|
|
Přímá demokracie v České republice
Pechanec, Pavel ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Jirásek, Jiří (oponent)
Hlavním tématem předkládané práce je přímá demokracie a její jednotlivé instituty v právním řádu České republiky. První část je věnována demokracii jako formě vlády a zlomovým historickým momentům jejího vývoje. Jsou zmíněny stěžejní dějinné milníky na cestě od despocie, přes athénskou demokracii, následné dlouhé období demokratického deficitu, až po renesanci demokracie v krvavých revolucích. Dále je věnována pozornost demokracii reprezentativní a přímé, jejich vzájemné slučitelnosti a definici základních institutů obou koncepcí. Ve druhé části je poukázáno na úpravu institutů přímé demokracie v právním řádu České republiky. Obecnému pojednání de lege lata předchází výklad historický. Instituty přímé demokracie jsou sledovány od roku 1918 do současnosti. Do hlubší historie zabíhá pouze výklad o právu petičním. U právní úpravy recentní je postupováno systémem od většího k menšímu (a maiori ad minus). Nejprve je tedy pozornost zaměřena na úpravu institutů přímé demokracie v ústavním pořádku České republiky. Následně je popsáno jejich provedení v tzv. "běžném zákonodárství", tedy v normách podústavní právní síly. Vždy je rozebrán institut jako celek, včetně práva na soudní a jinou právní ochranu. Jsou pojednány instituty přímé demokracie na úrovni celostátní i místní. V další ucelené kapitole je...
|
|
|
Přímá demokracie v České republice
Pechanec, Pavel ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Jirásek, Jiří (oponent)
Hlavním tématem předkládané práce je přímá demokracie a její jednotlivé instituty v právním řádu České republiky. První část je věnována demokracii jako formě vlády a zlomovým historickým momentům jejího vývoje. Jsou zmíněny stěžejní dějinné milníky na cestě od despocie, přes athénskou demokracii, následné dlouhé období demokratického deficitu, až po renesanci demokracie v krvavých revolucích. Dále je věnována pozornost demokracii reprezentativní a přímé, jejich vzájemné slučitelnosti a definici základních institutů obou koncepcí. Ve druhé části je poukázáno na úpravu institutů přímé demokracie v právním řádu České republiky. Obecnému pojednání de lege lata předchází výklad historický. Instituty přímé demokracie jsou sledovány od roku 1918 do současnosti. Do hlubší historie zabíhá pouze výklad o právu petičním. U právní úpravy recentní je postupováno systémem od většího k menšímu (a maiori ad minus). Nejprve je tedy pozornost zaměřena na úpravu institutů přímé demokracie v ústavním pořádku České republiky. Následně je popsáno jejich provedení v tzv. "běžném zákonodárství", tedy v normách podústavní právní síly. Vždy je rozebrán institut jako celek, včetně práva na soudní a jinou právní ochranu. Jsou pojednány instituty přímé demokracie na úrovni celostátní i místní. V další ucelené kapitole je...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.