Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stabilita a nestabilita stranických systémů
Pelíšková, Dana ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Eva (oponent)
Diplomová práce pojednává o stabilitě stranických systémů, konkrétně se zabývá otázkou, zda státy s nejdelší kontinuitou politického režimu vykazují nejvyšší míru stability stranických systémů. Tuto hypotézu autorka ověřuje na stranických systémech šesti vybraných států, kterými jsou Česká a Slovenská republika, Portugalsko, Španělsko, Německo a Rakousko. K potvrzení či vyvrácení hypotézy autorka používá kvantitativní i kvalitativní analýzu vycházející z konceptu, jež se zaměřuje na podobu stranické soutěže, na vztahy mezi stranami a vzorce při formování vládních koalic. Tento přístup definuje stabilitu stranických systémů pomocí čtyř kritérií, kterými jsou frekvence vládních alternací, typ vládní alternace, stranické složení vládní koalice a přístup politických stran k vládnutí. Práce tedy analyzuje vývoj stranických systémů šesti vybraných případů z pohledu vládních koalic v letech 1993-2013, ale také přibližuje historické kontexty vývoje systémů stran jednotlivých států od konce druhé světové války. Obecně klade autorka větší důraz na případ České republiky.
Právní úprava tzv. whistleblowingu a ochrany whistleblowerů ve vybraných zemích: Studie č. 5.332
Kavěna, Martin ; Mylková, Petra ; Blížkovský, Radek ; Pelíšková, Dana
Informační podklad vychází z pojmu „whistleblowing“, který je využíván v odborné literatuře i Evropskou unii za účelem popisu situace, kdy jednotlivec poskytne nebo zveřejní informaci o tom, že dochází protiprávní či jiné (např. neetické) činnosti. Právní úprava whistleblowingu pak označuje soubor právních norem, které dopadají na takto popsanou situaci – od právní úpravy, která předepisuje způsob oznamování takových informací, až po ochranu oznamovatele (ochrana oznamovatele jako svědka, ochrana v pracovněprávních vztazích) nebo případnou odměnu pro oznamovatele. Informační podklad poskytuje přehled právní úpravy ve vybraných zemích (ČR, Irsko, Maďarsko, Nový Zéland, Slovinsko, Spojené Království, USA, SRN, Rumunsko) a dále přehled vybraných relevantních mezinárodněprávních dokumentů přijatých na půdě OSN a Rady Evropy.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Využití a důsledky elektronického hlasování v Estonsku
Pelíšková, Dana ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Vymětal, Petr (oponent)
Evropa se dlouhodobě potýká s klesající volební účastí, zejména mladé generace představují nejpočetnější skupinu absentujících voličů, a právě elektronické hlasování má tento trend změnit. Mnoho evropských států již zavedlo pilotní projekty elektronických voleb, ale zatím jediným státem světa, kde se konaly celorepublikové elektronické volby, je Estonsko. Právě případ Estonska se stal předmětem mé práce. Konkrétně pak práce pojednává o politických důsledcích zavedení elektronického hlasování a o tom, zda byly skutečně naplněny argumenty pro zavedení e-voleb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.