|
|
Vazba arzenu v redukčních podmínkách půd bohatých organickou hmotou
Peřestá, Magdaléna ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Hiller, Edgar (oponent) ; Doušová, Barbora (oponent)
Tato doktorská práce se zabývá vazbou arzenu v redukčním podmínkách půd se zvýšeným množstvím organické hmoty. Předmětem zkoumání této práce byly glejové půdy dvou geochemických anomáliích As v Českém masivu v okolí obcí Mokrsko a Smolotely. Vazba a chování As bylo detailně studováno ve čtyřech dílčích experimentech pomocí řady mineralogických (XRD, SEM/EDS, EMPA, Ramanova mikrospektroskopie) a geochemických (XRF, chemické extrakce, analýza pórových vod) metod. Mezi další metody, které byly v práci použity, patří analýza izotopů S a analýza mikrobiálních společenstev. Z výsledků vyplývá, že vznik nízkoteplotních sulfidů As (realgar a bonazziit) je poměrně běžným mechanismem sekvestrace As v redukčních podmínkách glejových půd. Novotvořené sulfidy vznikají ve velmi redukčních mikroprostředích asociovaných s pohřbenou organickou hmotou, ve kterých dochází k rychlé mikrobiální redukci ve srovnání s pomalým transportem rozpuštěných látek. V těchto mikroprostředích nejprve dochází k dočasnému vyčerpání rozpuštěného Fe2+ (sražení ve formě FeS fází) a následnému srážení sulfidu arzenu. Tento jev byl dobře patrný u dlouhodobého inkubačního experimentu, který navíc prokázal, že novotvořené sulfidy As mohou vznikat v prostředích i s poměrně odlišnými koncentracemi As a Fe v podzemních vodách. Tyto výsledky...
|
|
|
Vazba a mobilita arzenu v historických důlních odpadech
Peřestá, Magdaléna
Na celém světě se nachází nespočetné množství historických důlních hald s vysokými koncentracemi zdraví škodlivých prvků. Mineralogické složení důlních odpadů zásadní měrou ovlivňuje uvolňování a migraci těchto prvků do okolí, kde mohou způsobovat environmentální problémy. Cílem této diplomové práce je poznat vazbu a mobilitu arzenu ve stejně starých důlních haldových materiálech na ložiskách Jedová jáma u Vejprt a Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu. Pro účely tohoto výzkumu byly na obou lokalitách odebrány vzorky důlního haldového materiálu a jejich pórových vod. Pevné vzorky byly charakterizovány celou řadou mineralogických (XRF, RTG, SEM-WDS a Ramanovská mikrospektrometrie) a geochemických (sekvenční extrakce) metod. Kapalné vzorky byly analyzovány na hlavní kationty a stopové prvky (IPC-MS), anionty (HPLC) a specie železa (spektrofotometrie Fe3+ /Fetot). Z výsledků vyplývá, že primárním zdrojem As v haldovém materiálu na obou lokalitách byl arzenopyrit. Arzen se na lokalitě Jedová jáma váže zejména do amorfních Fe arzeničnanů (HFA). Dalšími významnými As nositeli zde jsou krystalický skorodit a Fe (hydr)oxidy (max. 3,2 hm. % As2O5 v hematitu). V Dlouhé Vsi dochází díky zvětrávání velkého množství sulfidů (sfalerit, chalkopyrit, galenit, pyrit a pyrhotin) k vytvoření velmi kyselých podmínek (pH ~...
|
|
|
Vazba a mobilita arzenu v historických důlních odpadech
Peřestá, Magdaléna
Na celém světě se nachází nespočetné množství historických důlních hald s vysokými koncentracemi zdraví škodlivých prvků. Mineralogické složení důlních odpadů zásadní měrou ovlivňuje uvolňování a migraci těchto prvků do okolí, kde mohou způsobovat environmentální problémy. Cílem této diplomové práce je poznat vazbu a mobilitu arzenu ve stejně starých důlních haldových materiálech na ložiskách Jedová jáma u Vejprt a Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu. Pro účely tohoto výzkumu byly na obou lokalitách odebrány vzorky důlního haldového materiálu a jejich pórových vod. Pevné vzorky byly charakterizovány celou řadou mineralogických (XRF, RTG, SEM-WDS a Ramanovská mikrospektrometrie) a geochemických (sekvenční extrakce) metod. Kapalné vzorky byly analyzovány na hlavní kationty a stopové prvky (IPC-MS), anionty (HPLC) a specie železa (spektrofotometrie Fe3+ /Fetot). Z výsledků vyplývá, že primárním zdrojem As v haldovém materiálu na obou lokalitách byl arzenopyrit. Arzen se na lokalitě Jedová jáma váže zejména do amorfních Fe arzeničnanů (HFA). Dalšími významnými As nositeli zde jsou krystalický skorodit a Fe (hydr)oxidy (max. 3,2 hm. % As2O5 v hematitu). V Dlouhé Vsi dochází díky zvětrávání velkého množství sulfidů (sfalerit, chalkopyrit, galenit, pyrit a pyrhotin) k vytvoření velmi kyselých podmínek (pH ~...
|
|
|
Vazba arzenu ve fluviálním prostředí
Jaxylykova, Anastassiya ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Peřestá, Magdaléna (oponent)
3 Abstrakt Tato bakalářská práce je věnována studiu distribuce arzenu ve fluviálních systémech v okolí obcí Mokrsko a Smolotely ve Středočeském kraji. Arzen se v těchto oblastech nachází v přirozeně zvýšených koncentracích, neboť je vázán v sulfidický minerálech zlatonosných zrudněním. Vzhledem k toxicitě arzenu představuje přirozené zvětrávání těchto hornin i potenciální nebezpečí pro obyvatelstvo těchto lokalit. Teoretická část práce je věnována obecným informacím o výskytu a koncentraci arzenu v různých sférách prostředí s důrazem na sedimentární prostředí. V praktické části je představena drobná samostatná práce, která se zabývala stanovením koncentrace arzenu v potočních vodách a sedimentech Mokrska a Smolotel. Výsledky ukázaly, že maximální koncentrace arzenu v sedimentu jsou na obou lokalitách podobné (500-550 mg/kg). Maximální koncentrace arzenu ve vodě je vyšší na Mokrsku (360 g/l) než ve Smolotelech (160 g/l). Klíčová slova: Arzen, fluviální sedimenty, potoční voda, kontaminace arzénem
|
host ::
RSS.