|
|
The Inter-Parliamentary Cooperation in the EU: the Three Cases of Yellow Cards
Shkaruppa, Maria ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na tří případzy tzv. Žlutých karet, součásti mechanismu včasného varování (Early Warning Mechanism), který byl uveden do legislativní praxe Evropské Unie s Lisabonskou smlouvou. Tyto praktické případy přispívají k objasnění vývoje meziparlamentní spolupráce mezi národními parlamenty členských států EU a schopnosti této spolupráce ovlivnit proces rozhodování v Unii. Táto práce zkoumá, jak byl mechanismus vytvořen a zda přispěl k navázání vyváženějšího propojení mezi občany EU a rozhodovacím procesem, a tak stvoření doplňujícího kanálu odpovědnosti vůči občanům. Dále se v textu zkoumá, do jaké míry byl mechanismus schopen vykompenzovat stav, ve kterém národní parlamenty byly odříznuty od evropských procesů. Cílem této práce je posoudit funkčnost spolupráce národních parlamentů, a zda v těchto třech zkoumaných případech byl mechanismus efektivní. Dále se práce zabývá otázkou, zda nové pravomoci parlamentů naplnily cíl zmenšení problému demokratického deficitu. Pozornost je také věnována praktickým úskalím, se kterými se setkávají národní parlamenty při použití mechanismu a tomu, jak tato úskalí překonávají. Celkově vzato, práce je mnoho aspektovou analýzou mechanismu včasného varování a jeho praktického použití.
|
|
|
Fenomén Spitzenkandidaten a jeho vliv na meziinstitucionální dynamiku EU
Shkaruppa, Maria ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Bakalářská práce má za cíl popsat proces prosazení praxe Spitzenkandidaten do politického systému EU. Nejednoznačná definice vztahu evropských voleb a procesu jmenování předsedy Evropské komise, která se vyskytla v Lisabonské smlouvě, vedla ke vzniku nového politického precedentu, který má reálnou šanci zakotvit v běžné praxi EU. Bakalářská práce nicméně ukáže, že úvahy o navrhování kandidatury předsedy Evropské komise vítěznou stranou po evropských volbách se vyskytovaly již předtím a také že sblížení Evropského parlamentu a Komise je výsledkem dlouhodobého procesu. Dále budou zhodnoceny argumenty institucí usilujících jak o prosazení praxe, tak těch zastávajících zachování statu quo. Prostřednictvím podrobného zkoumání kampaně před volbami do Evropského parlamentu roku 2014, která měla z důvodů zavedení praxe Spitzenkandidaten o něco jinou formu než dřívější kampaně, je zhodnoceno, jaký faktický dopad mělo zavedení nové praxe. Se stejným cílem je zkoumána i konkrétně kandidatura Jeana-Claude Junckera, který ač byl jmenován novým způsobem, představoval pro danou pozici v podstatě typického kandidáta. Na závěr se bakalářská práce zabývá změnami v meziinstitucionální dynamice vyvolanými zavedením nové praxe a jejích možnými dopady do budoucna.
|
host ::
RSS.