|
|
Vládci krásné hry: Stát jako hlavní aktér instrumentalizace fotbalu v Rusku po roce 2000
Raiman, Vojtěch ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato práce zkoumá fenomén využití fotbalu k ovlivňování vnitřní politiky na případě Ruské federace po nástupu Vladimira Putina na post prezidenta v roce 2000. Fotbal se v Sovětském svazu a Rusku vyvíjel v těsné interakci s politikou prakticky po celou svou historii, spolu s proměnami politických a ekonomických poměrů se ale měnila i forma jeho instrumentalizace a aktéři, kteří měli možnost do fotbalu zasahovat. Nástup Vladimira Putina na post prezidenta a jeho zásah do dosavadní moci oligarchů znamenal posun k výraznější a aktivnější roli Kremlu i vzhledem k využití fotbalových klubů. Analýza konkrétních případů spolu s faktem, že většinu ruských profesionálních fotbalových klubů v současnosti vlastní přímo stát, vede autora práce k tezi, že hlavním aktérem instrumentalizace fotbalu v Rusku se po konsolidaci Putinova režimu stal právě Kreml. Tento pohled znamená posun ve zkoumání interakce ruského fotbalu a politiky, ve kterém byl dosud kladen důraz především na roli oligarchů (proces tzv. "berlusconizace"). Formu přímého využití fotbalu Kremlem představuje tato práce na dvojici nejvýraznějších a mediálně nejvíce pokrytých případu - klubu Terek Groznyj z Čečenska a trojice klubů z Krymu. Prostřednictvím Tereku se Kreml snažil poukázat na normalizaci situace v Čečensku po ukončení válečného...
|
|
|
"Návrat krále?" Restaurační pokusy Karla Habsburského v Maďarsku v roce 1921 ve světle mezinárodních vztahů v Evropě
Raiman, Vojtěch ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Restaurační pokusy Karla Habsburského v Maďarsku představovaly jeden z posledních pokusů o obnovení "starých pořádků" ve střední Evropě po první světové válce. V době relativního uklidnění poměrů způsobily krizi mezi Maďarskem, nástupnickými státy a státy Dohody a přivedly střední Evropu, hlavně v případě druhého pokusu, na pokraj válečného konfliktu. Práce Návrat krále? je případovou studií s prvky komparace, jejímž cílem je analyzovat zahraničněpolitickou situaci ve vztahu k otázce restaurace Habsburků v Maďarsku a popsat reakci Malé dohody a evropských mocností: Velké Británie, Francie a Itálie. Změny státní formy Maďarska, nejasné definování osoby panovníka a silné legitimistické hnutí vyvolaly v bývalém králi naději na úspěch jeho restauračních pokusů. Zároveň Karel spoléhal také na podporu představitelů Dohody. Proti oběma jeho akcím se ale ostře postavily státy Malé dohody, které vnímaly návrat Habsburků na maďarský trůn jako ohrožení své vlastní suverenity a v případě úspěšné restaurace hrozily vojenským zásahem. Nebezpečí, které restaurace Habsburků v Maďarsku představovala, působilo jako katalyzátor spolupráce Malé dohody a napomohlo jejímu smluvnímu dotvoření. Evropské mocnosti musely v zájmu zachování míru ve střední Evropě zasáhnout a postavily se proti restauraci. Cílem této bakalářské práce...
|
host ::
RSS.