|
|
Algoritmy pro umělou inteligenci
Petrželka, Jan ; Hrubý, Martin (oponent) ; Janoušek, Vladimír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá algoritmy používanými v oblasti umělé inteligence, konkrétně se jedná o algoritmy popsané v knize Artificial Inteligence: A Modern Approach autorů Russela a Norviga a jejich implementaci v jazyce Squeak Smalltalk. Je kladen důraz na objektově orientovaný přístup, který vyplývá z podstaty jazyka Smalltalk. Zdrojem jsou kromě popisů algoritmů v pseudokódu přímo v knize také existující implementace v jazycích Lisp, Python a Java. Tato práce se věnuje algoritmům pro práci s inteligentními agenty a prostředími pro simulaci těchto agentů, prohledávání stavového prostoru, hraní her, plánování, logice, pravděpodobnosti a učení.
|
|
|
Připravenost urgentního příjmu na hromadné neštěstí
PETRŽELKA, Jan
Tato diplomová práce se věnuje připravenosti urgentního příjmu na hromadné neštěstí. Pojednává o historii, vývoji a současném stavu oddělení urgentních příjmů, jak především na území České republiky, tak okrajově, i ve světě. V rámci této práce řeším především pracovní náplň urgentních příjmů v závislosti na jejich struktuře, vybavení a jejich aktuální připravenosti na řešení mimořádných událostí, například hromadných neštěstí Zaměřuji se mimo jiné na technické vybavení urgentních příjmů, které je v rámci České republiky velmi nesourodé a přitom naprosto stěžejní pro zvládnutí případného hromadného neštěstí. Důležitým aspektem je otázka vzdělávání a doškolování zdravotnických pracovníků ve všech úrovních. Týká se tedy nejen lékařských pozic, ale i středního zdravotnického personálu a personálu pomocného. Nelze pominout otázku závažnosti stavů přijímaných pacientů, jejich třídění podle těchto stavů a přehledné zpracování informací o nich. Dále v diplomové práci řeším obor urgentní medicína a směr, kterým by se podle mého názoru, měl dále ubírat, aby došlo ke zlepšení funkce současného systému přednemocniční a nemocniční neodkladné péče. Urgentní příjmy jsou v České republice věcí relativně novou, což vede k určité nevyhraněnosti jejich konceptu a struktury. Každý urgentní příjem je svým způsobem originální a je přizpůsoben požadavkům zřizovatele a místní situaci v oblasti. Věcí, kterou mají urgentní příjmy společnou je přetížení pacienty, kteří spadají spíše do gesce praktických lékařů. S tím je spojena prodělečnost těchto oddělení v rámci zdravotnických zařízení. To, zejména v případě soukromých nemocnic, vede k neochotě zřizovatele do urgentního příjmu investovat. V této práci je zmiňován právní rámec, krizového plánování v České republice, krizové plány, jejich obsah, účel a typový plán s jeho významem pro řešení krizových událostí. Dalším plánem, který je v mé práci řešen a jež má stěžejní význam právě pro urgentní příjem, je traumatologický plán zdravotnického zařízení, jehož zavádění do praxe je v České republice u mnohých zdravotnických zařízení velmi problematické. A samotný nácvik aktivace traumatologického plánu, je dle mých zjištění, výsadou pouze velmi malého množství zdravotnických zařízení. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám historií urgentních příjmů, popisuji chod oddělení urgentního příjmu a seznamuji s úseky, které jsou součástí UP. Seznamuji s technickým a materiálním vybavením tohoto oddělení. Dále se pak zaměřuji na personální obsazení a vzdělávání personálu, V praktické části se věnuji výzkumnému šetření prostřednictvím dotazníku, kde jsem si stanovil za cíl zmapovat připravenost personálu zdravotnického zařízení na příjem účastníků hromadného neštěstí a zhodnotit aktuální technickou a personální připravenost urgentních příjmů. Výsledky výzkumného šetření jsou znázorněny v grafech a tabulkách.
|
|
|
Algoritmy pro umělou inteligenci
Petrželka, Jan ; Hrubý, Martin (oponent) ; Janoušek, Vladimír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá algoritmy používanými v oblasti umělé inteligence, konkrétně se jedná o algoritmy popsané v knize Artificial Inteligence: A Modern Approach autorů Russela a Norviga a jejich implementaci v jazyce Squeak Smalltalk. Je kladen důraz na objektově orientovaný přístup, který vyplývá z podstaty jazyka Smalltalk. Zdrojem jsou kromě popisů algoritmů v pseudokódu přímo v knize také existující implementace v jazycích Lisp, Python a Java. Tato práce se věnuje algoritmům pro práci s inteligentními agenty a prostředími pro simulaci těchto agentů, prohledávání stavového prostoru, hraní her, plánování, logice, pravděpodobnosti a učení.
|
host ::
RSS.