|
|
Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období.
Benešová, Michala ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent) ; Sobotková, Marie (oponent)
Disertační práce Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období mapuje způsoby reflexe židovské religiózní, respektive mystické tradice v polské meziválečné literatuře, a to na příkladu tří autorů, kteří reprezentují odlišné způsoby jak vnímání vlastních židovských kořenů, tak zpracování tradičních motivů vycházejících z tradice židovské mystiky. Prvotně futurista Aleksander Wat se vůči židovské religiózní tradici kriticky vymezuje - a přesto nedokáže vlastnímu "židovství" uniknout; prozaik Bruno Schulz předestírá čtenářům svébytnou vizi kosmogonie i eschatologie upomínající mimo jiné na vybrané koncepty kabaly; básník Bolesław Leśmian má k této tradici nejdále a motivy interpretovatelné v kontextu židovské religiózní tradice podrobuje originálnímu přepracování. Tvorbou všech tří - jako dědiců "národa Knihy" - se přitom prolíná specifický vztah k jazyku a psanému slovu. Vedle tohoto motivu je v práci věnována pozornost např. motivu golema, stvoření světa či představě Boha. Takto zaměřeným analytickým kapitolám předchází teoreticko-metodologický úvod vycházející z tradic literární hermeneutiky, avšak přihlížející i k vybraným konceptům tradiční židovské mystické hermeneutiky. V českém kontextu je práce rovněž příspěvkem k bližšímu poznání jak autorů známých a...
|
|
|
Hrdina a antihrdina ve státním zájmu (K typologii literárních hrdinů období polského baroka)
Vitoň, Jan ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent) ; Sobotková, Marie (oponent)
v polske epicke literature 16. a 17. stoleti je velice aktmilni potreba nabidnout do jiste miry tradicionalisticky uvazujici slechte idealni vzor, hodny ll<isledovanL Polska spolecnost na rozdil od zapadoevropske, ktera uz v literarni tvorbe davno tradicni rytifske idealy opustila, diky strategicke poloze v tehdejsi vychodni Evrope, sferam politickeho zajmu a v neposledni rade i zamerne formovanemu m)'tu 0 Polsku jako predsunute baste evropskeho krest'anstva v souvislosti s tureckym ohrozenim, citi potrebu ozivit a novYm obsahem naplnit nekdejsi ideal Kristova rytire. K tomu rna prispet tradicni vypravna literami forma prevzata z antiky. Pfestoze zustalo zachovano vnitfui usporadani tehdejsi polske spolecnosti, z rytire se stal zeman, jeilZ byl v pfipade nejvyssi nouze ochoten vzit na sva bedra tidel vojaka, ale jen na nezbytne nutnou dobu a s nezbytnymi naklady a pak ocekaval, ze se vrati do klidu sveho dvora. Nedafi se tak vytvorit velky narodni epos, ktery by spliioval narocna a spolecensky potrebna kriteria, proto prichazeji ke slovu preklady a parafraze del evropsky proslulych autorU, v nichz se snoubi zvolna se formujici narodni tradice s jazykovou, ideovou a umeleckou originalitou. Vrchol tohoto snazeni predstavovala ve sve dobe parafraze Tassova Osvobozeneho Jeruzalema z pera barokniho polskeho...
|
host ::
RSS.