|
|
Systém předbělohorského konfesijního školství
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Systém předbělohorského konfesijního školství Abstrakt: Období předbělohorských dějin patří v kontextu evropského vývoje k etapě, která přinesla mimořádný rozvoj českého školství na úrovni latinské vzdělanosti. Odborná literatura klade v tomto smyslu české městské latinské školství na přední místo v evropském vývoji. Dobový systém latinského školství však byl úzce provázaný s odlišným konfesijním zázemím. V Čechách vedle sebe existovaly v době předbělohorské dva základní systémy latinského školství, které se lišily svým konfesijním zázemím. Na straně protestantské to byly latinské školy utrakvistické, fungující pod centrálním dozorem univerzity, a na straně katolické postupně budovaná gymnázia jezuitská, jejichž jednotnou správu i chod zajišťovalo vedení řádu. Obě soustavy škol vytvářely zázemí i pro ideové působení dvou základních konfesijních proudů, na jejichž základě se vymezovaly i základní politické síly v zemi. Konfesijně definované školy vytvářely uvedeným nábožensko- politickým silám prostor nejen pro ovlivňování nastupujících generací obyvatelstva, ale prostřednictvím náboženského vzdělávání podporovaly i formování a upevňování hlavních konfesijních proudů v zemi. Komparace obou základních systémů latinských škol v předbělohorských Čechách odhalila řadu jejich společných znaků, ale také...
|
|
|
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského)
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského) Abstrakt Raně novověké testamenty představují jedinečný pramen pro poznání mnoha oblastí života dobové společnosti. I proto se řadí k poměrně často využívaným pramenům v různých směrech historického bádání, k nimž se v posledním období řadí v české historiografii především nové kulturní dějiny. Ty se věnují řadě témat, mezi nimiž však překvapivě do značné míry schází oblast výchovy a vzdělávání. Přitom právě testamenty, které v sobě spojují charakter úředního pramene s osobní výpovědí jednotlivce (testátora), poskytují jedinečnou možnost zachytit vztah dobové společnosti ke vzdělání, a to v různých souvislostech historického vývoje. Jejich význam vystupuje v tomto ohledu do popředí hlavně pro bádání o těch etapách vývoje školství a vzdělanosti, které dosud stály na okraji zájmu historiků, jako např. vývoj městského školství, respektive vývoj vzdělávání v městském prostředí v době pobělohorské. Omezený zájem historiků byl způsoben především nedostatkem pramenů, které by osvětlily změny, jež nastaly v organizaci nově formovaného konfesijního školství po událostech bělohorských. Ty zahájily proces rekatolizace českých zemí, který se zásadním způsobem dotkl i dosud fungujícího systému městského...
|
|
|
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského)
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského) Abstrakt Raně novověké testamenty představují jedinečný pramen pro poznání mnoha oblastí života dobové společnosti. I proto se řadí k poměrně často využívaným pramenům v různých směrech historického bádání, k nimž se v posledním období řadí v české historiografii především nové kulturní dějiny. Ty se věnují řadě témat, mezi nimiž však překvapivě do značné míry schází oblast výchovy a vzdělávání. Přitom právě testamenty, které v sobě spojují charakter úředního pramene s osobní výpovědí jednotlivce (testátora), poskytují jedinečnou možnost zachytit vztah dobové společnosti ke vzdělání, a to v různých souvislostech historického vývoje. Jejich význam vystupuje v tomto ohledu do popředí hlavně pro bádání o těch etapách vývoje školství a vzdělanosti, které dosud stály na okraji zájmu historiků, jako např. vývoj městského školství, respektive vývoj vzdělávání v městském prostředí v době pobělohorské. Omezený zájem historiků byl způsoben především nedostatkem pramenů, které by osvětlily změny, jež nastaly v organizaci nově formovaného konfesijního školství po událostech bělohorských. Ty zahájily proces rekatolizace českých zemí, který se zásadním způsobem dotkl i dosud fungujícího systému městského...
|
|
|
Systém předbělohorského konfesijního školství
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Systém předbělohorského konfesijního školství Abstrakt: Období předbělohorských dějin patří v kontextu evropského vývoje k etapě, která přinesla mimořádný rozvoj českého školství na úrovni latinské vzdělanosti. Odborná literatura klade v tomto smyslu české městské latinské školství na přední místo v evropském vývoji. Dobový systém latinského školství však byl úzce provázaný s odlišným konfesijním zázemím. V Čechách vedle sebe existovaly v době předbělohorské dva základní systémy latinského školství, které se lišily svým konfesijním zázemím. Na straně protestantské to byly latinské školy utrakvistické, fungující pod centrálním dozorem univerzity, a na straně katolické postupně budovaná gymnázia jezuitská, jejichž jednotnou správu i chod zajišťovalo vedení řádu. Obě soustavy škol vytvářely zázemí i pro ideové působení dvou základních konfesijních proudů, na jejichž základě se vymezovaly i základní politické síly v zemi. Konfesijně definované školy vytvářely uvedeným nábožensko- politickým silám prostor nejen pro ovlivňování nastupujících generací obyvatelstva, ale prostřednictvím náboženského vzdělávání podporovaly i formování a upevňování hlavních konfesijních proudů v zemi. Komparace obou základních systémů latinských škol v předbělohorských Čechách odhalila řadu jejich společných znaků, ale také...
|
host ::
RSS.