|
|
Aktin a jeho regulace v klatrinové endocytóze
Pešanová, Denisa ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
3 Abstrakt Aktinová vlákna a jejich dynamika hrají důležitou roli při přestavbě povrchu eukaryotických buněk. Regulační proteiny aktinu mají významný vliv na řízení aktinové dynamiky. Během klatrinové endocytózy se na plazmatické membráně stýkají aktin a regulační proteiny s klatrinem a adaptorovými proteiny, aby se společně podílely na vchlípení membrány a odštěpení váčku. Aktinové struktury jsou zásadní pro vznik, internalizaci i pohyb endocytovaných váčků u kvasinek. U savčích buněk ještě není účast aktinu zvláště v časných fázích endocytózy dobře objasněna. I přes využití nejmodernějších zobrazovacích metod neexistují ustálené modely ukazující zřejmě odlišné role aktinu v klatrinové endocytóze u kvasinek a v savčích buňkách. Tato práce se snaží nalézt soulad kontroverzních výsledků nedávných studií a komplexnosti procesu regulace aktinu. Předkládá shrnutí současných hypotéz a mechanismy interakcí nejvýznamnějších proteinů, které ovlivňují dynamiku aktinu v procesu klatrinové endocytózy. Klíčová slova aktin, klatrinová endocytóza, Saccharomyces cerevisiae, regulační proteiny
|
|
|
Transkripční aktivity genů, charakterizujících vývojově kompetentní cytoplazmu oocytů skotu.
Pešanová, Denisa ; Němcová, Lucie (vedoucí práce) ; Kalous, Jaroslav (oponent)
3 Abstrakt Antrální folikul poskytuje oocytu specifické prostředí - niku, která během oogeneze podporuje vznik kvalitních oocytů. Vývojová kompetence oocytů skotu je ovlivněna velikostí folikulu, ze kterého pochází. Oocyty izolované ze středních nebo větších antrálních folikulů (≥6 mm) mají vyšší vývojovou kompetenci (schopnost vyvinout se do stádia blastocysty). Změny cytoplazmatických faktorů, např. mRNA, odrážejí vývojový potenciál oocytu. S pomocí mikročipu jsme charakterizovali nematurované oocyty izolované ze středních folikulů (MF, 6-10 mm) a malých folikulů (SF, 2-5 mm) za účelem odlišit různě vývojově kompetentní oocyty na základě genové exprese. Celkem u 61 genů byl rozdíl v expresi ≥ 1,4×. Pro validaci výsledků získaných z mikročipu bylo pomocí kvantitativní RT-PCR vybráno 15 genů. Před maturací byly potvrzeny signifikantní rozdíly u nezralých oocytů izolovaných z SF a MF u genů ATP5C1, MAP3K13, MTRF1L, TAF1A a UBL5. U 12 genů byla stanovena hladina mRNA po maturaci u subpopulací oocytu rozdělených na základě atrézie kumulárních buněk a velikosti folikulu. Hladina transkriptu ATP5F1 se po maturaci neměnila u všech kategorií. V případě BRD7 zůstalo množství transkriptu na stejné úrovni u oocytů bez atretických kumulárních buněk nezávisle na velikosti folikulu. U TAF1A se snížila hladina mRNA u...
|
|
|
Transkripční aktivity genů, charakterizujících vývojově kompetentní cytoplazmu oocytů skotu.
Pešanová, Denisa ; Němcová, Lucie (vedoucí práce) ; Kalous, Jaroslav (oponent)
3 Abstrakt Antrální folikul poskytuje oocytu specifické prostředí - niku, která během oogeneze podporuje vznik kvalitních oocytů. Vývojová kompetence oocytů skotu je ovlivněna velikostí folikulu, ze kterého pochází. Oocyty izolované ze středních nebo větších antrálních folikulů (≥6 mm) mají vyšší vývojovou kompetenci (schopnost vyvinout se do stádia blastocysty). Změny cytoplazmatických faktorů, např. mRNA, odrážejí vývojový potenciál oocytu. S pomocí mikročipu jsme charakterizovali nematurované oocyty izolované ze středních folikulů (MF, 6-10 mm) a malých folikulů (SF, 2-5 mm) za účelem odlišit různě vývojově kompetentní oocyty na základě genové exprese. Celkem u 61 genů byl rozdíl v expresi ≥ 1,4×. Pro validaci výsledků získaných z mikročipu bylo pomocí kvantitativní RT-PCR vybráno 15 genů. Před maturací byly potvrzeny signifikantní rozdíly u nezralých oocytů izolovaných z SF a MF u genů ATP5C1, MAP3K13, MTRF1L, TAF1A a UBL5. U 12 genů byla stanovena hladina mRNA po maturaci u subpopulací oocytu rozdělených na základě atrézie kumulárních buněk a velikosti folikulu. Hladina transkriptu ATP5F1 se po maturaci neměnila u všech kategorií. V případě BRD7 zůstalo množství transkriptu na stejné úrovni u oocytů bez atretických kumulárních buněk nezávisle na velikosti folikulu. U TAF1A se snížila hladina mRNA u...
|
|
|
Aktin a jeho regulace v klatrinové endocytóze
Pešanová, Denisa ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
3 Abstrakt Aktinová vlákna a jejich dynamika hrají důležitou roli při přestavbě povrchu eukaryotických buněk. Regulační proteiny aktinu mají významný vliv na řízení aktinové dynamiky. Během klatrinové endocytózy se na plazmatické membráně stýkají aktin a regulační proteiny s klatrinem a adaptorovými proteiny, aby se společně podílely na vchlípení membrány a odštěpení váčku. Aktinové struktury jsou zásadní pro vznik, internalizaci i pohyb endocytovaných váčků u kvasinek. U savčích buněk ještě není účast aktinu zvláště v časných fázích endocytózy dobře objasněna. I přes využití nejmodernějších zobrazovacích metod neexistují ustálené modely ukazující zřejmě odlišné role aktinu v klatrinové endocytóze u kvasinek a v savčích buňkách. Tato práce se snaží nalézt soulad kontroverzních výsledků nedávných studií a komplexnosti procesu regulace aktinu. Předkládá shrnutí současných hypotéz a mechanismy interakcí nejvýznamnějších proteinů, které ovlivňují dynamiku aktinu v procesu klatrinové endocytózy. Klíčová slova aktin, klatrinová endocytóza, Saccharomyces cerevisiae, regulační proteiny
|
host ::
RSS.