Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vikinské osídlení Britských ostrovů
Purchart, Ondřej ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Izdný, Jakub (oponent)
(česky): Diplomová práce se zabývá vikinským osídlením Britských ostrovů, přičemž autorovým cílem bylo porovnat do jaké míry se shodují, nebo vyvrací poznatky vzešlé ze tří různých informačních zdrojů - písemných pramenů, archeologie a toponymie. K tomu bylo potřeba písemné prameny zanalyzovat a sestavit přehled současného stavu bádání v oblastech archeologie a toponymie. Následně pak byla získaná data vzájemně porovnána a byl vytvořen co nejkomplexnější obraz vikinského osídlení v oblasti Britských ostrovů. Text je rozdělen na čtyři kapitoly, z nichž každá se zabývá jednou konkrétní geografickou oblastí v rámci Britských ostrovů (sever Britských ostrovů, Irsko, ostrov Man a Anglie). V rámci jednotlivých kapitol jsou pak pokaždé aplikovány výše uvedené postupy a na závěr jsou zhodnoceny hlavní výstupy plynoucí z vypracování dvou stěžejních výzkumných otázek. Zároveň závěr předkládá shrnutí věcí společných a odlišných v těchto oblastech. Celkově se tak práce snaží vytvořit souhrn v současnosti dostupných poznatků o tomto aspektu dějin vikinského období a vnést do něj nový pohled.
Obraz nájezdníka v narativních pramenech 9. a 10. století
Purchart, Ondřej ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
v českém jazyce: Práce sleduje způsob, jakým byli v soudobých narativních pramenech zobrazováni a popisováni nájezdníci sužující Evropu v 9. a 10. století. Analýzou jednotlivých pramenů dochází postupně k zformování pohledu tehdejších autorů na vikinské, maďarské a arabské nájezdníky a následně na obraz nájezdníků jako na jeden celek, neboť obraz všech tří skupin je z velké části shodný. Práce klade důraz na to, co o nich zkoumané prameny explicitně i nevědomky říkají, ale zároveň také na to, co neříkají, či zamlčují. Mezi těmito prameny jsou zastoupeny téměř všechny literární formy, které během těchto dvou století popisovaly řádění nájezdníků, od kronik a análů, až po životopisy a dopisy. Díky rozsáhlosti působení útočících národů jsou také použity prameny z různých geografických a kulturních oblastí Evropy a lze sledovat rozdíly mezi nimi. Snahou většiny autorů je obraz barbarského, jinověrného násilníka se zálibou v plenění, zabíjení, nedodržování smluv a podobně. Navíc velmi často zlehčují nebo vůbec nezmiňují jejich vojenské úspěchy. Z textů ale také vyvstávají i jiné aspekty, jako velká vojenská zdatnost a snaha usídlovat se. Obraz je to tedy velmi komplexní a obsáhlý.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.