|
|
Idea humanity v moderním právním řádu (ve vybraných etapách československé a české státnosti)
Kolář, Rostislav ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Idea humanity v moderním právním řádu (ve vybraných etapách československé a české státnosti) Abstrakt Předložená práce je zaměřena na ideu humanity v moderním právním řádu ve vybraných etapách československé a české státnosti. Hlavním cílem této práce je analysovat, jak by bylo vhodné změnit Ústavu České republiky z pohledu humanitního a v závislosti na tom podle Legislativních pravidel vlády vytvořit návrh konkrétních změn Ústavy České republiky. Autor práce k vytčenému cíli dochází za pomocí metod analytické, syntetické a historické. Práce je z logického důvodu rozdělena na část všeobecnou a část zvláštní, přičemž se skládá z šesti kapitol, kdy každá z nich pojednává o jednotlivých aspektech zvoleného tématu. Kapitola první je úvodní a obsahuje vymezení některých právních pojmů a myšlenkových kategorií užitých v této práci. Nejdůležitějšími myšlenkovými kategoriemi jsou idea humanity, demokracie, stát, ústava a lid. V kapitole druhé autor popisuje genesi a stručný historický vývoj ideje humanity. Mezi klíčová historická období lze zařadit antiku, středověk a dobu osvícenství. Z nejvýznačnějších humanistů v této práci zmíněných lze uvést Sókrata, Aristotela, Panaitia z Rhodu, Senecu, Konfucia, Mistra Lao-c', Marsilia z Padovy, Mistra Husa, Rousseaua, Kanta a Masaryka. Kapitola třetí je zaměřena na na ideu...
|
|
|
Idea humanity v moderním právním řádu (ve vybraných etapách československé a české státnosti)
Kolář, Rostislav ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Idea humanity v moderním právním řádu (ve vybraných etapách československé a české státnosti) Abstrakt Předložená práce je zaměřena na ideu humanity v moderním právním řádu ve vybraných etapách československé a české státnosti. Hlavním cílem této práce je analysovat, jak by bylo vhodné změnit Ústavu České republiky z pohledu humanitního a v závislosti na tom podle Legislativních pravidel vlády vytvořit návrh konkrétních změn Ústavy České republiky. Autor práce k vytčenému cíli dochází za pomocí metod analytické, syntetické a historické. Práce je z logického důvodu rozdělena na část všeobecnou a část zvláštní, přičemž se skládá z šesti kapitol, kdy každá z nich pojednává o jednotlivých aspektech zvoleného tématu. Kapitola první je úvodní a obsahuje vymezení některých právních pojmů a myšlenkových kategorií užitých v této práci. Nejdůležitějšími myšlenkovými kategoriemi jsou idea humanity, demokracie, stát, ústava a lid. V kapitole druhé autor popisuje genesi a stručný historický vývoj ideje humanity. Mezi klíčová historická období lze zařadit antiku, středověk a dobu osvícenství. Z nejvýznačnějších humanistů v této práci zmíněných lze uvést Sókrata, Aristotela, Panaitia z Rhodu, Senecu, Konfucia, Mistra Lao-c', Marsilia z Padovy, Mistra Husa, Rousseaua, Kanta a Masaryka. Kapitola třetí je zaměřena na na ideu...
|
|
|
Fenomén spravedlnosti v soudobém právním myšlení v kontextu s hellénskou filosofií
Koloušek, Martin ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
česky Tato diplomová práce pojednává o fenoménu spravedlnosti v soudobém právním myšlení. Ve své obecné části se zabývá genesí a vývojem pojmu spravedlnosti v řeckém právně- filosofickém myšlení a formuluje vybrané problémy vyplývající z formálně-logického a historického pohledu na zkoumaný fenomén. Je konstatováno, že spravedlnost je v řeckém myšlení chápána především jako kategorie mravní, která slouží k poměřování práva a jeho správnosti. Je rovněž učiněn poznatek, že konkrétní názory na spravedlnost jsou již v antickém Řecku velice různorodé a jen obtížně se v nich hledá společný jmenovatel. Ve zvláštní části je pak podán výklad vybraných myslitelů soudobého právního myšlení a jejich názorů na spravedlnost. Bylo zjištěno, že ačkoli jejich úvahy nedosahují kvalit jejich helénských předchůdců, shodují se s nimi v tom, že spravedlnost je ethickou kategorií. Ve světle poznatků získaných studiem jak autorů antického Řecka, tak autorů soudobých, jsou posléze zkoumány vybrané aspekty liberálně-demokratických právních řádů z hlediska spravedlnosti. V práci bylo zjištěno, že existují aspekty, které se s představeným výměrem spravedlnosti neshodují a tedy že existuje prostor pro případné zlepšení. Dané zkoumání je konečně podkladem pro úvahy de lege ferenda, v rámci kterých autor práce představuje...
|
|
|
Legal control of the constitutionality of legislative acts and a modern state governed by the rules of law
Juhás, Juraj ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
V této práci se zabýváme otázkou, jak by měla vypadat právní kontrola ústavnosti aktů moci zákonodárné v moderním právním státě. V obecné části vymezujeme základní princípy moderního právního státu a hledáme typy jednotlivých aspektů právní kontroly ústavnosti, které tyto principy neporušují. Mezi hlavní vedoucí idey moderního právního státu patří princip legality, princip suverenity lidu, princip vlády dobrého práva (dodržování lidských práv) a princip dekoncentrace moci. Současně tady také popisujeme historický vývoj fenoménu právní kontroly aktů moci zákonodárné v Anglicku, ve Spojených státech amerických, v Rakousku a v Československu. Na začátku zvláštní části srovnávame v mezinárodní komparaci jednotlivé vybrané aspekty kontroly ústavnosti v různých zemích světa, které kategorizujeme do teoretických modelů. Jádrem práce je státovědná analýza právní kontroly ústavnosti aktů moci zákonodarné v České republice. Na konci přidáváme úvahy de lege ferenda a vytváříme ideální model kontroly ústavnosti v prostředí moderního právního státu. Tato práce zjišťuje, že abstraktní kontrola ústavnosti zákonů je ve světě i v České republice de lege lata prováděna především orgánem soudního typu. Tato situace stojí v rozporu s maximou suverenity lidu. Zákon, jenž představuje vyjádření obecné vůle (volonté...
|
|
|
Genese a vývoj politických a státních idejí
Krátký, Petr ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Práce obsahuje právně-teoretické zkoumání dvou fenoménů a to sice politických a státních idejí. Dále vznik, vývoj a vzájemný vztah obou jevů, jakož i jejich poměr k fenoménu práva v historii i v současnosti. Klasifikuje základní státoprávní pojmy a kategorie. Nástin vybraných kapitol vývoje politické a státní filosofie, včetně klasifikace hlavních historických a současných politických směrů a dále obsahuje přehled základních teoretických učení o státu a jednotlivých dějinně vývojových typů státních idejí. Návazně se objasňuje podstata významu politicky ideových a státně ideových aspektů v právu. V závěru práce se popsaný vztah politických a státních idejí kriticky hodnotí a to s ohledem na jejich použitelnost předkládaného konceptu pro orientaci v politické situaci soudobých států.
|
|
|
Teorie humanitní demokracie
Kolář, Rostislav ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Teorie humanitní demokracie - abstrakt Cílem této práce je analysa otázky humanitní demokracie, jež by vedla k závěru, zdali je tento koncept tím správným východiskem pro soudobou společnost. Autor v úmyslu dobrat se jádra věci zvoleného předmětu práce užívá při svém bádání analythické, synthetické a historické methody. Samotná práce je logicky členěna na část všeobecnou a část zvláštní, kdy nejprve autor nachází problémy a poté usiluje o jejich vhodné řešení. V konkrétní rovině jde o problém transformace částečné demokracie, to jest, demokracie formální, po zdůraznění jejích nedostatků, v úplnou demokracii, tedy v demokracii materiální. Při bližším pohledu se práce skládá ze sedmi kapitol, přičemž každá z nich pojednává o různých aspektech zvoleného tématu. Kapitola první vymezuje některé právní pojmy a myšlenkové kategorie, je tak základem celé práce. Následující kapitola obsahuje genesi a stručný historický vývoj fenomenů demokracie a humanity. Stěžejní a nejdůležitější ideje humanitní demokracie, jako jsou idea humanitní, svoboda, rovnost a bratrství, jsou nastíněny v kapitole třetí. Všeobecná část je uzavřena kapitolou, která analysuje vztah demokracie a liberalismu. Poté následuje zvláštní část, blížeji dělená do tří kapitol. Nejprve jsou navrženy východiska z úpadku politické demokracie, především...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.