|
|
Návrh marketingového plánu
Soukupová, Hana ; Milichovský, František (oponent) ; Novák, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou marketingového mixu ve vybrané společnosti. Teoretická část práce se zabývá základními pojmy marketingu, marketingového mixu a marketingové analýzy a výzkumu. Analytická část je zaměřena na zjištění aktuálního stavu marketingového mixu ve společnosti. Na základě výsledků analytické části jsou formulovány návrhy, které by měly přispět k vyřešení aktuálních témat, se kterými se zkoumaná společnost potýká.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Návrh marketingového plánu
Soukupová, Hana ; Milichovský, František (oponent) ; Novák, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou marketingového mixu ve vybrané společnosti. Teoretická část práce se zabývá základními pojmy marketingu, marketingového mixu a marketingové analýzy a výzkumu. Analytická část je zaměřena na zjištění aktuálního stavu marketingového mixu ve společnosti. Na základě výsledků analytické části jsou formulovány návrhy, které by měly přispět k vyřešení aktuálních témat, se kterými se zkoumaná společnost potýká.
|
|
|
Návrh změny CRM systému
Soukupová, Hana ; Buchta, Miroslav (oponent) ; Novák, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou řízení vztahů se zákazníky a možnostmi jejich zlepšení v První brněnské strojírně Velká Bíteš a.s. V teoretické části se autorka zabývá vývojem vztahů se zákazníky, B2B trhy, marketingovou komunikací a řízení vztahů se zákazníky (Customer Relationship Management). Analytická část bakalářské práce je zaměřena na zhodnocení současného stavu CRM systému v podniku. Na analytickou část navazuje část návrhová, ve které autorka předkládá vlastní návrhy a doporučení vedoucí ke zlepšení úrovně CRM systému.
|
|
| |
|
| |
|
|
Prevence poranění v souvislosti s pády obyvatel Domova pro seniory.
SOUKUPOVÁ, Hana
Základním záměrem diplomové práce bylo zjištění, do jaké míry jsou všeobecné sestry schopny zajistit prevenci poranění v souvislosti s pády u seniorů. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Teoretická část se skládá ze čtyř kapitol. Empirická část diplomové práce je vedena kvalitativní výzkumnou metodou. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor se seniory i se sestrami. Odpovědi byly shromážděny do přehledných schémat a kategorií, které jsou pak stručně popsány. Další použitou technikou bylo pozorování. Po rozhovorech probíhala podrobná analýza dokumentace, která zahrnovala rozbor chorobopisů seniorů se zaměřením na: lékařské diagnózy, na chronickou medikaci a na zpracování rizika pádu a jeho hodnocení. Pro účely diplomové práce byly vymezeny tři cíle a k nim se vztahující čtyři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit míru informovanosti o rizicích pádů u klientů. Druhým cílem bylo zjištění, jaký dyskomfort přináší používání speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu v běžných denních aktivitách života seniorů. Třetím cílem bylo zjištění, jak se zdravotnickému personálu pracuje s klienty, kteří používají speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu. V souvislosti s těmito cíli vznikly čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zněla: Jaká je kvalita poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády? Výzkumná otázka 2 zněla: Jaká je ochota klientů ke změně, směřující k prevenci pádů? Výzkumná otázka 3 zněla: Do jaké míry je ovlivněn komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu? Výzkumná otázka 4 zněla: Do jaké míry je ovlivněna práce zdravotnického personálu s klientem, který používá pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu? Z výsledků kvalitního šetření vyplynulo, že úroveň poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády, je v rámci seznámení s rizikovými místy nedostačující. Především se ukázalo, že sestry dostatečně nesledují účinky chronické medikace, které mohou mít vliv na psychomotorický útlum seniora. Kompenzační pomůcky sestry dostatečně a vhodně nabízejí respondentům. Sestry prokázaly velmi dobrou znalost veškerých kompenzačních pomůcek, které mohou usnadnit seniorům soběstačnost. Problematická je také bezpečnost pokojů, zejména co se týká nejrůznějších výstupků nerovnosti v koupelnách. Tento problém musí vyřešit vedení Domova pro seniory. Výsledky nepotvrdily, že by klienti ochotu ke změně, která má směřovat k prevenci pádů, nevítali. Nicméně i dvou respondentů se nepodařilo zapojení do aktivit a udržení si kondice v souvislosti s pravidelným cvičením v Domově pro seniory. Výsledky dále nepotvrdily, že by komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu, byl nějak omezen. Dále z výsledků vyplynulo, že zdravotnický personál nepociťoval žádné omezení v práci se seniory, využívající tuto pomůcku. Zjištěné výsledky výzkumného šetření budou použity k opakovanému sezení se seniory a zejména také se sestrami. Vedení Domova pro seniory, společně se zdravotnickým personálem, vytváří edukační materiál. V něm jsou zaznamenána riziková místa, která mohou vést k případnému pádu seniora. Tyto výsledky by mohly sloužit i pro jiná zařízení, kde se zdravotnický personál věnuje péči o seniory. A v neposlední řadě také pro zdravotní pojišťovny, které by mohly v rámci primární prevence poskytovat tuto speciální pomůcku za alespoň částečnou úhradu.
|
|
|
Aplikace modelu Oremové v péči o seniory v Centru sociálních služeb Staroměstská.
SOUKUPOVÁ, Hana
Bakalářská práce má za cíl naučit všeobecné sestry, které pracují v tomto zařízení, porozumět modelu Oremové tak, aby uměly zpracovávat podle něj individuální ošetřovatelské plány. Doposud byly zpracovávány tyto anamnézy u seniorů podle modelu Gordonové. Jelikož Oremová se zabývala deficity sebepéče, které u seniorů nalézáme nejčastěji, proto stálo za zvážení tento model vyzkoušet v každodenní praxi. Byly stanoveny 3 cíle, v kterých se měla najít vhodnost modelu Oremové v péči o seniory z pohledu zjišťování jejich soběstačnosti a ošetřovatelské péče, objevit zda tento model je vhodnější pro ošetřovatelskou péči u seniorů, než stávající model Gordonové a zjistit, jak se všeobecným sestrám pracuje s novým modelem. Z těchto stanovených cílů byly vytvořeny 4 výzkumné otázky, které byly zodpovězeny. Model Oremové je vhodný k určení soběstačnosti seniora. Aplikovaný model Oremové je vhodnější pro ošetřovatelskou péči u seniorů, než stávající model Gordonové. Sestrám i seniorům, z Centra sociálních služeb Staroměstská lépe vyhovuje model Oremové. Na závěr lze říci, že všechny stanovené cíle byly splněny. Výzkumný soubor tvořilo celkem 8 respondentů. Z tohoto počtu zvořily jednu polovinu všeobecné sestry, tu druhou pak senioři z Centra sociálních služeb Staroměstská. Všechny odpovědi se zaznamenali pomocí diktafonu. Pro tuto práci byla použita kvalitativní metoda a sběr dat pomocí zpracovávání jednotlivých anamnéz podle modelu Oremové a Gordonové. Během vyplňování těchto anamnéz byly použity pozorovací archy, jak na sestry, tak také na seniory. Pozorování u sester, bylo přímé, nezúčastněné a skryté a pozorování u seniorů bylo přímé, zúčastněné a zjevné. Dále byl sběr dat realizován u sester standardizovaným rozhovorem a u seniorů také standardizovaným rozhovorem.
|
host ::
RSS.