|
|
Horské krajiny očima anglických cestovatelů 18. století v komparativní perspektivě
Štětka, Ondřej ; Daniel, Ondřej (vedoucí práce) ; Power, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obrazem hor, horské krajiny a přírody ve vybraných anglických cestopisných pramenech z osmnáctého století, ve kterých jejich autoři líčí své cesty do čtyř různých oblastí - alpského regionu, Skotské vysočiny, irských pohoří a na území Walesu. Tyto destinace jsou v rámci práce chápány jako odlišné kognitivní rámce nebo společenské kontexty pro vnímání stejného či podobného - tedy (vysoko-)horského - typu krajiny. Cílem práce je zjistit, prezentovat a vysvětlit shody a rozdíly v popisu a hodnocení takové krajiny mezi jednotlivými oblastmi, tj. kontexty. Hlavní část textu práce se skládá z pěti kapitol: z prvních čtyř je každá zaměřená na jednu z výše zmíněných destinací a prezentuje hlavní tendence v popisu zdejší horské krajiny uvedeném v analyzovaných cestopisech o dané oblasti. V poslední kapitole jsou poté, na základě porovnání zjištěných poznatků o vnímání jednotlivých destinací mezi sebou, prezentovány a vysvětleny hlavní shody a rozdíly v popisu a hodnocení horské krajiny mezi těmito regiony, tj. odlišnými rámci. Klíčová slova Hory, krajina, prostor, příroda, cestopisy, cestovatelé, Velká Británie, 18. století.
|
|
|
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko - britská a česko - německá hranice v letech 1750 - 1850
Power, Martina ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko-britská a česko-německá hranice v letech 1750-1850 Abstrakt Martina Power Tato práce analyzuje vnímání zemských hranic a prostoru za pomoci srovnání německých cestopisů Čechách a britských cestopisů o Irsku publikovaných mezi lety 1750 až 1850. Obě země mají multietnický a multikulturní charakter, historicky a geograficky definované zemské hranice a jsou ve sledovaném období součástí větších nadnárodních politických celků. Význam a vnímání těchto politických příslušností je zkoumán především s ohledem na sílící integrační tendence vycházející z centra těchto celků. Zohledněno není pouze vnímání hranic politických, ale také vnímání hranic geografických, či "přirozených" (moře a hory) a hranic kulturních. U reprezentací Čech a Irska je předpokládáno, že významné místo mezi kulturními hranicemi budou zaujímat hranice konfesionální, jazykové, etnické, hranice mezi různými typy aglomerací (města a venkov), mezi různými krajinnými typy (hory a nížina) a kvalitativní hranice mezi chudobou a prosperitou. Ačkoli se přítomnost kulturní hranice do jisté míry odráží také do fyzické podoby prostoru, je její konstrukce produktem mysli a vnímání jedince, cestovatele, který se v prostoru pohybuje. Při využití cestopisů k rozkrytí významů, které...
|
|
|
Analysing contrasting representations of folklore in the Czech Republic through the lens of participatory movements of traditional music
Perrenoud, Zoé Mathilda ; Power, Martina (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent) ; Czoch, Gábor (oponent)
Analýza kontrastních reprezentací folklóru v České Republice v perspektivě participativního hnutí v lidové hudbě. Tato diplomová práce se skládá z teoretických otázek a empirického výzkumu, které se zaměřují na vitalitu folklóru v urbanizovaném moderním světě. Práce se zabývá dnešními formami zapojení folklórní hudby. Za pomoci rozhovorů jsem se snažila osvětlit motivace, kterou respondenti k jejich působení ve folklóru využívají. Společně jsme analyzovali hlavní podněty hudebníků a význam a charakter jejich naplnění ve folklóru s důrazem na proměnu dynamiky života lidí a kreativních procesů tradic. Výzkum se spíše než na estetický materiál folklóru zaměřuje na funkce a podoby stimulů respondentů. Proč stále existuje potřeba folklóru v dnešním urbanizovaném moderním světě? KLÍČOVÁ SLOVA: Folklor, etnomuzikologie, hudební antropologie, tradice, autenticita
|
|
|
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko - britská a česko - německá hranice v letech 1750 - 1850
Power, Martina ; Klusáková, Luďa (oponent)
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko-britská a česko-německá hranice v letech 1750-1850 Abstrakt Martina Power Tato práce analyzuje vnímání zemských hranic a prostoru za pomoci srovnání německých cestopisů Čechách a britských cestopisů o Irsku publikovaných mezi lety 1750 až 1850. Obě země mají multietnický a multikulturní charakter, historicky a geograficky definované zemské hranice a jsou ve sledovaném období součástí větších nadnárodních politických celků. Význam a vnímání těchto politických příslušností je zkoumán především s ohledem na sílící integrační tendence vycházející z centra těchto celků. Zohledněno není pouze vnímání hranic politických, ale také vnímání hranic geografických, či "přirozených" (moře a hory) a hranic kulturních. U reprezentací Čech a Irska je předpokládáno, že významné místo mezi kulturními hranicemi budou zaujímat hranice konfesionální, jazykové, etnické, hranice mezi různými typy aglomerací (města a venkov), mezi různými krajinnými typy (hory a nížina) a kvalitativní hranice mezi chudobou a prosperitou. Ačkoli se přítomnost kulturní hranice do jisté míry odráží také do fyzické podoby prostoru, je její konstrukce produktem mysli a vnímání jedince, cestovatele, který se v prostoru pohybuje. Při využití cestopisů k rozkrytí významů, které...
|
|
| |
|
|
Occidentalism in Russian Travel Literature in the 18th Century: Example of Nikolai Mikhailovich Karamzin
Stergiopoulou, Eleni ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Power, Martina (oponent) ; Erdösi, Péter (oponent)
Okcidentalismus v ruské cestopisné literatuře v 18. století: příklad Nikolaje Michajloviče Karamzina Abstrakt Cílem mé práce je přiblížit způsob, jakým byla v 18. století konstruována ruská národní a kulturní identita. Základním pramenem je cestopisná literatura. Jedná se o cestopis ruského spisovatele Nikolaje Karamzina Listy ruského cestovatele, který formou dopisů zachycuje cestu po Německu, Švýcarsku, Francii a Anglii podniknutou v letech 1789 až 1790. Výběr autora a sledovaného období byl ovlivněn významem, které 18. století zaujímá z hlediska historického vývoje ruské literatury. Jedná se také o dobu, kdy došlo k zásadní sociální a kulturní transformaci tradičního ruského životního stylu a k jeho modernizaci. Cesta do západní Evropy, kde byl Karamzin konfrontován s hodnotami a známkami bohatého kulturního, politického a sociálního života, ho inspirovala ke koncipování alternativních národních ideálů. Ty měly přiblížit ruskou zemi a národ k západním tradicím a k ideálu "dokonalého" života. Abychom blíže porozuměli Karamzinovým dopisům, předchází samotné analýze kapitola, která se věnuje žánrovým proměnám cestopisné literatury, ruskému historickému a kulturnímu zázemí v 18. století, osvícenské literatuře, sentimentalismu a národní a kulturní identitě. Základním tématem mé práce je však výzkum role,...
|
|
|
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko - britská a česko - německá hranice v letech 1750 - 1850
Power, Martina ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko-britská a česko-německá hranice v letech 1750-1850 Abstrakt Martina Power Tato práce analyzuje vnímání zemských hranic a prostoru za pomoci srovnání německých cestopisů Čechách a britských cestopisů o Irsku publikovaných mezi lety 1750 až 1850. Obě země mají multietnický a multikulturní charakter, historicky a geograficky definované zemské hranice a jsou ve sledovaném období součástí větších nadnárodních politických celků. Význam a vnímání těchto politických příslušností je zkoumán především s ohledem na sílící integrační tendence vycházející z centra těchto celků. Zohledněno není pouze vnímání hranic politických, ale také vnímání hranic geografických, či "přirozených" (moře a hory) a hranic kulturních. U reprezentací Čech a Irska je předpokládáno, že významné místo mezi kulturními hranicemi budou zaujímat hranice konfesionální, jazykové, etnické, hranice mezi různými typy aglomerací (města a venkov), mezi různými krajinnými typy (hory a nížina) a kvalitativní hranice mezi chudobou a prosperitou. Ačkoli se přítomnost kulturní hranice do jisté míry odráží také do fyzické podoby prostoru, je její konstrukce produktem mysli a vnímání jedince, cestovatele, který se v prostoru pohybuje. Při využití cestopisů k rozkrytí významů, které...
|
|
|
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko - britská a česko - německá hranice v letech 1750 - 1850
Power, Martina ; Klusáková, Luďa (oponent)
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko-britská a česko-německá hranice v letech 1750-1850 Abstrakt Martina Power Tato práce analyzuje vnímání zemských hranic a prostoru za pomoci srovnání německých cestopisů Čechách a britských cestopisů o Irsku publikovaných mezi lety 1750 až 1850. Obě země mají multietnický a multikulturní charakter, historicky a geograficky definované zemské hranice a jsou ve sledovaném období součástí větších nadnárodních politických celků. Význam a vnímání těchto politických příslušností je zkoumán především s ohledem na sílící integrační tendence vycházející z centra těchto celků. Zohledněno není pouze vnímání hranic politických, ale také vnímání hranic geografických, či "přirozených" (moře a hory) a hranic kulturních. U reprezentací Čech a Irska je předpokládáno, že významné místo mezi kulturními hranicemi budou zaujímat hranice konfesionální, jazykové, etnické, hranice mezi různými typy aglomerací (města a venkov), mezi různými krajinnými typy (hory a nížina) a kvalitativní hranice mezi chudobou a prosperitou. Ačkoli se přítomnost kulturní hranice do jisté míry odráží také do fyzické podoby prostoru, je její konstrukce produktem mysli a vnímání jedince, cestovatele, který se v prostoru pohybuje. Při využití cestopisů k rozkrytí významů, které...
|
host ::
RSS.