|
|
Úroveň rytmických schopností v tělesné výchově předškolních dětí
Račáková, Jana ; Hájková, Jana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Hana (oponent)
Cílem práce je na základě teoretických východisek sestavit test, jehož prostřednictvím se zjistí úroveň rytmických schopností dětí v předškolním věku a poté test aplikovat do praxe. Následně je test pomocí metody pozorování a pedagogického experimentu vyhodnocen. Na základě výsledků bude navržen zásobník metodického materiálu pro další rozvoj těchto schopností v rámci tělesné výchovy v mateřské škole.
|
|
|
Spontánní pohybové činnosti a hry v režimu dne mateřské školy
Račáková, Jana ; Dvořáková, Hana (vedoucí práce) ; Pokorný, Ladislav (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit obsah, rozsah pohybových činností a her ve spontánních aktivitách režimu dne mateřské školy ve vztahu k některým vybraným faktorům. Zjistit, jaké podmínky jsou v mateřských školách pro pohybové aktivity a k j a k ým spontánním aktivitám a spontánním pohybovým aktivitám děti inklinují ve spontánní hře a co ovlivňuje jejich výběr. Byly použity tylo metody: pozorování se záznamem, experiment a řízené interview s výběrem hračky Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úroveň rytmických schopností v tělesné výchově předškolních dětí
Račáková, Jana ; Hájková, Jana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Hana (oponent)
Cílem práce je na základě teoretických východisek sestavit test, jehož prostřednictvím se zjistí úroveň rytmických schopností dětí v předškolním věku a poté test aplikovat do praxe. Následně je test pomocí metody pozorování a pedagogického experimentu vyhodnocen. Na základě výsledků bude navržen zásobník metodického materiálu pro další rozvoj těchto schopností v rámci tělesné výchovy v mateřské škole.
|
|
|
Spontánní pohybové činnosti a hry v režimu dne mateřské školy
Račáková, Jana ; Dvořáková, Hana (vedoucí práce) ; Pokorný, Ladislav (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit obsah, rozsah pohybových činností a her ve spontánních aktivitách režimu dne mateřské školy ve vztahu k některým vybraným faktorům. Zjistit, jaké podmínky jsou v mateřských školách pro pohybové aktivity a k j a k ým spontánním aktivitám a spontánním pohybovým aktivitám děti inklinují ve spontánní hře a co ovlivňuje jejich výběr. Byly použity tylo metody: pozorování se záznamem, experiment a řízené interview s výběrem hračky Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Léčba bronchogenního karcinomu
RAČÁKOVÁ, Jana
V mé bakalářské práci se věnuji problematice bronchogenního karcinomu a léčbě tohoto onemocnění pomocí radioterapie. Toto téma jsem si zvolila, abych měla větší přehled jak o daném onemocnění, tak o metodách léčby radioterapií a o radioterapii celkově. Na úvod jen krátká charakteristika bronchogenního karcinomu. Karcinom plic je jedním z nejčastějších příčin úmrtí na maligní nádor. Nejčastěji jsou tímto onemocněním postiženi muži mezi 40. - 70. rokem života, ale ani ženy nejsou výjimkou. Nemocný je ohrožen jednak intenzivním růstem nádoru, ale také metastazováním do okolních orgánů. Hlavní příčinou je kouření. Tudíž silní kuřáci mají mnohem větší pravděpodobnost, že je toto onemocnění postihne. První část práce je věnována teorii. Je zde popsána a rozebrána problematika bronchogenního karcinomu a možnosti léčby tohoto onemocnění. Dále popisuji možnosti diagnostikování bronchogenního karcinomu, přehled TNM klasifikace a velmi okrajově zmiňuji chirurgickou léčbu a chemoterapii. Podrobněji se zde zabývám hlavně léčbou zářením, tedy radioterapií, postupem léčby, frakcionačním režimem, případnými vedlejšími účinky apod. Prvním cílem mé práce bylo uvedení ozařovacích technik bronchogenního karcinomu od historie až po současnost. Tyto techniky jsem uvedla na začátek praktické části práce. Z toho důvodu, aby bylo patrné, jak se postupně techniky radioterapie zdokonalovaly a umožnily tak především poskytnout mnohem kvalitnější léčbu pacientovi a také usnadnit práci radiologickému asistentovi. Dále jsem uvedla algoritmus léčby bronchogenního karcinomu na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s., kde popisuji léčbu pacienta s bronchogenním karcinomem postupně od diagnostikování tohoto onemocnění až po první ozáření. Druhým a zároveň hlavním cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit soubor pacientů léčených na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. a u nich porovnat správnost nastavení ozařovací polohy pomocí verifikačního systému. Soubor jsem vytvořila z 67 pacientů s diagnózou bronchogenního karcinomu léčených na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. v období od března 2012 do března 2013. Podle mé hypotézy je nezbytnou součástí léčby zářením verifikační systém. To také dokazují mé výsledky. Vytvořením verifikačních (kontrolních) snímků je ve většině případů možné předcházet případným chybám (překročení maximálních tolerovaných odchylek) při nastavování ozařovací polohy u pacienta. Zhotovením kontrolního snímku u pacienta (jednou týdně) je umožněno radiologickému asistentovi srovnat případné překročené odchylky a tudíž pacientovi při následném záření není zbytečně ozařována okolní zdravá tkáň a orgány. Bohužel nám verifikační systém neumožní 100% přesnost (odchylky ve všech směrech a v úhlu mít vždy v toleranci), ale jsme tomuto cíli velmi blízko. Aby bylo dosaženo vyšší kvality při ozařování pacientů, nabízí se hned dvě možnosti. První možností je využití IGRT (Image Guided Radiation Therapy), což je obrazem řízená radioterapie, která umožňuje přesnější kontrolu polohy pacienta před každou frakcí a také zaměření cílového objemu a kritických orgánů před každou frakcí nebo během ní. To znamená zdokonalení verifikačního systému, ale z důvodu vysokých pořizovacích nákladů se v Českobudějovické nemocnici nevyužívá. Druhou možností jak zlepšit kvalitu léčby pro pacienta, je použití techniky breath ? gating radioterapie, což je technika, která umožní pacienta ozařovat jen v určité fázi dechového cyklu. Touto technikou tedy dokážeme eliminovat dýchací pohyby a je možné aplikovat podstatně vyšší dávku do cílového objemu a to s větší přesností.
|
host ::
RSS.