Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vzájemná srozumitelnost švédštiny a dánštiny v turistických interakcích mimo Skandinávii
Kohoutová, Alexandra ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Kontinentální skandinávské jazyky jsou si velmi blízce příbuzné a to často vede k předpokladu, že jejich mluvčí spolu budou schopni navzájem komunikovat, aniž by museli použít jiný jazyk, neboli budou schopni tzv. semikomunikace (tento termín poprvé použil Haugen ve své práci z roku 1966). Přes historické, jazykové i společenské předpoklady však poměrně často dochází v interakcích mezi Skandinávci k neporozumění. Práce se soustřeďuje na vzájemnou srozumitelnost dánštiny a švédštiny a její součástí je i vlastní výzkum dánsko-švédských interakcí mimo Skandinávii se zahrnutím rodilých i nerodilých mluvčích. Výzkum probíhal v Praze, v turistické kanceláři s dánskými majiteli a skandinávskou klientelou. Je založen na audio nahrávkách rozhovorů švédsky mluvících zaměstnanců kanceláře a dánských turistů. Výzkum si klade za cíl zjistit, v jakých situacích a proč semikomunikace selhává, jak se případná neporozumění řeší a zda představují problém pro další komunikaci. Z analyzovaných příkladů vyplynulo, že míra neporozumění je srovnatelná jak na straně dánských turistů, tak na straně švédsky mluvících zaměstnanců firmy; zároveň však jejich přítomnost ve většině případů neztížila komunikaci natolik, že by bylo nutné přejít do lingua franca. Klíčová slova: receptivní multilingvismus, semikomunikace, švédština,...
Křesťanská symbolika v románu Lhář M. A. Hansena jako díle křesťanského existencialismu
Slouková, Radka ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Román Lhář je nejznámějším díle Martina A. Hansena. Je označován jako existencialistický román a má představovat takzvaný křesťanský existencialismus. Ve své diplomové práci se snažím ukázat, že román Lhář je opravdu silně ovlivněn křesťanským existencialismem. V první části se zabývám existencialismem jako filosofickým proudem, který ovlivnil dánskou kulturu a literaturu především po druhé světové válce. Existencialismus klade důraz na člověka jako individuum, které si svými volbami a činy vytváří vlastní existenci. Tento způsob života představuje autentickou existenci. Vedle toho existuje neautentická - člověk je pasivní, nejedná a nepřijímá odpovědnost. Existencialismus také zdůrazňuje svobodu, ke které jsme ovšem odsouzeni. I proto je svět absurdní a nepochopitelný. Ve Lháři nacházíme většinu těchto existencialistických myšlenek. Hlavní hrdina, Johannes Vig, žije neautentický život. Rád si pohrává s lidmi, je pasivní, nejedná. Uprostřed románu se odehraje Johannesova mezní situace - pochopí neautentičnost svého života a pomalu se pokouší najít novou životní cestu. Musí překonat řadu překážek - ztratí ženu, kterou miluje, svede ženu, která miluje jeho. Poté se konečně doopravdy rozhodne změnit svůj život, začne pracovat na topografické knize. Zdá se, že příběh končí happyendem, ovšem jak již název románu...
Překlad dánských proprií do češtiny
Jelšík, Adam ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou překladatelských řešení při převodu vlastních jmen z dánštiny do češtiny v současných překladech pěti dánských beletristických děl. První část je věnována definici a dělení proprií v české lingvistické teorii a analýze translatologické literatury, která tvoří základní východiska pro analýzu. Těžiště následující části spočívá v kvalitativní a kvantitativní analýze jednotlivých překladatelských řešení ve zkoumných textech. Přeložená propria budou rozdělena dle překladatelských postupů použitých k jejich převodu. Výsledky analýzy budou použity pro nastínění překladatelské tendence při překladu těchto jmen.
Postava ženy v díle Karen Blixenové
Dolejší, Agáta ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Práce se v úvodu zabývá zrodem feminismu v západní společnosti a následně v Dánsku. Dále předkládá feministickou literární teorii a podněty, kterými se teorie zabývá. V druhé části rozebírá práce tři povídky Karen Blixenové a srovnává je s románem Sigrid Undsetové. Na tomto srovnání se snaží poukázat na rozdílnost autorek a na výjimečný pohled Blixenové na problematiku postavení ženy ve společnosti skrze její dílo. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Ekfráze v díle Karen Blixenové
Slouková, Radka ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent) ; Jedličková, Alice (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá analýzou ekfrastických pasáží v povídkách dánské spisovatelky Karen Blixenové. Poukazuje přitom na problematiku různého definování ekfráze, přičemž vychází z širšího pojetí tohoto fenoménu, které se opírá o aktuální diskuze z oblasti intermediality. Rozbor spisovatelčiných textů probíhá na dvou úrovních: 1) Pozornost je věnována ekfrastické tematizaci, tedy přenesení obsahových prvků z výtvarného umění do literatury, a to především s ohledem na žánr krajinomalby, portrétu a zátiší. 2) Dále je analyzována i ekfrastické realizace, tedy je zkoumáno praktické využití malířských technik v literárním textu, jako je volba barev či zobrazení světla. Z provedených rozborů vyplynula rozmanitost podob ekfráze v díle Blixenové, ať již se jedná o rozsah, formu či zapojení do textové struktury, nebo o význam konceptu takzvaného piktoriálního modelu v rámci autorčiny poetiky.
Vzájemná srozumitelnost švédštiny a dánštiny v turistických interakcích mimo Skandinávii
Kohoutová, Alexandra ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Kontinentální skandinávské jazyky jsou si velmi blízce příbuzné a to často vede k předpokladu, že jejich mluvčí spolu budou schopni navzájem komunikovat, aniž by museli použít jiný jazyk, neboli budou schopni tzv. semikomunikace (tento termín poprvé použil Haugen ve své práci z roku 1966). Přes historické, jazykové i společenské předpoklady však poměrně často dochází v interakcích mezi Skandinávci k neporozumění. Práce se soustřeďuje na vzájemnou srozumitelnost dánštiny a švédštiny a její součástí je i vlastní výzkum dánsko-švédských interakcí mimo Skandinávii se zahrnutím rodilých i nerodilých mluvčích. Výzkum probíhal v Praze, v turistické kanceláři s dánskými majiteli a skandinávskou klientelou. Je založen na audio nahrávkách rozhovorů švédsky mluvících zaměstnanců kanceláře a dánských turistů. Výzkum si klade za cíl zjistit, v jakých situacích a proč semikomunikace selhává, jak se případná neporozumění řeší a zda představují problém pro další komunikaci. Z analyzovaných příkladů vyplynulo, že míra neporozumění je srovnatelná jak na straně dánských turistů, tak na straně švédsky mluvících zaměstnanců firmy; zároveň však jejich přítomnost ve většině případů neztížila komunikaci natolik, že by bylo nutné přejít do lingua franca. Klíčová slova: receptivní multilingvismus, semikomunikace, švédština,...
Francouzské lexikální výpůjčky v dánštině
Dědečková, Antonie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá lexikálními výpůjčkami francouzského původu v dánštině a okrajově i dalších severogermánských jazycích, a to v diachronní a synchronní perspektivě. První část se zaměřuje na dějinný kontext příchodu výpůjček na evropský Sever, konkrétně na období mezi 16. a 18. stoletím, kdy měla Francie značný kulturní vliv. Druhá část se zabývá francouzskými výpůjčkami v současné dánštině, norštině a švédštině. Výpůjčky v dánštině byly podrobeny lexikální, grafické a fonetické analýze, a tak práce popisuje zákonitosti při přejímání francouzských slov do dánského pravopisného a fonetického systému. Jazykový materiál jsem pro tuto část byl čerpán ze slovníku současné dánštiny Politikens Nudansk Ordbog z roku 2000. Práce se zabývá take pravidly pro adaptaci výpůjček do norského a švédského pravopisu. Cílem práce je vytvořit ucelený přehled o přejímání francouzských výpůjček v severogermánských jazycích.
Křesťanská symbolika v románu Lhář M. A. Hansena jako díle křesťanského existencialismu
Slouková, Radka ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Román Lhář je nejznámějším díle Martina A. Hansena. Je označován jako existencialistický román a má představovat takzvaný křesťanský existencialismus. Ve své diplomové práci se snažím ukázat, že román Lhář je opravdu silně ovlivněn křesťanským existencialismem. V první části se zabývám existencialismem jako filosofickým proudem, který ovlivnil dánskou kulturu a literaturu především po druhé světové válce. Existencialismus klade důraz na člověka jako individuum, které si svými volbami a činy vytváří vlastní existenci. Tento způsob života představuje autentickou existenci. Vedle toho existuje neautentická - člověk je pasivní, nejedná a nepřijímá odpovědnost. Existencialismus také zdůrazňuje svobodu, ke které jsme ovšem odsouzeni. I proto je svět absurdní a nepochopitelný. Ve Lháři nacházíme většinu těchto existencialistických myšlenek. Hlavní hrdina, Johannes Vig, žije neautentický život. Rád si pohrává s lidmi, je pasivní, nejedná. Uprostřed románu se odehraje Johannesova mezní situace - pochopí neautentičnost svého života a pomalu se pokouší najít novou životní cestu. Musí překonat řadu překážek - ztratí ženu, kterou miluje, svede ženu, která miluje jeho. Poté se konečně doopravdy rozhodne změnit svůj život, začne pracovat na topografické knize. Zdá se, že příběh končí happyendem, ovšem jak již název románu...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.