Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Fluorescenční korelační spektroskopie v hydrofilních koloidech
Rýcová, Eva ; Mondek, Jakub (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na hydrofilní koloidy a jejich zkoumání pomocí metody fluorescenční korelační spektroskopie (FCS). Pomocí několika fluorescenčních sond byly zkoumány gelové systémy v prostředí 0,15 M chloridu sodného (NaCl) obsahující hyaluronan a tenzid cetyltrimetylamoniumbromid (CTAB). Pro bližší zkoumání byla zvolena sonda ATTO 655 kvůli potlačenému vzniku tripletního stavu a každé prostředí vyskytující se v gelovém systému bylo prozkoumáno individuálně. Výsledky ukázaly, že měření gelových systémů touto metodou je možné za určitých podmínek realizovat, opakovatelnost výsledků byla zatížena jen malou směrodatnou odchylkou. Prodloužení difúzních časů způsobila přítomnost micel, tripletní stav byl způsoben charakteristickým prostředím hydrogelu. Sonda ve všech prostředích vykazovala také volný difúzní pohyb, který byl reprezentován nejkratším difúzním časem.
Difúzní vlastnosti opačně nabitých organických molekul v roztocích hydrofilních polyelektrolytů
Rýcová, Eva ; Márová, Ivana (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem fyzikálních interakcí záporně nabitých polymerů s malými ionogenními fluoreskujícími molekulami. Ověřuje přítomnost této vazby pomocí fluorescenční korelační spektroskopie (FCS) a poskytuje komplexní pohled na tuto problematiku. Cílem bylo prozkoumat koncentrační závislost na difúzních vlastnostech systému. Pro tento experiment byl zvolen poměr P/D, kde P představuje počet vazných míst na polymeru a D reprezentuje počet vazných míst na molekule fluorescenční sondy. Jako polymery byly zvoleny hyaluronan sodný, chondroitin sulfát sodný a polystyrensulfonát sodný, a jako fluorescenční sondy byly použity akridinová oranž a Rhodamin 6G. Důvodem, proč byly pokusy prováděny právě s těmito sondami, byl předpoklad, že díky kladnému náboji na fluorescenční sondě bude docházet k elektrostatické interakci se záporným nábojem polymeru. U akridinové oranže nebyla vazba jednoznačně prokázána, u Rhodaminu 6G byla interakce detekována.
Difúzní vlastnosti opačně nabitých organických molekul v roztocích hydrofilních polyelektrolytů
Rýcová, Eva ; Márová, Ivana (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem fyzikálních interakcí záporně nabitých polymerů s malými ionogenními fluoreskujícími molekulami. Ověřuje přítomnost této vazby pomocí fluorescenční korelační spektroskopie (FCS) a poskytuje komplexní pohled na tuto problematiku. Cílem bylo prozkoumat koncentrační závislost na difúzních vlastnostech systému. Pro tento experiment byl zvolen poměr P/D, kde P představuje počet vazných míst na polymeru a D reprezentuje počet vazných míst na molekule fluorescenční sondy. Jako polymery byly zvoleny hyaluronan sodný, chondroitin sulfát sodný a polystyrensulfonát sodný, a jako fluorescenční sondy byly použity akridinová oranž a Rhodamin 6G. Důvodem, proč byly pokusy prováděny právě s těmito sondami, byl předpoklad, že díky kladnému náboji na fluorescenční sondě bude docházet k elektrostatické interakci se záporným nábojem polymeru. U akridinové oranže nebyla vazba jednoznačně prokázána, u Rhodaminu 6G byla interakce detekována.
Fluorescenční korelační spektroskopie v hydrofilních koloidech
Rýcová, Eva ; Mondek, Jakub (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na hydrofilní koloidy a jejich zkoumání pomocí metody fluorescenční korelační spektroskopie (FCS). Pomocí několika fluorescenčních sond byly zkoumány gelové systémy v prostředí 0,15 M chloridu sodného (NaCl) obsahující hyaluronan a tenzid cetyltrimetylamoniumbromid (CTAB). Pro bližší zkoumání byla zvolena sonda ATTO 655 kvůli potlačenému vzniku tripletního stavu a každé prostředí vyskytující se v gelovém systému bylo prozkoumáno individuálně. Výsledky ukázaly, že měření gelových systémů touto metodou je možné za určitých podmínek realizovat, opakovatelnost výsledků byla zatížena jen malou směrodatnou odchylkou. Prodloužení difúzních časů způsobila přítomnost micel, tripletní stav byl způsoben charakteristickým prostředím hydrogelu. Sonda ve všech prostředích vykazovala také volný difúzní pohyb, který byl reprezentován nejkratším difúzním časem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.