|
|
Náboženský sionismus a rok 1967: Změna paradigmatu?
Broschardt, Michal ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Plíštilová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vývoj myšlenek náboženského sionismu s důrazem na změny po šestidenní válce v roce 1967. Práce konceptuálně vychází z literatury o nacionalismu se zaměřením na teritoriální a náboženské aspekty. V první části je rozpracován původní, převážně umírněný charakter náboženského sionismu, který se povětšinou projevoval pragmatismem a vůlí ke kompromisům. V důsledku šestidenní války práce analyzuje útlum tohoto umírněného pragmatismu, který nahradil mesianistický sionismus inspirovaný myšlenkami Abrahama Kooka. Za hlavní faktor změny tato práce považuje otázku kontroly nově nabytého území, která se stala obzvlášť relevantní pro celou izraelskou společnost. Pod vlivem mesianistů došlo uvnitř hnutí k přeorientování směrem k teritoriálnímu maximalismu, který je spojen s představou redemptivní role Izraele. Zároveň se uvnitř náboženského sionismu objevil silný protiarabský sentiment a vize židovské výlučnosti uvnitř státu. Klíčovou roli v této transformaci sehrálo uskupení Guš Emunim, které se stalo určující pro aktivity moderního osadnického hnutí na Západním břehu Jordánu, Golanských výšinách a v Gaze. Po zániku Guš Emunim došlo k větší decentralizaci náboženského sionismu, přesto jeho vliv zůstává patrný až do současnosti. Část nábožensky sionistického spektra se však více...
|
|
| |
|
|
Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu
Pavlíková, Klára ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Plíštilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu nahlíží na vztahy těchto zemí v období od konce roku 1991 do roku 2022 z pohledu neorealistické teorie rovnováhy sil. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku, jak se propisují geopolitické zájmy obou zemí do jejich vzájemných diplomatických vztahů. Na první pohled totiž mohou některé diplomatické interakce mezi Moskvou a Tel Avivem navodit dojem velmi vřelých vztahů. Obě země se však zásadně rozchází ve svých zájmech na Blízkém východě. V případě Ruska se zájmy, jak bylo možné vyvodit na základě teorie rovnováhy sil, odvíjí od jeho snahy vyvažovat USA. Izraelským zájmem je přežít v obklopení nepřátel, čehož se snaží dosáhnout skrze spojenectví s USA. Práce je postavená na dvou případových studiích: Íránu a Sýrii. Jak geopolitické zájmy, tak diplomatické vztahy analyzuji pomocí kvalitativních a kvantitativních metod výzkumu. V případě geopolitických zájmů vycházím z oficiálních vládních dokumentů, vojenských doktrín, prohlášení vrcholných politiků, vytváření vojensko-strategických aliancí, energetické spolupráce a hlasování Ruska, Izraele a USA v OSN v případě Íránu a Sýrie. Diplomatické vztahy analyzuji na základě zahraničních cest, proklamací, vyhošťování či předvolávání diplomatů a hlasování v OSN.
|
|
|
Twitter as an additional battlefield? Analysis of Israel Defense Forces' social media campaign during the Great March of Return
Plíštilová, Tereza ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah mezi narativy a rámováním událostí a do jaké míry s nimi rezonuje vizuální obsah v podobě snímků a videí. V této práci zkoumám, jak Izraelská armáda rámovala protesty v Gaze, také známy pod názvem Great March of Return, v období mezi 30. březnem 2018 až 30. březnem 2019 na sociální síti Twitter. Během analýzy jednotlivých tweetů aplikuji prvky rámování dle Entmana (1993) a zaměřuji se na strategické narativy, které Izrael v současné době využívá. Mezi tyto narativy se řadí zejména narativ Izrael jako jediné demokracie na blízkém východě, Izrael jako "startup nation" a centrum technologického pokroku, a nakonec Izrael jako vůdce v boji proti islámskému terorismu. V teoretické části se také zabývám předchozími výzkumy a studiemi zabývajícími se sociálními médii a jejich využíváním vojenskými silami. V analytické části identifikuji jednotlivé rámce (frames), které Izraelské armáda opakovaně používala během protestů v Gaze ve zkoumaném období. Každý identifikovaný rámec (frame) je doprovázen vizuálním obsahem ve formě fotky či videa a pokud jsou k dispozici, tak také strategickými narativy.
|
|
|
Mediální obraz Bašára al-Assada v době Arabského jara: Kontext židovské diaspory
Plíštilová, Tereza ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Bakalářská práce zkoumá mediální obraz syrského prezidenta Bašára al-Assada v izraelských denících Haaretz a The Jerusalem Post, přesněji v jejich online verzích v době Arabského jara v Sýrii (2011-2012). Bakalářské práce odpovídá na následující výzkumné otázky: 1. Jak se v letech 2011-2012 proměnil mediální obraz syrského prezidenta Bašára al-Assada na zpravodajském serveru Jpost.com? 2. Jak se v letech 2011-2012 proměnil mediální obraz syrského prezidenta Bašára al-Assada na zpravodajském serveru Haaretz.com? 3. Jaká témata a události byly v letech 2011-2012 často zmiňovány a vedly tak k rozdílným pohledům zkoumaných deníku na syrského prezidenta Bašára al-Assada? Teoretická část práce je věnovaná normativní teorii médií, objektivitě médií a roli médií v politice a ve společnosti, jakož i charakteristice obou deníků. Pro bakalářskou práci byl zvolen smíšený výzkum, tedy využití kvalitativní a kvantitativních metodologie v jedné výzkumné akci, které se věnuje druhá teoretická část bakalářské práce. Jako podoba kvalitativní metodologie byla zvolena diskurzivní analýza, a v případě kvantitativní metodologie byla zvolena obsahová analýza. V bakalářské práci bylo za pomoci klíčových slov analyzováno 231 mediálních sdělení, jejíchž data jsou zpracována v Microsoft Excel, a která jsou přílohou bakalářské práce....
|
host ::
RSS.