|
|
Antonín Sova - pozdní lyrika (1918-1928)
Raš, Jakub ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá interpretací pozdního lyrického díla Antonína Sovy z let 1918-1928, které reprezentují sbírky Zpěvy domova (1918), Krvácející bratrství - Rozjímání ranní i navečerní (1920), Básníkovo jaro (1921), Básně nesobeckého srdce (1922), Jasná vidění (1922), Naděje i bolesti (1924) a Drsná láska (1927), dále posmrtně vydané soubory Sovových veršů z let 1922-1928 Hovory věcí (1929) a Za člověkem (1930), básnické texty vymezeného období, jež jsou obsaženy v souboru Píseň o Rovnosti (1951), a básně, jež Sova uveřejnil v letech 1918-1919 v humoristicko-satirickém časopise Šibeničky. Sovova lyrika je dělena dle námětového hlediska na lyriku 1) přírodní, 2) intimní, 3) společenskou a 4) sebereflexivní. Při rozboru básnických textů jednotlivých skupin se zaměřujeme zejména na podobu lyrického subjektu - tedy na to, o čem (se) mluví ve smyslu obsahového zaměření díla (tematika a motivika), ale také jak (se) o tom mluví ve smyslu epistemologickém (poznání a jeho artikulace) a axiologickém (hodnoty a hodnotové postoje), což často v souhrnu ústí v jakési více či méně komplexní myšlenkové modely ústředních skutečností, jako je člověk, život a smrt, práce, příroda a venkov, čas, umění apod. Pozornost je také věnována těm formálně tvárným prostředkům (rytmus, obrazná pojmenování, kompozice apod.),...
|
|
|
Antonín Sova - pozdní lyrika (1918-1928)
Raš, Jakub ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá interpretací pozdního lyrického díla Antonína Sovy z let 1918-1928, které reprezentují sbírky Zpěvy domova (1918), Krvácející bratrství - Rozjímání ranní i navečerní (1920), Básníkovo jaro (1921), Básně nesobeckého srdce (1922), Jasná vidění (1922), Naděje i bolesti (1924) a Drsná láska (1927), dále posmrtně vydané soubory Sovových veršů z let 1922-1928 Hovory věcí (1929) a Za člověkem (1930), básnické texty vymezeného období, jež jsou obsaženy v souboru Píseň o Rovnosti (1951), a básně, jež Sova uveřejnil v letech 1918-1919 v humoristicko-satirickém časopise Šibeničky. Sovova lyrika je dělena dle námětového hlediska na lyriku 1) přírodní, 2) intimní, 3) společenskou a 4) sebereflexivní. Při rozboru básnických textů jednotlivých skupin se zaměřujeme zejména na podobu lyrického subjektu - tedy na to, o čem (se) mluví ve smyslu obsahového zaměření díla (tematika a motivika), ale také jak (se) o tom mluví ve smyslu epistemologickém (poznání a jeho artikulace) a axiologickém (hodnoty a hodnotové postoje), což často v souhrnu ústí v jakési více či méně komplexní myšlenkové modely ústředních skutečností, jako je člověk, život a smrt, práce, příroda a venkov, čas, umění apod. Pozornost je také věnována těm formálně tvárným prostředkům (rytmus, obrazná pojmenování, kompozice apod.),...
|
host ::
RSS.