|
|
Essays on Public Finance
Lichard, Tomáš ; Hanousek, Jan (vedoucí práce) ; Palda, Filip (oponent) ; Fialová, Kamila (oponent)
Tato dizertace se věnuje dvěma v současnosti často diskutovaným tématům v oblasti veřejných financí: šedé ekonomice (a vlivu, který na ni má zavedení rovné daně) a daním z finančních transakcí. První kapitola nabízí přehled současně používaných odhadů šedé ekonomiky, a to hlavně odhadů založených na mikroekonomických datech. Ukazuje, že předpoklady, na kterých je založena identifikace zamlčování příjmu ve většině současných studií (hlavně předpoklad, že zaměstnanci svůj příjem nikdy nezamlčují), jsou pravděpodobně příliš přísné. Ilustruje to na datech ze čtyř postkomunistických ekonomik. Druhá kapitola popisuje odhad šedé ekonomiky, jehož předpoklady jsou flexibilnější než předpoklady předchozích odhadů. Za předpokladu, že domácnosti, které v dotaznících zamlčují část příjmu, mají vyšší mezeru mezi příjmy a výdaji než ty, které uvádějí svůj příjem pravdivě, odhadujeme regresní model s přechodem mezi dvěma stavy (přiznaný a zatajovaný příjem), ve kterém není pravidlo přechodu zcela známo a je endogenní. To nám umožňuje odhadnout pravděpodobnost zatajování příjmu pro každou domácnost zároveň s předpokládanou nepřiznanou částkou. Na datech z České a Slovenské republiky ukazujeme, že takto odhadnutá velikost šedé ekonomiky je větší než u předchozích metodologií. Výsledky jsou...
|
|
| |
|
|
Essays on Public Finance
Lichard, Tomáš ; Hanousek, Jan (vedoucí práce) ; Palda, Filip (oponent) ; Fialová, Kamila (oponent)
Tato dizertace se věnuje dvěma v současnosti často diskutovaným tématům v oblasti veřejných financí: šedé ekonomice (a vlivu, který na ni má zavedení rovné daně) a daním z finančních transakcí. První kapitola nabízí přehled současně používaných odhadů šedé ekonomiky, a to hlavně odhadů založených na mikroekonomických datech. Ukazuje, že předpoklady, na kterých je založena identifikace zamlčování příjmu ve většině současných studií (hlavně předpoklad, že zaměstnanci svůj příjem nikdy nezamlčují), jsou pravděpodobně příliš přísné. Ilustruje to na datech ze čtyř postkomunistických ekonomik. Druhá kapitola popisuje odhad šedé ekonomiky, jehož předpoklady jsou flexibilnější než předpoklady předchozích odhadů. Za předpokladu, že domácnosti, které v dotaznících zamlčují část příjmu, mají vyšší mezeru mezi příjmy a výdaji než ty, které uvádějí svůj příjem pravdivě, odhadujeme regresní model s přechodem mezi dvěma stavy (přiznaný a zatajovaný příjem), ve kterém není pravidlo přechodu zcela známo a je endogenní. To nám umožňuje odhadnout pravděpodobnost zatajování příjmu pro každou domácnost zároveň s předpokládanou nepřiznanou částkou. Na datech z České a Slovenské republiky ukazujeme, že takto odhadnutá velikost šedé ekonomiky je větší než u předchozích metodologií. Výsledky jsou...
|
|
|
Essays on Governance and Economic Performance
Kochanova, Anna ; Hanousek, Jan (vedoucí práce) ; Palda, Filip (oponent) ; Domadenik, Polona (oponent)
Tato disertační práce z různých úhlů pohledu zkoumá vztah mezi způsobem vlády a ekonomickým výkonem. Týká se také soukromého sektoru a ekonomického vývoje zemí. V první kapitole se zaměřuji na byrokratickou korupci a zkoumám, jak ovlivňuje výkonnost firem ve střední a východní Evropě. Zatímco se předchozí výzkum spoléhá výhradně na údaje získané od BEEPS (Průzkum podnikatelského prostředí a výkonnosti firem), které trpí tím, že mnoho zpráv o výkonnosti firem chybí, já kombinuji údaje o způsobech korupce získaných z průzkumu BEEPS se spolehlivými a rozsáhlými údaji o výkonnosti firem získanými z databáze Amadeus. Pokud se soustředím na rozdíly v rámci firmy, zjišťuji, že vyšší úroveň korupce negativně ovlivňuje jak odbyt tak i růst produktivity práce firem. Nicméně v závislosti na dané úrovni byrokratické korupce na úzce definovaném lokálním trhu se větší nevyrovnanost korupčního chování firem na tomto trhu jeví jako faktor usnadňující výkonnost firmy. Šance získat výhody z uplácení může být jedním z důvodů, proč korupce nemizí navzdory svému celkově škodlivému vlivu. Ve druhé kapitole, jejímž spoluautorem je Vahagn Jerbashian, jsme se soustředili na rozšíření telekomunikačních technologií jako nástroje pro snižování nákladů spojených se vstupem na trh. S využitím metody "rozdílů v rozdílech"...
|
|
|
"Soft" Concepts in Economics: Essays on the Role of Non-Cognitive Skills and Cultural Values
Lauková, Lenka ; Hanousek, Jan (vedoucí práce) ; Večerník, Jiří (oponent) ; Palda, Filip (oponent)
Přijímací proces na střední školy se vyznačuje vysokým rizikem, že žák skončí na méně kvalitní a nežádoucí škole v případě, že neobstojí při přijímacím řízeni na prvotně vybrané škole. Jelikož výběr střední školy významně ovlivňuje budoucí kariérní uplatnění, je rozhodnutí, kam se žák přihlásí, klíčové. Empirické výsledky této kapitoly, získané analýzou dat z dotazníkového šetření PISA naznačují, že vzdělání rodičů a kognitivní schopnosti žáka jsou hlavními faktory ovlivňující volbu žáka. Nekognitivní, čili osobnostní, schopnosti jsou taky důležité, přičemž jejich vliv se různí napříč okresy, které jsou charakterizovány různou mírou nejistoty přijímacího procesu. Výsledky analýzy ukazují významní rodové rozdíly: zatímco vliv osobnostních charakteristik u děvčat roste se zvyšující se nejistotou spojenou s přijímacím řízením, co je v souladu s intuicí; u chlapců je tomu opačně. V kapitole jsou rozvedené potenciální příčiny a jsou navrhnuté podněty pro další výzkum. V následující kapitole používáme koncept hodnot s oboru psychologie a, specificky, hodnotu tradice, abychom vyjádřili národní kulturu jako "důležitost tradicí a zvyků předávaných mezi generacemi". Pomocí dat z dotazníkového šetření European Social Survey analyzujeme kulturní rozdíly mezi krajinami: zkoumáme variaci ve tradičních...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Měření neformálního sektoru v transformačních ekonomikách použitím makroekonomických metod: nové důkazy
Hanousek, Jan ; Palda, F.
Jednoduchá a populární metoda měření velikosti šedé ekonomiky je používat makro údaje jako například poptávku po penězích či po elektřině za účelem vyvozování toho, co legální ekonomika potřebuje, a pak připsat případné rozdíly šedé ekonomice. Takové usuzování však předpokládá stabilitu parametrů rovnic poptávky po penězích a po elektřině, nebo alespoň znalost toho, jak se tyto parametry mění. Hájíme názor, že tempo změny těchto parametrů je v tranzitivních ekonomikách příliš proměnlivé na to, aby tyto metody byly aplikovatelné.
|
host ::
RSS.