|
|
Ganja ve víře a praxi rastafariánů
Jahl, Jakub ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá využitím a chápáním ganja (marihuany) v kontextu rastafariánské víry. Toto afroamerické náboženství jamajského původu jsem nezkoumal ani v České republice, ani v jeho původním prostředí, ale ve východoafrickém státě Tanzanie. Součástí bakalářské práce je také terénní výzkum, provedený v tanzanském městě Moshi v roce 2002 a zahrnující celkem 20 kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů s respondenty z řad rastafariánských mužů. Zvláštní část analýzy jsem věnoval otázce dvojvěří. Práce se snaží odpovědět na základní chápání, vnímání a použití ganja v kontextu této specifické části světa.
|
|
|
Dračí slavnosti města Trutnova
Víšková, Natálie ; Kozák, Jan (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zakladatelskou legendou města Trutnov a jejím přesahem do moderní struktury města a občanského života. Práce představuje a popisuje různé variace místní legendy a sleduje, jak se liší od ostatních zakladatelských legend podobného typu. Dále pak ukazuje, jak se prvky této městské mytologie odráží v reáliích města. Blíže se pak zaměřuje na symbol draka a jeho roli v různých sférách a identitě města.
|
|
|
The Way of Horus: Kingship and Transition in the Contendings of Horus and Seth
Čermák, Michal ; Pehal, Martin (vedoucí práce) ; Spalinger, Anthony John (oponent) ; Goebs, Katja (oponent)
Tato studie zkoumá staroegyptský příběh Spor Hora a Sutecha, doložený na papyru Chester Beatty I z Nové říše se zaměřením na jeho složitou symboliku a vztah k soudobému egyptskému náboženskému myšlení a královské ideologii. Věnuje se intertextuálním vazbám mezi příběhem a četnými egyptskými textovými korpusy včetně rituálních textů, pohřebních nápisů, královských inskripcí a literatury. Po této symbolické analýze následuje výklad příběhu jako literárního přechodového rituálu, jehož středobod představuje drama královského nástupnictví, které je v příběhu reprezentováno dospíváním boha Hora. Práce identifikuje prvky jednotlivých fází tohoto procesu, přičemž zvláštní pozornost je věnována liminálnímu aspektu nástupnictví, v němž se různé symbolické vrstvy spojují v jediné vyprávění zaměřené na proměnu prince v krále. Studie v příběhu odhaluje komplexní teologii královského úřadu jako pozemského obrazu boha stvořitele, který v dramatu svého nástupu na trůn subsumuje souhrn vitálních procesů ve vesmíru včetně oživení mrtvých v posmrtném životě a cyklické obnovy celého kosmu. Zkoumání postavy boha Sutecha představuje druhý ústřední prvek práce, která popisuje jeho nezastupitelnou funkci v životním cyklu kralování. Sutech je ukázán jako komplementární kosmický princip k Horovi, a zajišťuje trvalou...
|
|
|
Biblický soudce Samson jako tricksterská postava
Churaňová, Barbora ; Pehal, Martin (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postavou biblického soudce Samsona. Na základě opozic v příběhu jsou v práci představeny různé kategorie, skrze které se na tuto postavu dá nahlížet. Hlavní důraz je kladen na Samsonovu liminální povahu a pohyb mezi těmito opozicemi. Autorka poté nabízí zastřešující kategorii, která spojuje předložené opozice, a hovoří o Samsonovi jako o tricksterské postavě. V závěru práce předkládá jeho zařazení do celku knihy Soudců, a rozebírá funkci, kterou Samson mohl plnit pro Izrael v době filištínské nadvlády. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Thoth in the Pyramid Texts
Čermák, Michal ; Pehal, Martin (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit úlohu boha Thovta ve staroegyptských Textech pyramid, tělese zádušní literatury doložené zejména z podzemních místností pyramid králů a královen páté a šesté dynastie. Toto téma je zpracováno ve dvou částech na základě dělení H. M. Hayse: první se věnuje Thovtu v osobních textech, které jej líčí jako měsíční božstvo a přechodovou postavu, druhá textům kněžským, kde je zkoumána jeho úloha v mýtu o Horu a Usirovi. Bohova funkce v obou těchto skupinách je vyložena jeho povahou prostředníka mezi rozličnými prvky božského světa zejména skrze množství konkrétních zjištění o jednotlivých motivech, ve kterých boha lze v Textech pyramid nalézt. Práce je zakončena shrnutím těchto poznatků a Thovtovy povahy.
|
|
|
Ancient Egyptian Mythological Narratives. Structural Interpretation of the Tale of Two Brothers, Tale of the Doomed Prince, the Astarte Papyrus, the Osirian Cycle and the Anat Myth
Pehal, Martin ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Spalinger, Anthony John (oponent) ; Stauder, Andreas (oponent)
is study is composed of two units: manuscript of the author's publication Interpreting Ancient Egyptian Narratives: A Structural Analysis of the Tale of Two Brothers, the Anat Myth, the Osirian Cycle, and the Astarte Papyrus (Nouvelles études orientales, Bruxelles-Fernelmont: EME, 2014) and an additonal chapter entitled Accommodating Ambivalence: Case of the Doomed Prince and His Dog, which follows directly a er the Index of the first unit and which extends the applied methodology to yet another New Kingdom mythological narrative, the so-called Tale of the Doomed Prince. Methodologically, the author follows the neo-structuralist approach. Both studies explain the strong configurational character of ancient Egyptian (mythological) thought which has the ability to connect various ontological levels of human experience with the surrounding world into complex synchronic structures. ese symbolical systems are shown to be mediating between the various cultural paradoxes which were inherent to ancient Egyptian society. Axial role in this process is a ributed to the institution of positional kingship represented by the Pharaoh. Its transformative function is also put into relation to the special status of female characters who are shown to play the part of the "powerful powerless ones" further personifying...
|
|
|
České státní pohřby
Preininger, Matouš ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Tato práce popisuje a srovnává pohřby tří prezidentů, Tomáše Garrigua Masaryka, Klementa Gottwalda a Václava Havla. Každý z nich byl zásadní ikonickou postavou své doby a jejich pohřby reflektují jejich jedinečnou pozici. V proslovech politiků a na stránkách novin se z pochovávaných prezidentů stali nadlidské postavy, hrdinové, kteří dovedli národ k naplnění jeho dějinného údělu. Byli pohřbeni jako padlí vojáci, kteří položili svůj život za vlast. A jako odpověď na tuto "oběť" byly pronášeny přísahy věrnosti jejich odkazu a závazky pokračovat v cestě, kterou ukázali. Na základě teorií Maurice Blocha a Edmunda Leache práce ukazuje, jak je potenciálně destruktivní událost, jakou je smrt hlavy státu, díky rituálu využita k dalšímu posílení jednoty společnosti.
|
|
|
Pojetí panenství v řecké kultuře
Svobodová, Markéta ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Panenství je v kontextu mytologie a rituálů antického Řecka zajímavým tématem. Ačkoli v rámci řecké polis byla pozice žen marginální, v mýtu a rituálu hrály ženy a zejména panny velmi důležitou roli. Je to dáno hlavně přechodovým stavem ženy mezi dětstvím a dospělostí. Mýty a rituály, které se týkaly panen, zahrnovaly bohyně Artemidu a Héru, které dívkám v tomto přechodu pomáhaly. Doba přechodu dovolovala pannám osvojit si úlohu ženy. Stav panny byl mezistupněm mezi "divokým" dítětem a ženou schopnou přijmout roli matky a manželky. Ve své práci se zmiňuji například o Pýthii, Pandóře, Atalanté nebo Danaovnách, pannách, které vystupují v mýtech a rituálech. Čím byla panna v antickém Řecku definována? Proč byla tak důležitá v rámci mýtu a rituálu? Abych odpověděla na tyto otázky, obrátila jsem se na starořecké texty o anatomii a zdraví žen a starořecká mytologie a rituály mi pomohly tyto texty interpretovat. V kontextu řeckého myšlení byly panny "celistvé". Byly čisté, neposkvrněné, a právě z toho vycházela jejich moc.
|
|
|
Strukturální analýza knihy Jonáš
Havelka, Jan ; Pehal, Martin (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
V této bakalářské práci se pokouším o analýzu knihy Jonáš pomocí dvou metod strukturální analýzy - varianty strukturalismu, kterou vyvinul Terence Turner, a modelu kruhového narativu podle Mary Douglas. V práci postupuji od charakteristiky knihy Jonáš, jejího textu a postav, přes shrnutí badatelských postojů a některých pokusů o strukturální analýzu až k vlastním analýzám a následným interpretacím. Ústřední tezí mojí práce je tvrzení, že kniha Jonáš na mnoha rovinách propojuje jinak nespojité kategorie a umožnuje tak s nimi zacházet novým způsobem. Turnerovská metoda pomáhá rozpoznat řadu opozic, kterou příběh řeší (např. vztah mezi židy a pohany, mezi bohem jakožto JHVH a jakožto Elohim, či mezi člověkem a zvířetem). Metoda kruhového narativu pak ukazuje, že zásadním tématem knihy je oběť. Následně nabízím několik návrhů, kudy by bylo možno interpretaci dále vést. Shrnuji opomíjený text J. Lindona, který se zajímavě potkává s mými závěry. Doplňuji téma o materiální stránku věci a navrhuji, jak bychom přes ni mohli propojit jinak nesourodé interpretace. Věnuji se také teorii oběti a snažím se ukázat, proč jsou závěry obou mých analýz propojitelné skrze pojetí oběti jako mechanismu rozlišení lidského a zvířecího života. V závěru pak předkládám svou představu o fungování knihy Jonáš. Powered by TCPDF...
|
|
|
Ty však, Římane, hleď, země oplývající mlékem a strdí: Srovnání motivů etnocentrické nadřazenosti v Aeneidě, Exodu a mýtu o Aztlanu
Pospíšil, Jan ; Pehal, Martin (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Tato práce má za cíl komparaci etnocentrických motivů ve třech mýtech z odlišných kultur. Jsou to: 1) římská Aeneida, 2) příběh migrace Mexiků z Aztlanu a 3) Židovský příběh exodu v Hexateuchu. Etnocentrické motivy jsem rozčlenil do čtyřech obecnějších motivů: 1) Božská přítomnost a vedení, 2) Vyvolení lidu a příslib nadřazenosti, 3) Zaslíbení země a 4) Odpadnutí nehodných. Se všemi mýty pracuji v jejich historicko-kulturním kontextu a etnocentrické motivy posuzuji v souladu s představami etnicity v příslušných mýtech. Výsledkem mé komparace je teorie, že tyto motivy si jsou rámcově podobné kvůli jejich obrovskému a především univerzálnímu potenciálu utvářet etnickou identitu. Ovšem za důležitější považuji rozdíly mezi motivy, které se vyjeví během důkladné kontextuální analýzy. Tyto rozdíly podle mého názoru dobře korespondují s chápáním etnicity a vlastní nadřazenosti každého probíraného etnika. Klíčová slova: Aeneis, Aztlan, exodus, etnicita, etnocentrismus, komparace mýtů.
|
host ::
RSS.