. Naopak ke slovu přicházejí jiné dimenze, které vycházejí se specifičnosti výuky cizích jazyků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza čítanek německého jazyka pro střední školy na českém území se zaměřením na germánskou mytologii (1800-2000)
Besedová, Petra ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Spáčilová, Libuše (oponent) ; Kouřimská, Milada (oponent)
Hlavním ze stanovených cílů bylo vytvořit obraz znalostí germánské mytologie, které měl středoškolský student v českých zemích v letech 1800 - 2000. Tento obraz jsme se snažili získat pomocí analýzy čítanek německého jazyka, používaných na českém území pro výuku němčiny. V úvodních kapitolách jsme vyslovili hypotézu, že výběr ukázek týkajících se germánské mytologie ve zkoumaných čítankách bude souviset s politickou situací doby. Nejprve musíme konstatovat, že se potvrdil následující fakt: kulturní tvorba je téměř vždy spjata s politickými událostmi doby, čímž působí na umělecká díla kladně i záporně. Pohled na germánskou mytologii během let 1800-2000 prošel vlastním vývojem. V naší práci jsme se zaměřili hlavně na českého středoškolského studenta.
|
|
|
Funkční kompetence jako cíl rozvoje ústního projevu ve výuce německého jazyka
Hejduková, Andrea ; Nečasová, Pavla (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent) ; Spáčilová, Libuše (oponent)
Práce se zabývá rozvojem ústního projevu ve výuce němčiny jako cizího jazyka. Snaží se analyzovat všechny aspekty ústního projevu s cílem vytvořit účinnou výukovou metodu, která žákům umožní efektivně používat (mluvený) jazyk a dosáhnout jeho prostřednictvím stanovených komunikativních cílů. Pro tuto dovednost, která je definována zejména jako způsobilost k realizaci funkcí jazyka, které mluvčí potřebuje vyjádřit, je používán termín "funkční kompetence". Důležitým rysem tohoto pojmu je preference úspěšného uskutečnění komunikace před její jazykovou správností. Teoretická část nejprve vysvětluje pojmy, s nimiž práce pracuje (schopnost / dovednost / kompetence, učení versus osvojování). Poté je ústní projev analyzován v kontextu ostatních řečových dovedností, tj. poslechu s porozuměním, čtení s porozuměním a písemného projevu, aby bylo zřejmé, že žádnou z řečových dovedností není možné zabývat se zcela izolovaně a že výukový proces by vždy měl zahrnovat vhodnou kombinaci více řečových dovedností. Další kapitola popisuje rozdíly mezi monologickým a dialogickým / polylogickým ústním projevem. Poté jsou analyzovány tři stupně osvojování ústního projevu (imitativní ústní projev, řízený ústní projev a samostatný ústní projev). Pro tyto stupně jsou důkladně popsány četné konkrétní příklady úloh vhodných k rozvoji...
|
|
| |
host ::
RSS.