|
|
Fenomén konzervativní revoluce Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana a její ideové základy
Petřík, Lukáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Je tomu již přibližně čtvrt století, co se dva velcí státníci 20. století, Margaret Thatcherová a Ronald Reagan, chopili vlády ve Velké Británii, respektive ve Spojených státech amerických, a započali tím konzervativní revoluci, která znamenala razantní a ofenzivní nástup pravice v domácí i zahraniční politice a která ovlivnila politiku jejich nástupců, zahraničních pravicových stran a dokonce i oponentů. Co této revoluci předcházelo a jaké měla místo v anglosaském konzervativním myšlení a politice? Co ji charakterizovalo? Jaká měla ideová východiska? Proč byla tak (alespoň dočasně) úspěšná? V čem se lišily přístupy a politiky v Británii a Americe? Na to se pokusí alespoň zčásti a ve stručnosti odpovědět tato práce.
|
|
|
Fenomén konzervativní revoluce Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana a její ideové základy
Petřík, Lukáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
V této práci jsme si ukázali, že ideje Thatcherové i Reagana navazovaly do značné míry na myšlenkovou konzervativní tradici zemí, ze kterých oba dva politici pocházeli. 20. století znamenalo po většinu svého období rozchod s těmito myšlenkami a nástup kolektivistických socialistických ideologií a systémů různých odstínů. Thatcherová a Reagan sice pravicové myšlenky jako takové neznovuvynalezli, ale dokázali je poměrně přesvědčivým způsobem předat veřejnosti. Oba dokázali zužitkovat vzestup hnutí nové pravice, které začalo pozvolna nabývat na síle v padesátých a šedesátých letech, aby se po neúspěšných pokusech nakonec na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let chopilo moci. Rozdílem mezi Thatcherovou a Reaganem bylo mimo jiné také i to, že Reagan vycházel z mnohem větší základny podporovatelů. Zatímco Reaganovu revoluci podporovaly různé proudy a on mnohdy musel krotit "krajní" pravičáky, Thatcherová spíše musela neustále bojovat s poměrně velkou částí strany, která byla umírněná. Období vlády Thatcherové a Reagana bývá někdy označováno jako konzervativní revoluce. Pokud však budeme definovat revoluci jako radikální změnu k něčemu novému, tak zde se o toto nejednalo. Správně by se tento fenomén neměl nazývat konzervativní revoluce, ale konzervativní kontrarevoluce, protože zde šlo o to zvrátit levicovou...
|
|
|
Fenomén konzervativní revoluce Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana a její ideové základy
Petřík, Lukáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
V této práci jsme si ukázali, že ideje Thatcherové i Reagana navazovaly do značné míry na myšlenkovou konzervativní tradici zemí, ze kterých oba dva politici pocházeli. 20. století znamenalo po většinu svého období rozchod s těmito myšlenkami a nástup kolektivistických socialistických ideologií a systémů různých odstínů. Thatcherová a Reagan sice pravicové myšlenky jako takové neznovuvynalezli, ale dokázali je poměrně přesvědčivým způsobem předat veřejnosti. Oba dokázali zužitkovat vzestup hnutí nové pravice, které začalo pozvolna nabývat na síle v padesátých a šedesátých letech, aby se po neúspěšných pokusech nakonec na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let chopilo moci. Rozdílem mezi Thatcherovou a Reaganem bylo mimo jiné také i to, že Reagan vycházel z mnohem větší základny podporovatelů. Zatímco Reaganovu revoluci podporovaly různé proudy a on mnohdy musel krotit "krajní" pravičáky, Thatcherová spíše musela neustále bojovat s poměrně velkou částí strany, která byla umírněná. Období vlády Thatcherové a Reagana bývá někdy označováno jako konzervativní revoluce. Pokud však budeme definovat revoluci jako radikální změnu k něčemu novému, tak zde se o toto nejednalo. Správně by se tento fenomén neměl nazývat konzervativní revoluce, ale konzervativní kontrarevoluce, protože zde šlo o to zvrátit levicovou...
|
|
|
Fenomén konzervativní revoluce Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana a její ideové základy
Petřík, Lukáš ; Horčička, Václav (oponent) ; Kovář, Martin (vedoucí práce)
Je tomu již přibližně čtvrt století, co se dva velcí státníci 20. století, Margaret Thatcherová a Ronald Reagan, chopili vlády ve Velké Británii, respektive ve Spojených státech amerických, a započali tím konzervativní revoluci, která znamenala razantní a ofenzivní nástup pravice v domácí i zahraniční politice a která ovlivnila politiku jejich nástupců, zahraničních pravicových stran a dokonce i oponentů. Co této revoluci předcházelo a jaké měla místo v anglosaském konzervativním myšlení a politice? Co ji charakterizovalo? Jaká měla ideová východiska? Proč byla tak (alespoň dočasně) úspěšná? V čem se lišily přístupy a politiky v Británii a Americe? Na to se pokusí alespoň zčásti a ve stručnosti odpovědět tato práce.
|
|
|
Využití LMS v podnikové praxi
Lomberský, Jakub ; Šikýř, Martin (vedoucí práce) ; Petřík, Lukáš (oponent)
Cílem diplomové práce je představení learning management systému Moodle a prokázání jeho použitelnosti v personalistice jako komplexního nástroje pro podporu personální práce v celém procesu systematického vzdělávání a dalšího profesního rozvoje zaměstnanců v organizacích. Za účelem potvrzení jeho použitelnosti je mimo jeho představení v diplomové práci popsán reálný projekt implementace systému. Pro podporu hlavních cílů obsahuje diplomová práce i cíle podpůrné. Účelem jejich použití je uvedení čtenáře do problematiky vzdělávání. Podpůrné cíle jsou: představení problematiky vzdělávání a dalšího profesního rozvoje zaměstnanců v organizacích, představení systematického přístupu ke vzdělávání v organizacích, představení metod a forem vzdělávání se zaměřením na e-learning a blended learning, dále představení learning management systémů a learning content management systémů.
|
|
|
Nájemné za družstevní byty
PETŘÍK, Lukáš
Tato práce vymezuje a rozkrývá strukturu nájemného z družstevních bytů, zjišťuje vývoj podílu jednotlivých složek v nájemném v posledních letech a na základě sledovaného období odhaduje předpokládaný vývoj do budoucna. Práce je rozdělena do dvou částí. První částí je Literární rešerše, která poskytuje potřebné informace pro praktickou část a vysvětluje základní pojmy, jako jsou byt, družstevní byt, nájem bytu, nájemné za byt a další. Aby se případný čtenář mohl dozvědět více, jsou zde uvedeny a vysvětleny zájmová sdružení v oblasti deregulace nájemného, historie a další. Druhou částí je Praktická část. Ta se zabývá právní úpravou nájemného, tj. jednotlivými zákony a vyhláškami, kterými stát reguloval nájemné za družstevní byty pro jednotlivé typy bytových družstev od roku 1989. Těmito družstvy jsou stavební bytová družstva, lidová bytová družstva a privatizovaná bytová družstva. Dále je v praktické části provedena analýza struktury nájemného a vývoje jeho jednotlivých složek v bytě Prachatická 1 v Českých Budějovicích za období od 1. ledna 1995 do 1. ledna 2011. Těmito složkami jsou: Dlouhodobá záloha, splátka investičního úvěru, členský příspěvek SČMBD, příspěvek na správu, pojištění domu a daň z nemovitosti. Na základě předpisů měsíčních úhrad nájemného je vývoj jednotlivých složek zobrazen v grafech. Jednotlivé důvody změn, z jakých příčin se výše cen jednotlivých částí nájemného během sledovaného období měnily ? zvyšovaly či snižovaly, jsou vysvětleny v kapitole 4.2 a následně v kapitole 4.3, kde je na základě sledovaného období proveden odhad vývoj výše uvedených složek do budoucna. Celkové nájemné za byt Prachatická 1 by se podle analýzy a budoucího odhadu nájemného mělo nepatrně do budoucna zvyšovat na základě uvedených skutečností v kapitole 4.3, ale jen do takové míry, aby byl nájemce tohoto bytu nájemné schopen zaplatit.
|
host ::
RSS.