|
|
Česká hudební televizní stanice Óčko jako kulturní průmysl v éře matrix médií
Pješčaková, Petra ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Česká komerční hudební televizní stanice Óčko, která začala vysílat pod označením Stanice O v roce 2002, je přeneseně důsledkem změn v oblasti evropského televizního vysílání od 80. let 20. století spojených především s digitalizací a deregulací televizního trhu. Óčko lze charakterizovat čtyřmi základními znaky, které určují podobu jeho vysílání. Jsou jimi zábava, propojení s novými médii (interaktivita), českost a masifikace. Všechny tyto znaky zaštiťuje podnikatelská logika (popisovaná především zástupci politické komunikace médií) jako základní princip určující podobu Óčka. Středobodem se tak v této souvislosti stává sledovanost. Přestože Óčko vzniklo v roce 2002, lze v jeho vysílání, právě skrze tuto ekonomickou logiku, spatřovat principy kulturního průmyslu, tak jak jej popsal Theodor Adorno (a Max Horkheimer) již v polovině 20. století. Současně lze na hudební televizní stanici Óčko nahlížet skrze aktuální přístupy mediálních studií, jako na příklad smrti vysílací televize v post-vysílací éře a příklad nástupu matrix médií. Základní charakteristické znaky televize Óčko, tedy zábavní role, konvergence s novými médii či interaktivita jsou totiž podstatou televize v post-vysílací éře. Ve vysílání Óčka lze však stále najít znaky éry předchozí, vysílací, a to skrze jeho důraz na národní charakter...
|
|
|
Česká hudební televizní stanice Óčko jako kulturní průmysl v éře matrix médií
Pješčaková, Petra ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Česká komerční hudební televizní stanice Óčko, která začala vysílat pod označením Stanice O v roce 2002, je přeneseně důsledkem změn v oblasti evropského televizního vysílání od 80. let 20. století spojených především s digitalizací a deregulací televizního trhu. Óčko lze charakterizovat čtyřmi základními znaky, které určují podobu jeho vysílání. Jsou jimi zábava, propojení s novými médii (interaktivita), českost a masifikace. Všechny tyto znaky zaštiťuje podnikatelská logika (popisovaná především zástupci politické komunikace médií) jako základní princip určující podobu Óčka. Středobodem se tak v této souvislosti stává sledovanost. Přestože Óčko vzniklo v roce 2002, lze v jeho vysílání, právě skrze tuto ekonomickou logiku, spatřovat principy kulturního průmyslu, tak jak jej popsal Theodor Adorno (a Max Horkheimer) již v polovině 20. století. Současně lze na hudební televizní stanici Óčko nahlížet skrze aktuální přístupy mediálních studií, jako na příklad smrti vysílací televize v post-vysílací éře a příklad nástupu matrix médií. Základní charakteristické znaky televize Óčko, tedy zábavní role, konvergence s novými médii či interaktivita jsou totiž podstatou televize v post-vysílací éře. Ve vysílání Óčka lze však stále najít znaky éry předchozí, vysílací, a to skrze jeho důraz na národní charakter...
|
|
|
Kniha
Pješčaková, Petra ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Kniha ?Černá kniha komunismu: zločiny, teror, represe? je pokusem o zachycení zločinného charakteru komunistického režimu. Kolektiv jedenácti historiků popisuje události uskutečněné ve jménu komunistické ideologie v letech 1917-1991, které zasáhly takřka všechny světové kontinenty. V rámci své bakalářské práce představím hlavní teze autorů této knihy. Nebudu dokazovat jejich historickou pravdivost, ale zaměřím se na jejich společenskou reflexi. Na základě analýzy publicistických článku otištěných v českých periodicích z let 1997-2000 charakterizuji diskuzi, jež v České republice vydáním ?Černé knihy komunismu? vyvstala. Ve spojitosti s touto diskuzí nastíním v závěru stav české společnosti ve vztahu k vyrovnání se s komunistickou minulostí.
|
host ::
RSS.