|
| |
|
| |
|
|
Laboratorní diagnostika microRNA u různých diagnostických skupin
Hrachovcová, Eliška ; Urbánková Rathouská, Jana (vedoucí práce) ; Tripská, Katarína (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Student: Bc. Eliška Hrachovcová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jana Rathouská, Ph.D. Konzultant diplomové práce: doc. RNDr. Pavlína Kušnierová, Ph.D. Název diplomové práce: Laboratorní diagnostika microRNA u různých diagnostických skupin Cíl práce: Identifikace potenciálních miRNA cílů pro diferenciální diagnostiku pacientů s aterosklerózou a demencí. Porovnání exprese a záchytu miRNA ve vzorcích séra se vzorky mozkomíšního moku. Výběr vhodných miRNA v rámci diferenciální diagnostiky u pacientů s aterosklerózou a s demencí. Dále také výběr miRNA cílů s co nejvýraznější fold-change a zároveň co nejnižší p-hodnotou pro následnou validační studii. Metody: Pro identifikaci potenciálních miRNA byly přijaté vzorky centrifugovány, alikvotovány a skladovány při - 80C. miRNA byla izolována pomocí kitu iCatcher Circulating cfRNA 1000 kit a izolátoru CatchGene. Poté byla provedena reverzní transkripce a amplifikace s detekcí. Data byla zpracována v Excelu a následně statisticky zpracována v programu GenEx pomocí Mann- Whitney testu. Výsledky: Výsledky byly hodnoceny pro 2 skupiny pacientů: skupinu A (vzorky pacientů s Parkinsonovou nemocí a demencí) a skupina B (s aterosklerózou a demencí). Byla hodnocena...
|
|
|
Vliv glipizidu na expresi a funkci endoglinu a s ním souvisejících biomarkerů endotelové dysfunkce u diabetu mellitu II. typu
Vochozková, Iva ; Tripská, Katarína (vedoucí práce) ; Urbánková Rathouská, Jana (oponent)
6 ABSTRAKT Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Název diplomové práce: Vliv glipizidu na expresi a funkci endoglinu a sním souvisejících biomarkerů endotelové dysfunkce u diabetu mellitu II.typu Autor: Iva Vochozková Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Katarína Tripská, Ph.D. Cíl práce: Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jak glipizid ovlivňuje expresi a funkci endoglinu, jeho transkripčních faktorů a souvisejících biomarkerů endotelové dysfunkce, hladinu solubilního endoglinu a adhezi monocytů na lidské diabetické endotelové buňky koronárních artérií. Metody: V této diplomové práci jsme pracovali s lidskými diabetickými endotelovými buňkami koronárních artérií. Ty jsme v různých časech a koncentracích premedikovali glipizidem. Pomocí průtokové cytometrie jsme měřili proteinovou expresi endoglinu a biomarkerů endotelové dysfunkce. Pomocí průtokové cytometrie jsme měřili také adhezi monocytů k endotelovým buňkám. ELISA metodou jsme detekovali hladiny solubilního endoglinu a pomocí PCR jsme měřili mRNA expresi endoglinu, jeho transkripčních faktorů a markerů zánětu. Výsledky: Prokázali jsme, že premedikace 200µM koncentrací glipizidu vedla ke snížení proteinové exprese endoglinu po 24 i 48 hodinách. Po 24 hodinách došlo taktéž ke zvýšení...
|
|
|
Covid-19: očkování, prodělání nemoci a post-Covid syndrom
Fořtová, Karolína ; Urbánková Rathouská, Jana (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Cíl práce: Cílem této práce je nejdříve v teoretické části uvést čtenáře do problematiky onemocnění Covid-19. A v experimentální části prošetřit proočkovanost respondentů, prevalenci onemocnění, příznaky onemocnění, prevalenci post-Covid syndromu či zasažení konkrétních orgánových systémů post-Covid syndromem. Dále bylo cílem prozkoumat vliv jednotlivých faktorů (věk, pohlaví, aktivní kouření, BMI, komorbidity, očkování, varianta viru) na průběh onemocnění a post-Covid syndrom. Metody: Dotazníková studie zahrnuje 752 respondentů obou pohlaví a všech věkových kategorií. Sběr dat probíhal v rámci České republiky v období od června 2023 do ledna 2024. Pro statistické vyhodnocení byl využit program MS Excel a pro vizualizaci dat Power Bl. Výsledky: 84,18 % respondentů se nechalo naočkovat. 72,61 % respondentů prodělalo Covid-19 a větší podíl tvořili neočkovaní jedinci (52,20 %). Nejčastějšími příznaky byly silná únava (62,09 %), zvýšená teplota/horečka (62,27 %), bolest svalů a kloubů (56,96 %) a bolest hlavy (56,04 %). Post-Covid syndromem trpělo/trpí 62 respondentů (11,36 %) a nejčastěji zasaženými orgánovými systémy byly plíce (46,77 %), nervová soustava (32,26 %), smysly (30,65 %), svaly (20,97 %) a klouby (17,74 %). Statistickou analýzou byla prokázána závislost mezi očkováním a hospitalizací,...
|
|
|
Pharmacological modulation of endoglin expression in the liver in an animal model of nonalcoholic steatohepatitis
Moeini, Sepideh ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Urbánková Rathouská, Jana (oponent)
Játra hrají ústřední roli v lidské fyziologii a jejich zranitelnost vůči metabolickým poruchám, jako je nealkoholická steatohepatitida (NASH), podtrhuje potřebu účinných terapeutických zásahů. Tato práce zkoumá potenciál M1043, monoklonální protilátky cílené na endoglin (ENG), při zmírňování poškození jater spojeného s progresí NASH. ENG, je koreceptor pro transformující růstový faktor (TGF)-β, který se podílí na různých patologických procesech, včetně fibrózy a angiogeneze. U NASH jsou pozorovány zvýšené hladiny solubilního ENG (sENG) a transmembránového ENG, což naznačuje jeho zapojení do progrese onemocnění. Kromě toho hrají intracelulární adhezní molekula-1 (ICAM-1) a vaskulární adhezní molekula-1 (VCAM-1) klíčovou roli v zánětu a endotelové dysfunkci, což jsou klíčové rysy NASH. V této studii byli myší samci rozděleni do kontrolní skupiny, skupiny (vysokotukové diety) CDAA+rat IgG a skupiny CDAA+M1043, přičemž poslední dvě skupiny byly krmeny CDAA- HFD vyvolávající změny NASH. Myši byly po dobu čtyř týdnů léčeny přípravkem M1043 a vzorky jater byly analyzovány na expresi proteinů ENG, ICAM-1 a VCAM-1. Výsledky ukázaly, že CDAA-HFD vyvolala poškození jater, což se projevilo zvýšením jaterních enzymů a zvýšenou expresí ENG, ICAM-1 a VCAM-1. Důležité je, že podávání M1043 významně zabránila...
|
|
|
Ovariální karcinomy - vliv rodiny Rho kináz na migraci buněk
Barešová, Veronika ; Urbánková Rathouská, Jana (vedoucí práce) ; Fikrová, Petra (oponent)
Autor: Veronika Barešová Název: Ovariální karcinomy - vliv rodiny Rho kináz na migraci buněk Diplomová práce Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Ovariální karcinomy jsou nejsmrtelnější skupinou gynekologických malignit. Je to dáno vysokou mírou metastázování a získané lékové rezistence. Metastázování je charakteristické změnou fenotypu buněk z epiteliálního na mezenchymální, čímž dochází ke ztrátě kontaktů buňka-buňka a buňka-extracelulární matrix a následnému pohybu buněk. Tento proces se nazývá epitelo-mezenchymální tranzice a bylo prokázáno, že také hraje roli v rezistenci buněk na cisplatinu. Pohyb jednotlivých buněk je zprostředkován rodinou Rho GTPáz a můžeme ho rozdělit na mezenchymální a améboidní typ. Pro améboidní je typická signální dráha Rho/ROCK, kdežto mezenchymální pohyb je zprostředkován drahami Rac/Cdc42. V mé diplomové práci jsme sledovali rozdíly v expresi vybraných proteinů obou signálních drah v buňkách ovariálních karcinomů. V první fázi jsme se zaměřili na porovnání buněčných linií A2780 a A2780cis, která je rezistentní na cisplatinu. Sledovali jsme markery améboidního pohybu RhoA a fosforylovaný myozin a markery pohybu mezenchymálního Wave-2, PAK a fosforylovaný PAK. Ve druhé fázi jsme sledovali vliv EGF a...
|
|
|
Hodnocení svalové síly a výdrže kojících žen
Melicharová, Nikola ; Kovařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Rathouská, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Student: Nikola Melicharová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Miroslav Kovařík, Ph.D. Název práce: Hodnocení svalové síly a výdrže kojících žen Cílem této práce je vyhodnotit změnu parametrů svalové síly a výdrže na horních a dolních končetinách u žen v období kojení. Porovnat tyto naměřené hodnoty mezi pravostrannými a levostrannými končetinami. Dalším cílem je testování souvislosti mezi dynamometrickými parametry a příjmem mikronutrientů v potravních doplňcích. Měření se zúčastnilo 10 kojících žen ve věku 29-39 let. Ženy byly vyšetřovány celkem čtyřikrát. První vyšetření L1 se konalo průměrně 29 ± 5 dní po porodu, druhé L2 93 ± 29 dní, třetí L3 179 ± 15 dní a poslední měření bylo L4 274 ± 3 dní po porodu. K měření svalové síly a výdrže na horních a dolních končetinách bylo využito digitálního pinch/grip analyseru a digitálního myometru. Pro měření tukuprosté hmoty jsme použili přístroj BCM - Body Composition Monitor. Hmotnost byla u žen měřena pomocí vah s tělesnou analýzou od společnosti Tanita. Při vyhodnocování naměřených výsledků jsme objevili statisticky významný rozdíl mezi hodnotami maximální síly levé ruky naměřenými v období L2 a L3. Při měření L3 došlo k poklesu maximální síly o cca 9 %....
|
|
|
Ovariální karcinomy - vliv rodiny Rho kináz na migraci buněk
Barešová, Veronika ; Rathouská, Jana (vedoucí práce) ; Fikrová, Petra (oponent)
Autor: Veronika Barešová Název: Ovariální karcinomy - vliv rodiny Rho kináz na migraci buněk Diplomová práce Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Ovariální karcinomy jsou nejsmrtelnější skupinou gynekologických malignit. Je to dáno vysokou mírou metastázování a získané lékové rezistence. Metastázování je charakteristické změnou fenotypu buněk z epiteliálního na mezenchymální, čímž dochází ke ztrátě kontaktů buňka-buňka a buňka-extracelulární matrix a následnému pohybu buněk. Tento proces se nazývá epitelo-mezenchymální tranzice a bylo prokázáno, že také hraje roli v rezistenci buněk na cisplatinu. Pohyb jednotlivých buněk je zprostředkován rodinou Rho GTPáz a můžeme ho rozdělit na mezenchymální a améboidní typ. Pro améboidní je typická signální dráha Rho/ROCK, kdežto mezenchymální pohyb je zprostředkován drahami Rac/Cdc42. V mé diplomové práci jsme sledovali rozdíly v expresi vybraných proteinů obou signálních drah v buňkách ovariálních karcinomů. V první fázi jsme se zaměřili na porovnání buněčných linií A2780 a A2780cis, která je rezistentní na cisplatinu. Sledovali jsme markery améboidního pohybu RhoA a fosforylovaný myozin a markery pohybu mezenchymálního Wave-2, PAK a fosforylovaný PAK. Ve druhé fázi jsme sledovali vliv EGF a...
|
|
|
Immunohistochemická detekce aktivace profibrotických prekurzorů v precizních jaterních řezech
Richter, Adam ; Němečková, Ivana (vedoucí práce) ; Rathouská, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Adam Richter Školitel: RNDr. Ivana Němečková, Ph.D. Název bakalářské práce: Immunohistochemická detekce aktivace profibrotických prekurzorů v precizních jaterních řezech Orgánová jaterní fibróza je tou nejtypičtější progresí onemocnění u chronických zánětlivých onemocnění a celkově výrazně přispívá k celosvětové mortalitě bez ohledu na ostatní příčiny. Za jaterní fibrotické procesy jsou nejčastěji zodpovědné aktivované hvězdicové buňky (HSC), které se nacházejí v Disseho prostoru jater, přičemž mohou podléhat diferenciaci do formy myofibroblastů, které se poté významně podílí na tvorbě fibrotické tkáně. Pro pozorování aktivace a vývoje fibrotických procesů a jejich hodnocení se běžně využívá řady markerových genů a proteinů specifických právě pro tyto buňky. Tato bakalářská práce byla věnována studiu detekce aktivace profibrotických prekurzorů v precizních jaterních řezech (PCLS). Bylo využito znázornění exprese vybraných proteinů v myších ultratenkých jaterních řezech. Sledována byla exprese desminu, gliálního fibrilárního kyselého proteinu (GFAP) a α-aktinu hladkého svalstva (αSMA). Řezy pro studium fibrózy byly inkubovány 48 hodin v základním Wiliamsově médiu obohaceném glukózou a s...
|
host ::
RSS.