Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Metoda loop-mediated isothermal amplification pro detekci fytopatogenních bakterií
STEHLÍKOVÁ, Dagmar
Cílem šlechtění zemědělských plodin je zlepšení žádoucích vlastností jak z pohledu pěstitele požadující vysoký výnos, snadné zpracování a nízké náklady, tak i spotřebitele hledající vysokou kvalitu a zdravotní nezávadnost. Současný vysoký tlak patogenů představuje pro šlechtění náročné úkoly. Jedním ze současných problémů pěstování řepky olejky (brukev řepka, B. napus subsp. napus) je onemocnění známé jako nádorovitost košťálovin. Toto onemocnění způsobuje obligátní biotrofní patogen Plasmodiophora brassicae, který velice dlouho přežívá v půdě (Wallenhammar 1996). V současnosti představuje toto onemocnění v celosvětovém měřítku jedno z nejzávažnějších problémů pěstování brukvovitých plodin (Howard et al. 2010). Možnosti boje proti nádorovitosti jsou v současnosti relativně omezené. Tradiční metodou je vápnění, použití fungicidů nebo pěstování rezistentních/tolerantních odrůd. Vzhledem k tomu, že vápnění není dostatečně účinné, použití fungicidů je finančně náročné a omezeno kvůli potencionální zdravotní závadnosti, představuje použití rezistentní odrůd jedno z nejlepších řešení (Dixon 2009). Navzdory tomu, že je v současnosti identifikováno několik šlechtitelských zdrojů rezistence, jen u velice malého množství je známa jejich podstata, která by byla efektivně použitelná pro marker asistované šlechtění (MAS) při tvorbě efektivních genotypů s několika rezistentními mechanismy (Ueno et al. 2012). Současné rezistentní/tolerantní odrůdy jsou často vyšlechtěné z jednoho rezistentního materiálu a obsahují pouze jeden gen rezistence. U takovýchto odrůd je rezistence často patotypově specifická a při silném infekčním tlaku ji patogen překoná v rámci několika let nebo je genotyp napaden jiným patotypem, který se na daném místě také nachází (Diederichsen et al. 2009).
Hodnocení reologických vlastností krémů s terbinafin-hydrochloridem
Stehlíková, Dagmar ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Holas, Ondřej (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Kandidát: Mgr. Dagmar Stehlíková Konzultant: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Název práce: Hodnocení reologických vlastností krémů s terbinafin-hydrochloridem Cílem rigorózní práce bylo hodnocení reologických vlastností krémů s terbinafin- hydrochloridem v různé fázi formulace generického přípravku pomocí vhodně zvolené testovací metodiky a srovnání s originálním přípravkem Lamisil 10 mg/g crm. (GlaxoSmithKline), který byl zadán jako standard. Teoretická část práce se zabývá charakterizací generických přípravků, farmaceutickou a terapeutickou ekvivalencí. Jsou prezentovány testy vhodné pro měření tokových vlastností polotuhých přípravků a metody vyhodnocení. Jsou shrnuty vlastnosti terbinafin-hydrochloridu a proces vývoje generických polotuhých formulací. Testování bylo realizováno při teplotě 25 řC na rotačním reometru Kinexus Pro+ za použití geometrie kužel-deska. Tokové vlastnosti krémů byly hodnoceny nerovnovážnými tokovými a viskozitními křivkami, které byly analyzovány mocnniným a Herschel-Bulkely modelem. Byl vyjádřen koeficient konzistence, index tokového chování a mez toku. Tixotropní chování bylo popsáno plochou hysterezní smyčky a mírou obnovy struktury krému při krokovém tixotropním testu. Na...
Návrh a testování multiplex-PCR primerů pro detekci původců bakteriální skvrnitosti rajčete
STEHLÍKOVÁ, Dagmar
Předmětem této práce je vývoj metody multiplex-PCR pro specifickou detekci komplexu fytopatogenních bakterií rodu Xanthomonas, způsobujících bakteriální skvrnitost rajčete. V rámci této práce byly vyvinuty PCR primery pro detekci skupin A (X. euvesicatoria), B (X. vesicatoria), C (X. perforans) a D (X. gardeneri). Na základě sekvencí DNA získaných sekvenováním a z databáze GenBank (NCBI) byly navrženy 4 páry primerů - Xe_shotgun_104, Xe_shotgun_1819, Xv_atpD_403 a Xp_efP_202, které následně byly důkladně testovány a optimalizovány pro paralelní detekci uvedených bakterií. Specificita primerů byla testována na rozsáhlém souboru bakteriálních kmenů patogenních pro rajče a příbuzné plodiny. Dodržením popsaného protokolu lze rychle a spolehlivě identifikovat bakterie X. vesicatoria, X. euvesicatoria, X. perforans a X. gardneri v jediné reakci multiplex-PCR.
Genotypizace bakterií rodu \kur{Xanthomonas} patogenních pro rajče a papriku multilokusovým sekvenováním
STEHLÍKOVÁ, Dagmar
Předmětem této bakalářské práce je zjištění míry příbuznosti u 20 sbírkových izolátů rodu Xanthomonas způsobujících bakteriální skvrnitost rajčat a paprik. K určení příbuznosti byla použita metoda multilokusové sekvenční analýzy (MLSA). Byly zjištěny sekvence genů atpD, rpoD, gyrB, glnA a efP, které byly analyzovány pomocí softwaru MEGA verze 5.1. Výsledek byl vyhodnocen pomocí dendrogramu, dle kterého byly izoláty rozděleny do dvou klastrů. První klastr zahrnuje izoláty druhu Xanthomonas euvesicatoria spadající do skupiny A. Druhý klastr pak zahrnuje izoláty druhu Xanthomonas vesicatoria skupiny B. Výsledky dosažené v této práci se shodují se současnou klasifikací xanthomonád způsobujících bakteriální skvrnitost rajčat a paprik.

Viz též: podobná jména autorů
4 Stehlíková, Dagmar
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.