|
|
Dispersal and personality
Rišová, Slavomíra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Disperzia zvierat je dôležitou oblasťou ekológie, ktorej štúdium je dôležité pre pochopenie zloženia a dynamiky populácie. Získané poznatky majú široké využitie v rôznych oblastiach, či už v snahe o introdukciu ohrozených druhov, alebo naopak, o potlačenie šírenia tých inváznych. Disperzia však začína na úrovni jedincov, a preto je najskôr potrebné zistiť, ktorými vlastnosťami dispergujúci jedinci disponujú. Jedným z možných hľadísk, v ktorom sa dispergátori môžu od rezidentov líšiť, je ich personalita. Táto bakalárska práca prináša súhrn literatúry, ktorá sa personalitným prediktorom disperzie venuje, porovnáva personalitné rysy medzi sebou, a to v rámci aj naprieč tromi vybranými taxónmi, ktorými sú ryby, vtáky a ako zástupcovia cicavcov - hlodavce. Literatúra naznačuje, že v kontexte personality jedincov existujú, okrem iných, tri hlavné typy disperzie. Prvý typ, uplatňujúci sa hlavne v počiatkoch života, je disperzia submisívnejších jedincov teritoriálnych rýb a hlodavcov vynútená v dôsledku agresie zo strany dominantnejších jedincov. U vtákov je však nutné obsadiť si čo najskôr vhodné teritórium, a preto u nich dochádza k opačnej závislosti - k skoršej disperzii dominantných jedincov. Druhým typom je dobrovoľná disperzia exploračne a lokomočne aktívnych a asociálnych jedincov. Dôležitou...
|
|
|
Mezidruhové rozdíly v kognitivních schopnostech krkavcovitých
Myslivečková, Lucie ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Ptáci z čeledi krkavcovitých (Corvidae) jsou považováni za inteligentní zvířata. Spoustu druhů z této čeledi je testováno v pracích, které se zabývají jejich kognitivními schopnostmi. Tato práce byla zaměřena na shromáždění a vyhodnocení porovnávacích prací které zabývaly mezidruhovými rozdíly v kognitivních schopnostech u dvou nebo více druhů. Byla také věnována pozornost mezidruhovým rozdílům v kognitivních schopnostech mezi krkavcovitými a jinými druhy zvířat. Z výsledků plyne, že mezidruhové rozdíly mezi krkavcovitými existují. Rozdíly jsou z velké části zapříčiněny potravní ekologií nebo socialitou druhu a úspěšnost různých druhů se v různých úlohách může měnit. Klíčová slova: Corvidae, krkavcovití, kognitivní schopnosti, mezidruhové srovnání, srovnávací přístup
|
|
|
Atraktivita vzhledu jednotlivých druhů primátů a její důsledky
Zelenková, Michaela ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vzhled je nejdůležitější prezentací každého jedince. Ačkoliv již po staletí lidstvo láká představa rozluštění kódu pro krásu, charakterizovat ho je velmi obtížné. Spousta prací se zabývá vzhledem a návazně také vzhledovými preferencemi. Je jisté, že krása není definovatelná jen jedním faktorem, ale že do hry o vytvoření atraktivního jedince vstupuje více faktorů působících současně. Dnes je již obecně přijímán fakt, že atraktivní je na obličejových i jiných partií těla především symetrie. Dále je podstatná průměrnost a také dětské výrazné rysy reprezentující tzv. dětské schéma. Stejná preferenční pravidla je možné použít i na posuzování atraktivity jiných druhů než člověka. Primáty obecně hodnotíme ve stupni atraktivity podle stejných vzorců, jako se rozhodujeme o kráse druhého člověka. Líbivé jsou obličeje primátů podobné člověku a obličeje, které jsou kulatého tvaru a dominují jim velké okrouhlé oči vytvářející infantilní dojem. V preferencích k jednotlivým druhům přispívá naše schopnost odlišit obličeje primátů člověku vzhledově blízkých od primátů člověku se nepodobajících. Jsme také schopni určit reálnou velikost primáta na základě jeho obličejových rysů. Obličeje v zásadě rozlišujeme na dvě skupiny: líbivé, přátelské s dětskými rysy a na hrubé, agresivní a nebezpečné.
|
|
|
Estetické a emoční hodnocení motýlů (Lepidoptera) a jeho důsledky
Končická, Anna ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Zvířata hrají v lidských společnostech významnou roli. Jakožto významné psychologické stimuly vzbuzují nejen pozitivní, ale také negativní emoce. To, jak zvířata esteticky působí na lidi, má pak přímý vliv na jejich ochranu. Tato diplomové práce se zabývá estetickým a emočním hodnocením motýlů pomocí metody řazení vizuálních stimulů a hodnocením na bodové škále. Cílem této práce je jednak porovnání jednotlivých metod testování hodnocení krásy u motýlů (Lepidoptera), ale také analýza vlivu pozice motýlů na předkládaných stimulech na výsledné hodnocení krásy. Dále se tato diplomová práce zaměřuje na negativní emoce (odpor) vzbuzované motýli. V neposlední řadě analyzuje vliv morfologických a barevných charakteristik motýlů na hodnocení krásy a také vlastností a postojů respondentů, které mohou hodnocení ovlivňovat. Bylo zjištěno, že všechny zkoumané metody testování lze použít k hodnocení krásy motýlů a že přináší podobné výsledky. Dále bylo zjištěno, že pozice křídel motýlů má zejména u některých druhů vliv na jejich hodnocení. Ačkoliv motýli nevzbuzují vysokou míru odporu, noční motýli jsou vnímáni jako více odporní. Z výsledků vyplývá, že respondenti nerozlišují motýli na dvě distinktivní skupiny denních a nočních motýlů, ale že se tyto dvě skupiny navzájem částečně překrývají. Larvální stádia...
|
|
|
Analýza chování z pohledu opakovatelnosti
Vobrubová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá opakovatelností chování, což je velmi vhodný nástroj pro kvantifikaci personality, která je definována jako konzistentní interindividuální rozdíly. Obsahuje pět studií, které nazírají na opakovatelnost a personalitu z různých úhlů. V první práci se soustředím na popis historie studia personality, u jakých savců je nejčastěji měřena, a přináším metaanalýzu dat z publikovaných prací. Nejvyšší opakovatelnost se ukázala u aktivity, nejnižší u agresivity a exploračního chování. Následující dvě práce se zabývají projevy personality v exploračním chování u krysy obecné (Rattus rattus). První z nich zkoumá habituaci v průběhu opakovaného testování, která je nejvýraznější u head-dippingu (nahlížení do děr) v hole board testu. V této práci je také demonstrován rozdíl mezi použitím různých metod výpočtu opakovatelnosti, kdy započítání systematického efektu habituace zvýšilo odhady opakovatelnosti. Na ni navazuje další studie, která sleduje hladiny fekálních glukukortikoidových metabolitů (fGCM), jejich diurnální cyklus a souvislost právě s exploračním chováním. fGCM se ukázaly jako interindividuálně variabilní charakteristika, která je dobře opakovatelná, i když podléhá velkým diurnálním výkyvům. Asociace hladin fGCM a prvků exploračního chování nebyla příliš přesvědčivá, nicméně...
|
|
|
Evoluce komplexity a procesní kapacity mozku u ptáků: Řešení problému pomocí isotropické frakční homogenizace
Kocourek, Martin ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Nejzákladnějším principem komparativních věd vždy bylo a je hledání podobností a rozdílů. Proto jsou lidé fascinovaní kognitivními schopnostmi krkavcovitých ptáků a papoušků a jejich podobností s těmi lidskými. Dlouho byla výjimečnost těchto druhů vysvětlována relativní velikostí jejich mozků. Vlastní procesní kapacita však není založena na velikosti mozku, ale na jeho vnitřní architektuře a počtu neuronů a synapsí. Dnes, díky metodě izotropní frakcionace, již máme informace o počtu neuronů u stovek druhů savců, ptáků a plazů. V této své práci analyzuji zda, a případně jak, se buněčná škálovací pravidla odlišují v rámci třídy ptáci (Aves). Pro ptačí mozek jsou typické velké počty neuronů a s tím související vysoké neurální hustoty, které jsou u hrabavých (Galliformes) srovnatelné s těmi savčími a u pěvců (Passeriformes) a papoušků (Psittaciformes) dokonce převyšují hustoty neuronů pozorované u primátů. Odlišná je také distribuce neuronů. U pěvců a papoušků, a výsledky naznačují, že jde o trend společný pro celou skupinu Telluraves, se největší část neuronů nachází v koncovém mozku, potažmo v palliu. Pro hrabavé, a zdá se že i zbývající ptačí skupiny, je typické, že se většina jejich neuronů nachází v mozečku. Naprostou většinu neuronů mají v mozečku také savci, což by naznačovalo, že se může jednat...
|
|
|
Reprodukčně izolační bariéry v hybridní zóně myši domácí (Mus musculus)
Albrechtová, Jana ; Piálek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Reifová, Radka (oponent)
Reprodukční izolace (RI), která může vést až ke vzniku nových druhů, může probíhat na několika úrovních a zahrnuje jak předreprodukční morfologické odlišnosti nebo biogeografická a fyziologická omezení bránící kopulaci mezi jedinci z divergujících populací, tak postreprodukční nekompatibility gamet. RI brání v toku genů mezi nepříbuznými druhy a v určité míře též mezi vznikajícími druhy či poddruhy. V práci se zaměřuji na reprodukční izolaci probíhající na úrovni gamet, takzvanou gametickou izolaci mezi blízce příbuznými poddruhy myši domácí (Mus musculus). Vhodným modelem pro studium RI je hybridní zóna (HZ) mezi dvěma poddruhy myši domácí, myší západoevropskou (M. m. domesticus) a myší východoevropskou (M. m. musculus). O šíři přibližně 10 kilometrů prochází HZ napříč celou Evropou. V hybridní zóně dochází ke kontaktu a vzájemnému křížení obou poddruhů. Pokud se mezi poddruhy vyskytne gametické izolace, může to představovat jistou bariéru toku genů a zamezení výskytu hybridního potomstva, které může být v konkurenci s rodičovskými poddruhy v nevýhodě. Haldanovo pravidlo speciace říká, že u hybridů je poškozeným pohlavím to heterogametické. U savců je postiženo samčí pohlaví kvůli přítomnosti XY pohlavních chromozomů. Některé z takových nevýhod mohou být, neživotaschopnost hybridů či skryté...
|
|
|
Fylogeneze a evoluce bodlinatých myší rodu Acomys
Palupčíková, Klára ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Geografické rozšíření a fylogeneze bodlinatých myší rodu Acomys Geoffroy I., 1838 zůstává stále kontroverzním a otevřeným tématem. Tato práce se zabývá vnitrodruhovou strukturou a geografickým rozšířením rodu Acomys ze severní, východní, střední a jižní části Afriky, ostrovů Středozemního moře Kypr a Kréta, Tureckého pobřeží, Arabského a Sinajského poloostrova a z Íránu, při využití molekulárních analýz. Molekulární analýzy byly založeny, jak na mitochondriálních genových sekvencích genů D-loop (publikace I) a cytochromu b, tak i na jaderných sekvencích genu intraretinálního vazebného proteinu (IRBP) (publikace III, IV) a rekombinantního aktivačního genu 1 (RAG1) (publikace II.). Dále byla data podrobena fylogenetickým analýzám za použití analýz Maximální pravděpodobnosti (Maximum likelihood, ML), Bayesovské anylýzy (BA), Maximální úspornosti (Maximum parsimony, MP) a metoda nejbližšího souseda (Neighbor-joining, NJ). Výsledky těchto analýz potvrdily, že afro-středomořské Acomys cahirinus a asijské klady Acomys dimidiatus jsou jasně oddělené. Velká podobnost mezi haplotypy z kontinentální Afriky a severního Středomoří (klad A. cahirinus sensu stricto) podporuje hypotézu, že předci A. nesiotes, A. cilicicus a A. minous se velmi pravděpodobně rozšířili jako komenzální populace, čímž je zpochybněn...
|
|
|
Preference a charakter pohybu krys (Rattus rattus) v horizontální a vertikální rovině
Skalíková, Hana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Krysa obecná (Rattus rattus) je jedním z nejrozšířenějších a ekonomicky nejvýznamnějších hlodavčích škůdců již po celá staletí. Přesto je ve výzkumu opomíjeným druhem, proto toho o její ekologii a chování stále nevíme mnoho. Cílem této diplomové práce je charakterizovat explorační chování krysy obecné v trojrozměrném prostředí. Výsledky této práce ukázaly, že krysa obecná po předložení možnosti volby mezi vertikálním a horizontálním prostorem preferuje pobyt ve vertikálním prostoru v jedné z horních výškových úrovní. Přikláníme se tak k představě krysy jako semiarboreálního druhu s velkou ochotou šplhat. Také byly v této práci identifikovány čtyři explorační strategie, z nichž se některé dají přirovnat k fast a slow exploračním strategiím. Tato práce také navrhla a odzkoušela design experimentu, který je vhodný pro test explorace vertikálně aktivního druhu, jakým je krysa obecná. Klíčová slova: krysa obecná, trojrozměrný prostor, preference, explorace, explorační strategie
|
|
|
Reakce ptáků vůči pestřenkám (Syrphidae) a jejich modelům (Aculeata)
Truhlářová, Marie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Batesovská mimeze je antipredační strategií, kdy neškodný druh (mimetik) napodobuje nebezpečný model svým vzhledem. Fenoménem v rámci Batesovské mimeze jsou tzv. nepřesní mimetici. Předpokládali bychom, že v evoluci Batesovští mimetici budou selektováni směrem k dokonalejšímu napodobení modelu, ale u některých druhů je napodobení velmi slabé. Cílem této práce bylo ověřit reakce přirozených predátorů na typické Batesovské mimetiky s často nedokonalou mimezí, tj. pestřenky (Syrphidae) a ověřit některé z hypotéz, které se pokouší nedokonalou mimezi osvětlit. V rámci této práce jsme provedli dva experimenty, ve kterých byla modelovým predátorem sýkora koňadra (Parus major). První experiment byl na téma vlivu diverzity modelů na kategorizaci a generalizaci pestřenek predátorem. Sýkory byly rozděleny do dvou skupin, kdy první skupina dostávala kořist s vysokou diverzitou modelů (10 druhů z řádu Hymenoptera) a druhá skupina s nízkou diverzitou modelů (2 druhy z řádu Hymenoptera). Experiment měl dvě fáze, kategorizační, kdy se sýkory učily rozeznávat jedlou a nejedlou kořist a generalizační, kdy sýkory generalizovaly zkušenost z kategorizačního učení na novou kořist. Jedlou kořist představovaly mouchy z řádu Diptera, nejedlou představovaly modely (především vosy z řádu Hymenoptera) a novou kořist...
|
host ::
RSS.