|
|
Vývoj obsahové stránky rumunských slov zděděných z latiny
Rys, Michal ; Felix, Jiří (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Během studia rumunštiny mě nejvíce zaujal její vývoj. Při prohlubování znalostí získaných v rámci příslušné přednášky jsem zjistil, že odborná literatura obvykle věnuje velkou pozornost změnám v oblasti hláskosloví, tvarosloví a skladby, nejméně prostoru je však věnováno významosloví. Vysvětlení se nabízejí alespoň dvě. V první řadě je tento obor lingvistiky stále ještě poplatný svému tradičnímu názvu "historická mluvnice"l. Do popředí se tak podvědomě dostává morfosyntax a nepřímo hláskový vývoj, neboť obě tyto oblasti spolu úzce souvisejí. Druhým důvodem je nepochybně značná nevděčnost takového snažení, poněvadž některé významové změny lze vysvětlovat různým způsobem. Přesto bych se chtěl ve své práci zabývat právě touto stránkou jazykového vývoje. Věřím, že se mi tak podaří alespoň nastínit určitý metodologický přístup. Zvolený výchozí materiál zároveň potvrzuje, že základní část jádra rumunské slovní zásoby má svůj původ v jazyce římských dobyvatelů, kteří území starověké Dácie spravovali a spolu s domorodými národy obývali v letech 106-271 po Kr.
|
|
|
Vývoj obsahové stránky rumunských slov zděděných z latiny
Rys, Michal ; Felix, Jiří (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Během studia rumunštiny mě nejvíce zaujal její vývoj. Při prohlubování znalostí získaných v rámci příslušné přednášky jsem zjistil, že odborná literatura obvykle věnuje velkou pozornost změnám v oblasti hláskosloví, tvarosloví a skladby, nejméně prostoru je však věnováno významosloví. Vysvětlení se nabízejí alespoň dvě. V první řadě je tento obor lingvistiky stále ještě poplatný svému tradičnímu názvu "historická mluvnice"l. Do popředí se tak podvědomě dostává morfosyntax a nepřímo hláskový vývoj, neboť obě tyto oblasti spolu úzce souvisejí. Druhým důvodem je nepochybně značná nevděčnost takového snažení, poněvadž některé významové změny lze vysvětlovat různým způsobem. Přesto bych se chtěl ve své práci zabývat právě touto stránkou jazykového vývoje. Věřím, že se mi tak podaří alespoň nastínit určitý metodologický přístup. Zvolený výchozí materiál zároveň potvrzuje, že základní část jádra rumunské slovní zásoby má svůj původ v jazyce římských dobyvatelů, kteří území starověké Dácie spravovali a spolu s domorodými národy obývali v letech 106-271 po Kr.
|
|
|
Společná italská a rumunská slova zděděná z latiny
Rys, Michal ; Hamplová, Sylva (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
Závěrem bych rád zdůraznil skutečnost, že předchozí text je pouhým pokusem o konfrontaci italštiny a rumunštiny z hlediska jejich společné slovní zásoby zděděné z latiny. Poměrně pracně získaný korpus spolehlivě poskytne zkušenému filologovi mnohem víc informací, než se podařilo zahrnout do této práce. Nabízí totiž řadu zajímavých otázek spadajících do různých oblastí jazykovědy. Pokud jde o fonetiku, by bylo zajímavé podrobněji sledovat vývoj hláskových zrněn či zrněny v místě přízvuku. Z hlediska mluvnického je možné se zaměřit např. na zastoupení latinských deklinací a konjugací u slov zahrnutých v korpusu a jejich osud v italštině a rumunštině, zrněny v mluvnické kategorii čísla nebo rodu atd. Nejbohatšírn zdrojem informací by se však korpus stal pravděpodobně pro lexikologii a sémantiku, které by zde našly podklady pro studium slovotvorby, významových zrněn, sémantických polí apod. Velkým přínosem by bylo obohacení práce o poznatky dialektologického zkoumání obou oblastí, bez nichž je studium každého jazyka neúplné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.