Žádný přesný výsledek pro Petr,, ROZEHNAL nebyl nalezen, zkusme místo něj použít Petr ROZEHNAL ...
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.06 vteřin. 
Návrh počítačové sítě základní školy
Soukup, Dominik ; Petr,, ROZEHNAL (oponent) ; Ondrák, Viktor (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na návrh funkční počítačové sítě pro základní školu v Hrušovanech nad Jevišovkou. Práce analyzuje současný stav sítě a na základě této analýzy navrhuje vlastní řešení. Cílem je vytvořit sít, která bude nejen funkční, ale také snadno rozšířitelná a bude plně splňovat požadavky investora.
Právo být zapomenut jako součást ochrany osobnosti
Vítek, Dominik ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Šustek, Petr (oponent)
Dominik Vítek Abstrakt - Právo být zapomenut jako součást ochrany osobnosti Právo být zapomenut je nový fenomén formulovaný poprvé Soudním dvorem Evropské unie v případu Google Spain z roku 2014. Toto právo bylo následně zakotveno v obecném nařízení o ochraně osobních údajů, díky čemuž se stalo jako zákonný institut univerzálně aplikovatelné na území EU i EHP od 25. května 2018. Tato práce se však nezaměřuje jen na otázku ochrany osobních údajů (dle GDPR), ale zvažuje rovněž otázky, zda právo být zapomenut tvoří součást ochrany osobnosti a práva na ochranu soukromí jako takové, tedy chráněného na lidskoprávní úrovni. Z tohoto hlediska práce dále zvažuje, zda toto právo náleží rovněž právnickým osobám. Tyto otázky jsou poměřovány na základě testu proporcionality základních lidských práv - tedy práva na soukromí (vycházejícího zároveň z obecných principů nedotknutelnosti člověka a jeho důstojnosti) v porovnání s dalšími lidskými právy, jako jsou zejména právo na svobodu projevu a právo na informace, které je nezbytné přu uplatňování práva být zapomenut zvažovat. Při aplikace práva být zapomenut je přitom nezbytné vycházet z jeho účelu a ze základních principů soukromí a jeho ochrany, stejně jako z funkce zapomínání, které je významné nejen pro konkrétní jednotlivce, ale pro fungování společnosti jako celku....
Ochrana hospodářské soutěže - bloková výjimka pro vertikální dohody
Vohnický, Petr ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce čtenářům nabízí základní analýzu nařízení Komise č. 330/2010. Uvedené nařízení poskytuje výhodu tzv. blokové výjimky širokému spektru vertikálních dohod zahrnujících v tomto kontextu i určité dohody mezi soutěžícími podniky. Bloková výjimka odstraňuje právní nejistotu, které by podniky, jejichž dohody narušují hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU, jinak čelily. V případě dohod těžících z výhod blokové výjimky se totiž presumuje, že splňují kritéria stanovená v čl. 101 odst. 3 SFEU. Z toho také plyne, že věcná analýza dohody není třeba, což podnikům snižuje transakční náklady. Členění diplomové práce je zvoleno tak, aby reflektovalo tři základní otázky aplikace blokové výjimky, jmenovitě, zda (i) dohoda spadá do působnosti nařízení Komise č. 330/2010, zda (ii) obsahuje černé klauzule (tvrdá omezení) a zda (iii) obsahuje (neoddělitelné) šedé klauzule. Po stručném předestření širších souvislostí a obecných otázek v kapitole první následuje kapitola druhá zabývající se působností nařízení Komise č. 330/2010 s ohledem na pojem vertikální dohody, působnost jiných nařízení o blokových výjimkách, význam práv k duševnímu vlastnictví, statusu soutěžících podniků a sdružení podniků a konečně tržní podíl. Kapitola třetí je zaměřena na tvrdá omezení s důrazem na určování ceny...
Smluvní ujednání směřující k ochraně úvěrující instituce v oblasti úvěrů poskytovaných korporacím
Bártíková, Marta ; Liška, Petr (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá právní úpravou úvěru a aplikací smluvních ujednání směřujících k ochraně úvěrující instituce v oblasti úvěrů poskytovaným korporacím. Úvěr je ekonomický nástroj, který umožňuje poskytnout dočasně volné peněžní prostředky jinému subjektu za stanovených podmínek na principu návratnosti a za úplatu ve formě úroku. Korporací chápeme druh právnické osoby, jejíž povaha spočívá organizovaném společenství osob (fyzických i právnických). V souvislosti s poskytnutím úvěru je úvěrující instituce vystavena řadě rizik. Jedná se zejména o úvěrové riziko nesplacení dlužné částky úvěrovaným v době splatnosti dluhu a to zejména z důvodu faktické neschopnosti (nedostatečných zdrojů) úvěrovaného k úhradě dluhu. Vedle úvěrového rizika čelí úvěrující instituce v souvislosti s poskytováním úvěrů dalším rizikům - jedná se zejména o likviditní riziko, tržní rizika (úrokové a kurzové riziko) a riziko změny právního rámce (regulačního prostředí). Analýza možných smluvních ujednání za účelem redukce úvěrového a dalších rizik je hlavním záměrem diplomové práce. V tomto kontextu se nad rámec právní problematiky diplomová práce zaměřuje i na ekonomické aspekty, zejména analýzu rizik, která předchází samotné aplikaci smluvní ochrany. V úvodu je vytýčen záměr diplomové práce. Samotná diplomová práce je...
Ochrana hospodářské soutěže - bloková výjimka pro vertikální dohody
Vohnický, Petr ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce čtenářům nabízí základní analýzu nařízení Komise č. 330/2010. Uvedené nařízení poskytuje výhodu tzv. blokové výjimky širokému spektru vertikálních dohod zahrnujících v tomto kontextu i určité dohody mezi soutěžícími podniky. Bloková výjimka odstraňuje právní nejistotu, které by podniky, jejichž dohody narušují hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU, jinak čelily. V případě dohod těžících z výhod blokové výjimky se totiž presumuje, že splňují kritéria stanovená v čl. 101 odst. 3 SFEU. Z toho také plyne, že věcná analýza dohody není třeba, což podnikům snižuje transakční náklady. Členění diplomové práce je zvoleno tak, aby reflektovalo tři základní otázky aplikace blokové výjimky, jmenovitě, zda (i) dohoda spadá do působnosti nařízení Komise č. 330/2010, zda (ii) obsahuje černé klauzule (tvrdá omezení) a zda (iii) obsahuje (neoddělitelné) šedé klauzule. Po stručném předestření širších souvislostí a obecných otázek v kapitole první následuje kapitola druhá zabývající se působností nařízení Komise č. 330/2010 s ohledem na pojem vertikální dohody, působnost jiných nařízení o blokových výjimkách, význam práv k duševnímu vlastnictví, statusu soutěžících podniků a sdružení podniků a konečně tržní podíl. Kapitola třetí je zaměřena na tvrdá omezení s důrazem na určování ceny...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.