|
| |
|
|
Three Essays on Empirical Analysis of Economic Policy
Baxa, Jaromír ; Vošvrda, Miloslav (vedoucí práce) ; Vašíček, Osvald (oponent) ; Hančlová, Jana (oponent) ; Slačálek, Jiří (oponent)
/ Abstract1 Tato disertační práce je zaměřena na empirickou analýzu měnové a fiskální politiky s využitím nelineárních modelů. V první části se zabývám analýzou vývoje měnové politiky v zemích s inflačním cílováním. Díky využití modelu se stochastickými parametry můžeme zkoumat, jak velký dopad mělo zavádění inflačního cílování na skutečnou politiku centrálních bank a částečně můžeme i ukázat, jak inflační cílování ovlivnilo dynamiku inflace. Odhad je proveden pomocí momentové metody s endogenními regresory. Ukazuji, že zavedení inflačního cílování bylo postupným procesem spíše než náhlou změnou. Výsledky také neukazují, že by inflační cílování bylo provázeno restriktivnější měnovou politikou a stabilní inflace je spíše důsledkem vyšší kredibility centrálních bank a schopností ovlivnit inflační očekávání. Cílem druhé části je analýza, zda a jak v posledních třech desetiletích reagovaly vybrané centrální banky v obdobích finanční nestability na finančních trzích. Analýza využívá modelu odhadu měnově-politických pravidel s časově proměnlivými parametry. Z výsledků studie vyplývá, že období finanční nestability centrální banky často snižovaly měnově-politické sazby. Intenzita reakce měnové politiky je nicméně v čase i mezi zeměmi značně heterogenní, přičemž finanční krize 2008-2009 je obdobím...
|
|
| |
|
|
Kvantitativní analýza interakcí fiskální politiky a reálné ekonomiky v České republice
Valenta, Vilém ; Hronová, Stanislava (vedoucí práce) ; Arlt, Josef (oponent) ; Slačálek, Jiří (oponent)
Po mnoha desetiletích se makroekonomické působení fiskální politiky znovu stalo ústředním tématem hospodářskopolitické diskuze. Jak automatické fiskální stabilizátory tak diskreční fiskální stimuly byly použity na podporu agregátní poptávky během nedávné celosvětové hospodářské krize a následně vedly k nutnosti rozsáhlé fiskální konsolidace. Správné posouzení velikosti automatických stabilizátorů a fiskálních multiplikátorů představuje v této souvislosti klíčový vstup pro tvorbu fiskální politiky. Předmětem disertace je kvantitativní analýza interakcí mezi fiskální politikou a reálnou ekonomikou v České republice. Vliv reálné ekonomiky vývoj na hospodaření veřejných financí je hodnocen na základě metod OECD, Evropské komise a ESCB pro identifikaci strukturálního salda sektoru vládních institucí, tj. salda příjmů a výdajů očištěného o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a ostatních přechodných transakcí. Strukturální saldo vládních institucí se v ČR od poloviny 90. let většinou nacházelo pod úrovní zajišťující stabilizaci podílu vládního dluhu na HDP. V letech 2004 až 2007 bylo možné pozorovat nevýrazné zlepšení strukturálního salda, které však bylo později následováno propadem v důsledku světové hospodářské krize. Významnou roli ve vývoji neočištěného salda přitom v minulosti hrály jednorázové transakce. Účinky fiskální politiky na reálnou ekonomiku jsou analyzovány pomocí strukturální vektorové autoregrese. Zvýšení vládních výdajů vykazuje přechodný pozitivní vliv na výstup, vrcholící po jednom až dvou letech s multiplikátorem ve výši okolo 0,6. Daňový multiplikátor vykazuje hodnoty nízké a na rozdíl od standardního keynesovského předpokladu pozitivní. Vládní výdaje v krátkodobém horizontu v rozporu s hypotézou ricardiánské ekvivalence stimulují soukromou spotřebu, nicméně vytlačují soukromé investice. Výsledky je však nutné interpretovat s opatrností, neboť analýza je komplikována rychle se měnícím hospodářským prostředí v období ekonomické transformace, relativně krátkými časovými řadami a velkým množstvím jednorázový rozpočtových transakcí.
|
host ::
RSS.