|
|
Duchovní rozměr zakladatelského díla Josefa Kalasanského
Matějek, Marek ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Kohut, Pavel Vojtěch (oponent) ; Smahel, Rudolf (oponent)
Disertační práce analyzuje působení Josefa Kalasanského v oblasti vzdělávání a výchovy a faktory, které vedly k založení řádu Zbožných škol. Sleduje jeho rozhodnutí zasadit se o výchovu se zaměřením na děti z nejnižších sociálních vrstev. Na základě studia odborné literatury a vydaných pramenů, zejména jeho korespondence, prověřuje Kalasanského podněty a pokyny pro vedení škol, výchovu a vzdělávání. Sleduje také cíle vzdělávání a klíčové kompetence, které si měl osvojit piaristický pedagog.
|
|
|
Duchovní rozměr zakladatelského díla Josefa Kalasanského
Matějek, Marek ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Kohut, Pavel Vojtěch (oponent) ; Smahel, Rudolf (oponent)
Disertační práce analyzuje působení Josefa Kalasanského v oblasti vzdělávání a výchovy a faktory, které vedly k založení řádu Zbožných škol. Sleduje jeho rozhodnutí zasadit se o výchovu se zaměřením na děti z nejnižších sociálních vrstev. Na základě studia odborné literatury a vydaných pramenů, zejména jeho korespondence, prověřuje Kalasanského podněty a pokyny pro vedení škol, výchovu a vzdělávání. Sleduje také cíle vzdělávání a klíčové kompetence, které si měl osvojit piaristický pedagog.
|
|
|
Analýza vzdělávacích potřeb pomocí kvalitativních výzkumných metod
Krohe, Petr ; Fiala, Bohumír (oponent) ; Smahel, Rudolf (oponent)
V odborne literature a v diskuzich mezi odbornou verejnosti se eim dal eastE3ji hovori 0 tom, ze soueasny svet prace potrebuje vybavit pracovni sily dokonalejsimi znalostmi a dovednostmi. Material Euridice (2002 s. 11) hovori 0 tom, ze: "Toto zvysovani kvalifikace pracovni sily se povazuje za neohranieeny proces, ktery zaeina ziskanim solidniho zakladniho vzdelani a pokraeuje formou celozivotniho ueeni". V minulosti bylo na vzdelavani pohlizeno spise jako na element pripravujici eloveka pro pracovni zarazeni ei profesni karieru. Tomu odpovidaly i vzdelavaci prilezitosti, ktere byly znaene omezene. Spoeivaly vicemene pouze na skolskem systemu. Samozrejme existovaly i jine dalsi formy, ty vsak byly povazovany za nadstandard n i. Soueasnou situaci na poli vzdelavani a vzdelavacich prilezitosti Ize pokladat za dusledek mnoha spoleeenskych a hospodarskych zmen. Boekova (2002 s.5) uvadi, ze mezi ne "paW zejmena proces globalizace, starn uti populace, nove technologie a rozvoj techniky, zmeny v kvalifikaenich strukturach a problem nezamestnanosti korigujici se vsemi predchazejicimi zmenami". Mezi zmenami ve spoleenosti a vyvojem vzdelavani, profesni ei jine odborne pripravy, se diky temto trendum udrzuje vztah vzajemnosti a propojenosti. Z techto a mnoha dalsich duvodu je mozne se domnivat, ze "znalosti jsou...
|
host ::
RSS.