Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium a vývoj polymer-cementových kompozitů s důrazem na vysoký obsah druhotných surovin a kompenzaci objemových změn
Hermann, Radek ; Bydžovský, Jiří (oponent) ; Reitermann, Pavel (oponent) ; Kolísko, Jiří (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Snižování uhlíkové stopy lidstva je jedním z hlavních směrů, kterými se v současnosti světový vývoj ubírá. Dalším z významných problémů je likvidace, recyklace a sekundární využití produkovaných odpadů z celé řady výrobních odvětví a komunálního odpadu. Tato práce se zabývá problematikou polymer-cementových kompozitů, které se využívají nejčastěji pro sanační, reprofilační a strukturální opravy především betonových konstrukcí. Jsou v ní zkoumány a ověřovány možnosti utilizace velkého množství druhotných surovin a odpadů jako náhrady cementu, jakožto primárního pojiva. Zároveň je v práci řešena plná náhrada primárního plniva odpadními surovinami, pro které v tuto chvíli neexistuje jiné využití. Také je dále řešen a ověřován vliv celé řady běžně dostupných komerčních polymerních přísad. V rámci práci je rovněž řešeno využití redispergovatelných práškových polymerních přísad různých bází. Zabývá se i otázkou objemových změn při hydrataci polymer-cementových kompozitů a jejich vlivem na fyzikálně-mechanické vlastnosti kompozitů. Vliv objemových změn, ke kterým v průběhu hydratace polymer-cementových kompozitů dochází, je nezanedbatelným kritériem při výběru a využití těchto kompozitů. Objemové změny materiálu významně ovlivňují především maximální tloušťku vrstvy a maximální plochu, kterou lze hmotou sanovat bez rizika vzniku trhlin a bez nutnosti vytvoření pracovní spáry. S výsledky této práce se pojí snížení ekonomické a ekologické zátěže výroby a použití polymer-cementových stavebních hmot a dále také zvýšení použitelnosti těchto hmot především díky možnosti provádět sanace větších ploch, než bylo dosud možno.
Analýza vlastností vláknocementových kompozitních materiálů
Hoško, Marek ; Bydžovský, Jiří (oponent) ; Reitermann, Pavel (oponent) ; Pavlík,, Zbyšek (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Tématem disertační práce byla problematika kalového odpadu vznikajícího při výrobě vláknocementu a jeho zpětné implementace do matrice. Teoretická část práce byla věnována popisu Hatschekově technologie výroby vláknocementu, systému technologických vod, kalového hospodářství a jeho separaci ze sytému. Praktická část byla rozdělena do 5 etap. V první etapě byly monitorovány kvalitativní parametry kalového odpadu pomocí vybraných kvalitativních zkoušek. V následující etapě bylo porovnáváno mineralogické a chemické složení vzorků kalového odpadu se standardní břečkou používanou pro výrobu. Ve třetí etapě byl navržen alternativní způsob výroby laboratorních vzorků, na kterém byl ověřen vliv přídavku kalů na pevnostní charakteristiky. V následujícím kroku byly sumarizovány výsledky z předchozích etap a byly navrženy receptury s odpadními kaly pro výrobu na výrobním stroji. Čtvrtá etapa se zabývala samotným zpracováním kalů, jejich odběrem a dávkováním. Během mokrého procesu výroby byla hodnocena řada důležitých ukazatelů efektivnosti výroby vláknocementových výrobků. Mezi nejdůležitější z nich patří zejména hodnocení podsítných podílů a retencí. V poslední etapě byly vyrobené vzorky s kaly porovnávány se standardními. Vzorky byly podrobeny sérii fyzikálně-mechanických a trvanlivostních zkoušek: podélná a příčná pevnost, objemová hmotnost, vodotěsnost, odolnost proti nárazu, mrazuvzdornost, nasáknutí-vysoušení, metoda skrytých vad, rozměrová stabilita a deformace působením vlhkosti. Výsledkem disertační práce je ucelená studie o vlastnostech a implementaci kalového odpadu do vláknocementu.
Syntéza a stanovení vlastností čistých fází portlandského slínku a jejich polymorfů
Ravaszová, Simona ; Keppert, Martin (oponent) ; Reitermann, Pavel (oponent) ; Palou, Martin (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
V cementářském průmyslu je kvantitativní difrakční analýza v současné době uskutečňována prostřednictvím Rietveldovy analýzy, která je schopna dekódovat různé difrakční linie na difrakčním záznamu za předpokladu, že je dobře znám strukturální model pro každou fázi slínku. Předmětem zkoumání této disertační práce je laboratorní příprava čistých fází jednoho triklinického a dvou monoklinických polymorfů hlavního slínkového minerálu alitu. Monoklinické fáze budou sloužit jako standardy pro kalibraci práškové rentgenové difrakční analýzy. Výsledkem této práce budou detailní postupy přípravy jednotlivých polymorfů alitu a kalibrační vztahy pro jednoznačnou a snazší identifikaci monoklinických polymorfů v reálných slíncích.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.