|
|
Molekulární mechanismy poškození jater navozených léky
Vašků, Markéta ; Smutný, Tomáš (vedoucí práce) ; Pávek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Markéta Vašků Školitel: PharmDr. Tomáš Smutný, Ph.D. Název diplomové práce: Molekulární mechanismy poškození jater navozených léky Léky navozené poškození jater je častým důvodem k zastavení vývoje nových léčiv a v minulosti vedlo ke stažení řady léčiv z trhu. Cílem této diplomové práce je popsat molekulární mechanismy zodpovědné za polékovou hepatotoxicitu, představit způsoby preklinického a klinického testování léčiv, které mají odhalit případnou hepatotoxicitu a uvést příklady hepatotoxických léčiv. Aktuálně je známo pět mechanismů způsobujících DILI, a to mitochondriální poškození, formování reaktivních forem kyslíku, stres endoplazmatického retikula, lysozomální poškození, inhibice transportu žlučových kyselin a aktivace imunitní odpovědi. Nicméně tyto mechanismy nejsou ještě plně prozkoumány a vyžadují další výzkum. Bohužel i testování má stále rezervy. Preklinické in vitro modely, ani zvířecí modely nejsou úplně vyhovující a nejsou schopné spolehlivě odhalit DILI. To stejné platí i o klinickém testování. DILI je velmi komplexní jev a jeho vznik vyžaduje souhru více faktorů, což se v klinickém testování nemusí projevit. Především idiosynkratické DILI je poměrně málo častý nežádoucí účinek, a proto...
|
|
|
Hledání selektivních antagonistů konstitutivního androstanového receptoru
Ondraszková, Karolína ; Smutný, Tomáš (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Karolína Ondraszková Školitel: PharmDr. Tomáš Smutný, Ph.D. Název diplomové práce: Hledání selektivních antagonistů konstitutivního androstanového receptoru Konstitutivní androstanový receptor (CAR) je významný, ligandem-řízený xenosenzor, který reguluje transkripci důležitých enzymů biotransformujících léčiva (např. CYP2B6). Pregnanový X receptor (PXR) spadá do stejné skupiny nukleárních receptorů jako CAR. Struktura a funkce obou receptorů vykazují mnohé společné rysy. PXR má ale větší a flexibilnější ligand-vázající doménu. V současné době není prakticky k dispozici selektivní, vysoce potentní a netoxický inhibitor CAR. Tato práce si klade za cíl určit afinitu dříve identifikovaných látek v naší skupině s antagonistickou aktivitou vůči CAR. Jde o replikační studii. Pro tyto účely jsme látky testovali pomocí gene reporter a two-hybrid assay. Ze všech testovaných látek jsme dosáhli nejlepšího výsledku s látkou 1A. Metodou gene reporter assay jsme zjistili, že substance 1A je schopna redukovat bazální expresi CAR, ale potlačuje také expresi CAR indukovanou pomocí modelového agonisty CITCO. Vysoká afinita látky k receptoru byla potvrzena pomocí two-hybrid assay. Látka navíc neovlivňuje...
|
|
|
Study of the vasodilatory effect of tamarixetin in an ex vivo porcine coronary vessel model
Gaidosová, Barbora ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Smutný, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študent: Barbora Gaidosová Školiteľ: doc. PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Štúdium vazodilatačného účinku tamarixetínu na modeli prasacej koronárnej cievy ex vivo. Flavonoidy ako jedny z najčastejšie sa vyskytujúcich rastlinných obsahových látok sú známe svojimi priaznivými účinkami na ľudský organizmus a zvlášť kardiovaskulárny systém. Táto diplomová práca sa zaoberá vazodilatačným pôsobením flavonoidu tamarixetínu. Cieľom práce bolo vykonať screening vazodilatačných účinkov na 10 obsahových látkach z hlohu. Zo screeningu vybrať látku vazodilatačne najúčinnejšiu a následne na nej overiť mechanizmus účinku. Experimenty prebiehali na ex vivo modeli prasacej koronárnej artérie. Ku prekontrahovaným kruhom artérie bola vo vzrastajúcich koncentráciách pridávaná skúšaná obsahová látka za súčasného sledovania vazodilatácie. Pri overovaní mechanizmu účinku boli použité inhibítory jednotlivých skúšaných mechanizmov. Z výsledkov vyplynulo, že vazodilatačne najúčinnejšou látkou bol tamarixetín s hodnotou EC50 = 47,8 µmol.l-1 . Konkrétny mechanizmus účinku nebol potvrdený, avšak bolo zistené, že tamarixetín pravdepodobne ovplyvňuje L-typ napäťovo závislých vápnikových kanálov na membráne buniek...
|
|
|
Role mikroRNA v regulaci jaterních enzymů metabolizujících léčiva
Sedlmajer, Štěpán ; Smutný, Tomáš (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student/ka: Štěpán Sedlmajer Školitel: PharmDr. Tomáš Smutný, Ph.D. Název diplomové práce: Role mikroRNA v regulaci jaterních enzymů metabolizujících léčiva Játra jsou hlavním biotransformačním orgánem v těle. Cytochromy P450 a konjugační enzymy jsou nezastupitelné enzymy v metabolismu léčiv a dalších xenobiotik. V poslední době narůstá poznání o post-transkripční regulaci těchto enzymů pomocí molekul mikroRNA. MikroRNA jako epigenetické regulátory exprese se většinou vážou na zcela nebo částečně komplementární sekvence v 3'UTR (3' untranslated, nepřekládaných) regionech mRNA molekul. MikroRNA mají podíl na interindividuální variabilitě v expresi a aktivitě metabolizujících enzymů. Objasnění jejich role a mechanismů působení může přispět k vývoji nových léčiv a personalizaci farmakoterapie. Práce shrnuje dosavadní vybrané poznatky o regulaci převážně jaterních cytochromů P450 a konjugačních enzymů prostřednictvím mikroRNA. Popsán je také vliv RNA editací, jednonukleotiových polymorfismů a pseudogenů.
|
|
|
Interakce derivátů rifampicinu s pregnanovým X receptorem a OATP1B1 transportérem
Krajníková, Zdeňka ; Smutný, Tomáš (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Zdeňka Krajníková Školitel: PharmDr. Tomáš Smutný, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce derivátů rifampicinu s pregnanovým X receptorem a OATP1B1 transportérem Pregnanový X receptor (PXR) je ligandem aktivovaný transkripční faktor regulující jaterní expresi genů. Jeden z cílových genů PXR, cytochrom P450 3A4 (CYP 3A4), je nejdůležitější biotransformační enzym klinicky používaných léčiv. Modelovým ligandem PXR je rifampicin (RIF). RIF vstupuje do hepatocytů z bazolaterální strany pomocí OATP1B1 transportéru. Není bez zajímavosti, že je RIF chemicky nestabilní molekulou. Navíc je metabolizován v lidském těle. V této diplomové práci jsme se rozhodli určit afinitu derivátů RIF (rifampicin chinonu, rifampicin N-oxidu, 25-desacetylrifampicinu a 3-formylrifamycinu SV) k PXR a OATP1B1, která je zatím jen omezeně popsaná. K tomuto účelu jsme použili metody two hybrid a gene reporter assay. Pomocí two hybrid assay jsme zjistili, že rifampicin chinon, rifampicin N-oxid a 3- formylrifamycin SV (10 µM) aktivují PXR srovnatelně jako RIF (pozitivní kontrola). Naproti tomu 25-desacetylrifampicin má nižší afinitu k PXR než RIF. Dále jsme vyhodnotili vliv OATP1B1 transportéru na bazolaterální transport...
|
|
|
Hledání účinného chelátoru kobaltu
Nosková, Karolína ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Smutný, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Karolína Nosková Školitel: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultantka: Mgr. Monika Moravcová Název diplomové práce: Hledání účinného chelátoru kobaltu Kobalt je jako součást vitaminu B12 esenciálním prvkem pro lidský organismus. Dlouhodobá expozice vysokým dávkám však vede k toxicitě. Chronická intoxikace kobaltem je v současné době pozorována nejčastěji po implantaci umělých kloubních náhrad s obsahem kobaltu, které v některých případech neplní svou funkci a kobalt se z nich vylučuje mechanickým třením nebo korozí. To vede nejen k lokální reakci, ale ionty kobaltu pronikají také do krevní a lymfatické cirkulace, a tím způsobují reakci systémovou. Intoxikace se pak projevuje neurologickými, kardiovaskulárními a endokrinními symptomy, které mohou vést k ireverzibilním změnám nebo až ke smrti. Chelátor, který by byl schopen kobalt účinně a selektivně vychytat a intoxikaci tak efektivně léčit, však není v klinické praxi dostupný. Cílem této diplomové práce bylo hledání účinného chelátoru kobaltu mezi známými chelátory jiných kovů. Chelatace byla měřena in vitro metodou založenou na spektrofotometrické detekci nezchelatovaných iontů kobaltu při různých pH od 4,5 do 7,5. Celkem bylo hodnoceno...
|
|
|
Interakce derivátů rifampicinu s pregnanovým X receptorem a OATP1B1 transportérem
Krajníková, Zdeňka ; Smutný, Tomáš (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Zdeňka Krajníková Školitel: PharmDr. Tomáš Smutný, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce derivátů rifampicinu s pregnanovým X receptorem a OATP1B1 transportérem Pregnanový X receptor (PXR) je ligandem aktivovaný transkripční faktor regulující jaterní expresi genů. Jeden z cílových genů PXR, cytochrom P450 3A4 (CYP 3A4), je nejdůležitější biotransformační enzym klinicky používaných léčiv. Modelovým ligandem PXR je rifampicin (RIF). RIF vstupuje do hepatocytů z bazolaterální strany pomocí OATP1B1 transportéru. Není bez zajímavosti, že je RIF chemicky nestabilní molekulou. Navíc je metabolizován v lidském těle. V této diplomové práci jsme se rozhodli určit afinitu derivátů RIF (rifampicin chinonu, rifampicin N-oxidu, 25-desacetylrifampicinu a 3-formylrifamycinu SV) k PXR a OATP1B1, která je zatím jen omezeně popsaná. K tomuto účelu jsme použili metody two hybrid a gene reporter assay. Pomocí two hybrid assay jsme zjistili, že rifampicin chinon, rifampicin N-oxid a 3- formylrifamycin SV (10 µM) aktivují PXR srovnatelně jako RIF (pozitivní kontrola). Naproti tomu 25-desacetylrifampicin má nižší afinitu k PXR než RIF. Dále jsme vyhodnotili vliv OATP1B1 transportéru na bazolaterální transport...
|
|
|
Hledání účinného chelátoru kobaltu
Nosková, Karolína ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Smutný, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Karolína Nosková Školitel: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultantka: Mgr. Monika Moravcová Název diplomové práce: Hledání účinného chelátoru kobaltu Kobalt je jako součást vitaminu B12 esenciálním prvkem pro lidský organismus. Dlouhodobá expozice vysokým dávkám však vede k toxicitě. Chronická intoxikace kobaltem je v současné době pozorována nejčastěji po implantaci umělých kloubních náhrad s obsahem kobaltu, které v některých případech neplní svou funkci a kobalt se z nich vylučuje mechanickým třením nebo korozí. To vede nejen k lokální reakci, ale ionty kobaltu pronikají také do krevní a lymfatické cirkulace, a tím způsobují reakci systémovou. Intoxikace se pak projevuje neurologickými, kardiovaskulárními a endokrinními symptomy, které mohou vést k ireverzibilním změnám nebo až ke smrti. Chelátor, který by byl schopen kobalt účinně a selektivně vychytat a intoxikaci tak efektivně léčit, však není v klinické praxi dostupný. Cílem této diplomové práce bylo hledání účinného chelátoru kobaltu mezi známými chelátory jiných kovů. Chelatace byla měřena in vitro metodou založenou na spektrofotometrické detekci nezchelatovaných iontů kobaltu při různých pH od 4,5 do 7,5. Celkem bylo hodnoceno...
|
|
|
Novel approaches for development of in vitro liver cell models
Smutný, Tomáš ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Kollár, Peter (oponent)
1 Abstrakt Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Tomáš Smutný Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název dizertační práce: Nové přístupy ve vývoji in vitro jaterních buněčných modelů Játra jsou hlavním metabolickým orgánem v lidském těle. Odhad jaterního metabolismu je tak důležitým krokem při vývoji léčiv. Neméně důležité je také vyhodnocení rizika jaterního poškození navozeného potencionálními léčivy. Některé parametry spojené s metabolismem a toxicitou vyvíjených léčiv mohou být predikovány pomocí in vitro jaterních buněčných modelů. Dnes jsou za jejich zlatý standard považovány primární lidské hepatocyty. Vedle nich se uplatňují další jaterní modelové systémy, jako jsou jaterní tkáňové řezy, subcelulární frakce, jaterní nádorové buněčné linie a hepatocyty odvozené od kmenových buněk. Soudobé in vitro modely mají stále řadu nevýhod, a to i navzdory pokrokům v jejich vývoji. Ty směřují k lepšímu odhadu farmakokinetických a toxikologických parametrů testovaných kandidátních léčiv. Jednou z nevýhod jaterních modelů je jejich nedostatečná podobnost s in vivo fenotypem spojená s nízkou metabolickou kapacitou. V posledních několika letech jsme byli svědky ohromujícího postupu nových technologií zaměřujících se na zlepšení stávajících...
|
|
|
Vliv statinů na Ras/Raf/ERK signální kaskáduv modelové linii A431
Smutný, Tomáš ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Tomáš Smutný Školitel: Doc. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv statinů na Ras/Raf/ERK signální kaskádu v modelové linii A431 ERK signální kaskáda hraje důležitou roli v řadě buněčných funkcí např. buněčné proliferaci, diferenciaci a přežití. Její nepřiměřená aktivace je často přítomna u lidských nádorů. Signální kaskáda se skládá z mnoha proteinů, ale v popředí zájmu jsou zejména zástupci podrodiny Ras (zvláště H-Ras nebo K-Ras). Ras jsou GTPázy, které jsou podstatně zahrnuty v onkogenesi mnoha lidských nádorů. Klíčovou úlohu ve funkci Ras představuje jejich posttranslační modifikace lipidy (prenylace). Kovalentní vazba isoprenoidového zbytku k Ras podporuje jeho připojení k plasmatické membráně a umožňuje jeho funkci. Isoprenoidy vznikají během syntézy cholesterolu jako jeho prekurzory. Inhibice prenylace vede k inaktivaci Ras a ERK signální kaskády a potlačuje nekontrolovatelné buněčné dělení tam, kde je přítomna aktivační mutace Ras. Statiny, hypolipidemika, inhibitory enzymu HMG- CoA reduktázy, inhibují syntézu mevalonátu nezbytného pro tvorbu isoprenoidů. V této práci jsme testovali, zda statiny (simvastatin, pravastatin, lovastatin atorvastatin) inhibují syntézu...
|
host ::
RSS.