|
|
Vývoj jakosti povrchových vod ve vybraných venkovských oblastech povodí Labe
Mrkva, Luboš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Pechar, Libor (oponent) ; Kodeš, Vít (oponent)
Kvalita vody je stálým problémem vodního hospodářství a má celosvětový význam. Tato práce se zabývá kvalitou povrchových vod v povodí řeky Labe, se zaměřením na povodí toků v zemědělských a venkovských oblastech, kde je kvalita povrchových vod významným ekologickým problémem. V rámci této práce byla zvolena dvě povodí se značným zastoupením zemědělsky využívaných ploch - povodí Mastníku, který ústí do Vltavy, a povodí Šlapanky ústící do Sázavy. V případě toku Mastník se práce zabývá, jak samotným povodím, tak také změnami kvality vody v zátoce Mastník, která je součástí vodní nádrže Slapy na řece Vltavě. Kvalita vody byla analyzována dlouhodobým terénním výzkumem, sledováním koncentrace vybraných parametrů doplněnými daty od Státního podniku povodí Vltavy. Bylo prokázáno, že výstavba nových čistíren odpadních vod (ČOV) vede k postupnému zlepšování celkové kvality vody, přestože problematické zůstávají parametry chlorofylu - α a nedostatek rozpuštěného kyslíku. Na výzkum na toku Mastníku navazuje další část práce, která se zabývá změnami kvality vody v zátoce Mastníku v období 2016- 2018. Snížená kvalita vody na menších tocích v převážně venkovských oblastech byla zapříčiněna nedostatkem srážek v letních měsících, následkem čehož se potok Mastník podílel na abnormální eutrofizaci zátoky Mastníku. Nízké...
|
|
|
Změna kvality vody v malých povodích po postavení čistírny odpadních vod
Rödlová, Sylva ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kvítek, Tomáš (oponent) ; Pechar, Libor (oponent)
Změny kvality vody v malých tocích, vyvolané vybudováním čistírny odpadních vod, představují doposud málo studované a přitom velmi aktuální téma současné hydrologie. Tato studie se zabývá popsáním těchto změn a faktorů, které je ovlivňují. Pro účely výzkumu bylo vybráno pět malých, zemědělsky využívaných povodí prvního řádu (čtyři povodí průměrně 6 km2 , jedno 16 km2 ). V každém zájmovém území byla vždy jedna vesnice od 640 do 2 500 obyvatel. Během 7 - 16 let trvajícího měsíčního monitoringu základních indikátorů kvality vody (O2, BSK5, CHSKCr, TOC, konduktivita, N-NH4, N-NO2, N-NO3, PC, P-PO4) byla zachycena stavba čistíren v obcích. Spolu s daty o účinnosti čistíren byly vyhodnoceny změny kvality vody v toku. Identifikované typy změn ukazují na problematické aspekty vývoje kvality vody v malých povodích. Kromě očekávaného rychlého a razantního snížení hodnot zátěže po výstavbě čistírny odpadních vod se vyskytují i odlišné projevy změn - pouze mírné snížení zátěže, stagnace, dokonce i zvýšení koncentrací sledovaných indikátorů. Mezi další typické změny patří navýšení hodnot 1-2 roky před uvedením čistírny do provozu a opožděná nitrifikace v toku způsobená nevhodným provozem čistírny. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující změny patří provoz čistírny, velikost průtoku recipientu, zemědělské...
|
|
|
Fotosyntetické charakteristiky fytoplanktonu eutrofních vod
Tesařová, Blanka ; Pechar, Libor (vedoucí práce) ; Fott, Jan (oponent)
Fotosyntéza a primární produkce byly zjišťovány pro fytoplankton třeboňských rybníků během sezón 2008 - 2011. Fotosyntéza byla měřena jako produkce kyslíku pomocí počítačem řízeného systému simulace světelného režimu. Celkem bylo analyzováno 64 vzorků přirozeného fytoplanktonu a 11 vzorků kultur sinic. Sinice a chlorokokální řasy tvořily většinu biomasy fytoplanktonu. Podle charakteru P-I křivek lze usuzovat, že rybniční fytoplankton je adaptovaný na nízké intenzity světla při kterých má vysokou fotosyntetickou účinnost. Mezi P-I křivkami různého fytoplanktonu (s dominancí sinic nebo chlorokokálních řas) nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly. Výsledky tak korespondují s vysoce turbidními podmínkami eutrofních až hypertrofních rybníků. Na druhou stranu fotosyntetická aktivita laboratorních kultur sinic se liší od přirozeného fytoplanktonu a proto nemohou být jejich parametry použity v modelu pro primární produkci. Primární produkce byla odhadnuta podle Tallingova modelu (1957). Data pro výpočet zahrnují denní měření radiace, extinkčního koeficientu vody a sezónním průběh koncentrace chlorofylu. Maximální fotosyntetická kapacita a počátek světelné saturace odvozené z P-I křivek byly použity jako fyziologické parametry Tallingova modelu. Primární produkce rybničního fytoplanktonu (rybníky Rod a Klec v...
|
|
|
Změna kvality vody v malých povodích po postavení čistírny odpadních vod
Rödlová, Sylva ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kvítek, Tomáš (oponent) ; Pechar, Libor (oponent)
Změny kvality vody v malých tocích, vyvolané vybudováním čistírny odpadních vod, představují doposud málo studované a přitom velmi aktuální téma současné hydrologie. Tato studie se zabývá popsáním těchto změn a faktorů, které je ovlivňují. Pro účely výzkumu bylo vybráno pět malých, zemědělsky využívaných povodí prvního řádu (čtyři povodí průměrně 6 km2 , jedno 16 km2 ). V každém zájmovém území byla vždy jedna vesnice od 640 do 2 500 obyvatel. Během 7 - 16 let trvajícího měsíčního monitoringu základních indikátorů kvality vody (O2, BSK5, CHSKCr, TOC, konduktivita, N-NH4, N-NO2, N-NO3, PC, P-PO4) byla zachycena stavba čistíren v obcích. Spolu s daty o účinnosti čistíren byly vyhodnoceny změny kvality vody v toku. Identifikované typy změn ukazují na problematické aspekty vývoje kvality vody v malých povodích. Kromě očekávaného rychlého a razantního snížení hodnot zátěže po výstavbě čistírny odpadních vod se vyskytují i odlišné projevy změn - pouze mírné snížení zátěže, stagnace, dokonce i zvýšení koncentrací sledovaných indikátorů. Mezi další typické změny patří navýšení hodnot 1-2 roky před uvedením čistírny do provozu a opožděná nitrifikace v toku způsobená nevhodným provozem čistírny. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující změny patří provoz čistírny, velikost průtoku recipientu, zemědělské...
|
|
|
Zásoby uhlíku a čistá primární produkce vegetace v horním povodí Stropnice
Stará, Lenka ; Bodlák, L. ; Pokorný, J. ; Macků, J. ; Janderková, J. ; Šefrna, L. ; Středa, T. ; Burešová, Renata ; Pechar, Libor ; Cudlín, Pavel
V horním povodí řeky Stropnice byly kvantifikovány zásoby uhlíku ve vegetaci a odhadnuta čistá primární produkce vegetace.Následně byl sestaven koloběh uhlíku studovaného území a odhadnuta celková uhlíková bilance území.Na základě výsledků studie se dané povodí jeví jako uhlíkový sink,to je území uhlík ukládající.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Intenzifikace hospodaření a ekologická stabilita rybníků - klíčových vodních biotopů Třeboňské pánve
Pechar, Libor
Rybníky mají důležitou roli v hydrologickém systému Třeboňska a obecně představují nejběžnější typ stojatých vod v České republice. Většiny rybníků jsou několik staletí staré nádrže a proto není příliž patrný jejich umělý původ. Období intenzifikace rybí produkce se datuje od 30.tých let, kdy vápnění a hnojení se stalo běžnou praxí. Od 30.tých let se rybí produkce zvýšila z 50 kg ha-1 na více než 500 kg ha-1. Hlavní rybou je stále kapr Cyprinus carpio L. Hospodaření zamměřené na dosažení vyšší produkce, vyšší rybí obsádky a s tím spojený nárůst hnojení vedl ke zvýšení trofického stavu rybníků až do stadia hypertrofie. Hlavními příznaky jsou rozvoj vodních květů, značné fluktuace v pH a koncentraci rozpuštěného kyslíku a celková destabilizace rybničního ekosystému.
|
host ::
RSS.