|
|
Závislost kvalitativních ukazatelů sladu na teplotě rmutování při přípravě sladiny
Zlámalová, Petra ; Sachambula, Lenka (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením závislostí kvalitativních parametrů sladu na teplotě rmutování při přípravě sladiny. Teoretická část je zaměřena na technologii výroby sladu, kde jsou popsány suroviny výroby, etapy výroby, druhy a kvalitativní vlastnosti sladu. Dále se práce zabývá popisem výroby sladiny a jsou zde také popsány metody použité pro stanovení vybraných kvalitativních parametrů sladů. V experimentální části byl stanoven extrakt, viskozita, čirost, zákal, barva, doba zcukření, pH, dosažitelný stupeň prokvašení a obsah beta-glukanů v závislosti na teplotě rmutování. Na základě těchto závislostí byly dané vzorky porovnány a diskutovány vlivy teplot. Nejvyšší extrakt světlého a karamelového sladu byl získán při 70 °C, u barveného sladu při 50 °C. Nejnižší viskozita sladiny světlého i barevného sladu byla získána při 65 °C, u karamelového při 50 °C. Nejnižší zákal byl získán při 65 °C. Ideální barva sladiny všech druhů sladu byla změřena při všech teplotách rmutování. Ideální hodnoty pH všech sladů byly získány při teplotě 70 °C. K dokonalému zcukření sladiny za ideální čas došlo při teplotách 70-85 °C. Nejvyšší dosažitelný stupeň prokvašení byl získán u všech druhů sladů při 65 °C, kdy došlo i k nejvyššímu nárůstu obsahu beta-glukanů.
|
|
|
Stanovení beta-glukanů a pentosanů v surovinách pro výrobu piva a v pivu
Piškulová, Lenka ; Sachambula, Lenka (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Byl sledován obsah beta-glukanů a arabinoxylanů v zrnu ječmene, ve vyrobeném sladu a ve sladině. Jednalo se o odrůdy Pionier, Libuše, Manta, Tango, KWS Amadora, Kampa, KWS Irina, Francin, Odyssey, Overture, Vendela, Petrus, Laudis 550, Sunshine, Kangoo, Xanadu, Sebastian, Bojos a Malz. Odrůdy byly vypěstovány na třech různých stanovištích (Uherský Ostroh, Věrovany a Vysoká u Příbramě). Dále byl obsah beta-glukanů a arabinoxylanů analyzován v pěti různých typech piv. Obsah beta-glukanů a arabinoxylanů se v pivovarském a sladařském průmyslu sleduje zejména kvůli negativnímu vlivu na scezování sladiny a filtraci piva. Tyto látky se mohou podílet na vzniku zákalů a sraženin v pivu a ovlivňovat tak negativně stabilitu piva. Obsah beta-glukanů v zrnu ječmene, ve sladu, sladině a pivu byl stanoven metodou FIA a obsah arabinoxylanů v zrnu ječmene, sladině a pivu Douglasovou metodou. Nejvyšší obsah beta-glukanů v zrnu ječmene byl zjištěn ve 14/19 odrůd u stanoviště Uherský Ostroh, kde se množství beta-glukanů pohybovalo v rozmezí 3,65-5,60 %. Nejvyšší obsah beta-glukanů ve sladu byl zjištěn v 17/19 odrůd u stanoviště Vysoká u Příbramě, ve kterém byl obsah beta-glukanů v rozmezí 0,15-0,79 % a nejvyšší obsah beta-glukanů ve sladině byl prokázán v 16/19 odrůd také u stanoviště Vysoká u Příbramě. Obsah beta-glukanů zde byl v rozmezí 22-184 mg/l. U měření obsahu arabinoxylanů v zrnu ječmene a ve sladině byly výsledky mezi jednotlivými stanovišti více vyrovnané. Nejvyšší obsah arabinoxylanů v zrnu ječmene byl zjištěn v 10/19 odrůd u stanoviště Věrovany. Obsah arabinoxylanů na tomto stanovišti byl v rozmezí 3,04-4,56 %. Nejvyšší obsah arabinoxylanů ve sladině byl stanoven v 8/19 odrůd u stanoviště Uherský Ostroh. Obsah arabinoxylanů se zde pohyboval v rozmezí 542-1040 mg/l. Nejvyšší obsah beta-glukanů ve vzorcích piva byl stanoven u vzorku světlého ležáku (207 mg/l) a nejvyšší obsah arabinoxylanů byl určen ve vzorku pšeničného ležáku (1465 mg/l).
|
|
|
Stanovení beta-glukanů a pentosanů v surovinách pro výrobu piva a v pivu
Piškulová, Lenka ; Sachambula, Lenka (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Byl sledován obsah beta-glukanů a arabinoxylanů v zrnu ječmene, ve vyrobeném sladu a ve sladině. Jednalo se o odrůdy Pionier, Libuše, Manta, Tango, KWS Amadora, Kampa, KWS Irina, Francin, Odyssey, Overture, Vendela, Petrus, Laudis 550, Sunshine, Kangoo, Xanadu, Sebastian, Bojos a Malz. Odrůdy byly vypěstovány na třech různých stanovištích (Uherský Ostroh, Věrovany a Vysoká u Příbramě). Dále byl obsah beta-glukanů a arabinoxylanů analyzován v pěti různých typech piv. Obsah beta-glukanů a arabinoxylanů se v pivovarském a sladařském průmyslu sleduje zejména kvůli negativnímu vlivu na scezování sladiny a filtraci piva. Tyto látky se mohou podílet na vzniku zákalů a sraženin v pivu a ovlivňovat tak negativně stabilitu piva. Obsah beta-glukanů v zrnu ječmene, ve sladu, sladině a pivu byl stanoven metodou FIA a obsah arabinoxylanů v zrnu ječmene, sladině a pivu Douglasovou metodou. Nejvyšší obsah beta-glukanů v zrnu ječmene byl zjištěn ve 14/19 odrůd u stanoviště Uherský Ostroh, kde se množství beta-glukanů pohybovalo v rozmezí 3,65-5,60 %. Nejvyšší obsah beta-glukanů ve sladu byl zjištěn v 17/19 odrůd u stanoviště Vysoká u Příbramě, ve kterém byl obsah beta-glukanů v rozmezí 0,15-0,79 % a nejvyšší obsah beta-glukanů ve sladině byl prokázán v 16/19 odrůd také u stanoviště Vysoká u Příbramě. Obsah beta-glukanů zde byl v rozmezí 22-184 mg/l. U měření obsahu arabinoxylanů v zrnu ječmene a ve sladině byly výsledky mezi jednotlivými stanovišti více vyrovnané. Nejvyšší obsah arabinoxylanů v zrnu ječmene byl zjištěn v 10/19 odrůd u stanoviště Věrovany. Obsah arabinoxylanů na tomto stanovišti byl v rozmezí 3,04-4,56 %. Nejvyšší obsah arabinoxylanů ve sladině byl stanoven v 8/19 odrůd u stanoviště Uherský Ostroh. Obsah arabinoxylanů se zde pohyboval v rozmezí 542-1040 mg/l. Nejvyšší obsah beta-glukanů ve vzorcích piva byl stanoven u vzorku světlého ležáku (207 mg/l) a nejvyšší obsah arabinoxylanů byl určen ve vzorku pšeničného ležáku (1465 mg/l).
|
|
|
Závislost kvalitativních ukazatelů sladu na teplotě rmutování při přípravě sladiny
Zlámalová, Petra ; Sachambula, Lenka (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením závislostí kvalitativních parametrů sladu na teplotě rmutování při přípravě sladiny. Teoretická část je zaměřena na technologii výroby sladu, kde jsou popsány suroviny výroby, etapy výroby, druhy a kvalitativní vlastnosti sladu. Dále se práce zabývá popisem výroby sladiny a jsou zde také popsány metody použité pro stanovení vybraných kvalitativních parametrů sladů. V experimentální části byl stanoven extrakt, viskozita, čirost, zákal, barva, doba zcukření, pH, dosažitelný stupeň prokvašení a obsah beta-glukanů v závislosti na teplotě rmutování. Na základě těchto závislostí byly dané vzorky porovnány a diskutovány vlivy teplot. Nejvyšší extrakt světlého a karamelového sladu byl získán při 70 °C, u barveného sladu při 50 °C. Nejnižší viskozita sladiny světlého i barevného sladu byla získána při 65 °C, u karamelového při 50 °C. Nejnižší zákal byl získán při 65 °C. Ideální barva sladiny všech druhů sladu byla změřena při všech teplotách rmutování. Ideální hodnoty pH všech sladů byly získány při teplotě 70 °C. K dokonalému zcukření sladiny za ideální čas došlo při teplotách 70-85 °C. Nejvyšší dosažitelný stupeň prokvašení byl získán u všech druhů sladů při 65 °C, kdy došlo i k nejvyššímu nárůstu obsahu beta-glukanů.
|
|
| |
host ::
RSS.