|
|
Vědomé tělo na Hraně: Formování adršpašského lezeckého těla
Růžičková, Johana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá způsobem, jakým lezení v Adršpachu a riziko s ním spojené formuje adršpašské lezecké tělo. Jejím cílem je přispět touto cestou k poznání člověka dobrovolně podstupujícího riziko pohledem antropologie těla. Vychází tak z teoretického směru sociologie rizika Stephena Lynga - edgework a navazujících výzkumů dalších autorů (West a Allin, Brymer, Laurendeau) a propůjčuje si pojem hrany jako klíčový koncept formování těla vystavovaného riziku. Toto tělo je potom utvářeno na antropologických základech konceptů vědomého těla Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock, tělesných způsobů pozornosti Thomase Csordase a habitu Marcela Mausse. Významně se také opírá o již popsané lezecké tělo britských "adventure climbers" Neilem Lewisem. Záměrem tohoto přístupu je propojení zmíněných teoretických směrů za účelem rozšíření vědění o lidském vnímání rizika a s ním spojené emoce strachu a představení těla čelícího nebezpečí ve vztahu k individualitě i sociálním vazbám. Poznatky o adršpašském lezeckém těle vychází z několikatýdenního etnografického a autoetnografického výzkumu v Adršpachu doplněného o devět hloubkových rozhovorů s místními lezci.
|
|
|
Zkušenost mladšího sourozence s drogovou závislostí jeho staršího sourozence
Růžičková, Johana ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent) ; Hricová, Alena (oponent)
Dizertační práce se zabývá zkušeností mladšího sourozence s drogovou závislostí jeho staršího sourozence. Cílem studie bylo zachytit žitou zkušenost, kterou přináší život vedle bratra/sestry pravidelně užívajícího návykové látky. Výzkumná část vychází z hloubkových rozhovorů s devíti participanty, které byly analyzovány pomocí Interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledkem jsou analýzy jednotlivých rozhovorů přinášející podrobný popis vývoje vztahu před závislostí, během i po ní, zisků a ztrát, které tento vztah participantům přinášel a přináší, jejich pohled na krizové i světlé momenty vztahu, reflexi rodinné situace a roli rodičů v ní. Cestou k poznávání významů, které participanti své zkušenosti připisují, je zaměření se na jejich pocity. V závěrečné analýze jsou identifikována společná, resp. významná témata, mezi která patří: 1. Láska, 2. Ambivalence, 3. Strach, 4. Převzatá zodpovědnost - nutnost předčasně dospět, 5. Smutek, soucit a bezmoc, 6. Pochybnosti, zda jsem udělal dost, výčitky svědomí, 7. nedostatek pozornosti od rodičů a 8. Privace možnosti být sám sebou. Studie může sloužit k poznání často opomíjené skupiny sourozenců závislých a přispět tak k jejímu zviditelnění především v odborné veřejnosti.
|
host ::
RSS.