|
|
Stáž obrany státu v letech 1936-1939
Palaczuk, Jaroslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Stráž obrany státu: vojensko-bezpečnostní sbor vytvářený v Československu od konce roku 1936. Nevznikl pouze jako reakce na zvyšující se nebezpeční nacistického Německa, ale jako dlouhodobější výsledek snah československé armády zapojit co nejefektivněji do vojenské obrany země všechny ozbrojené bezpečnostní sbory státu. Jednotky SOS byly tvořeny příslušníky četnictva, finanční stráže, státní policie a vybranými vojenskými záložníky bydlícími v bezprostředního okolí předpokládaného bojového použití jednotek SOS. Během roku 1937 prodělali stálí příslušníci Stráže intenzivní vojenský výcvik a byly vypracovány plány pro bojovou činnost Stráže. Od počátku roku 1938 začala vojenská správa dodávat nezbytné vybavení pro jednotlivá družstva. Bohužel ostatní ministerstva, která měla vůči SOS stejné materiální závazky, svou úlohu příliš nezvládla, a tak se zejména během první aktivace jednotek Stráže v květnu 1938 projevily v tomto ohledu značné nedostatky. V následujících měsících působily jednotky SOS v první linii obrany země. Od léta 1938 do března 1939 bojovaly s domácími vzbouřenci německé, polské a maďarské národnosti, čelily útokům polovojenských formací zahraničních nepřátel státu i jednotkám pravidelného vojska sousedních států. Mnoho z nich tuto službu zaplatilo zdravím a životem.
|
|
|
Stráž obrany státu v letech 1936-1939
Palaczuk, Jaroslav ; Kuklík, Jan (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Stráž obrany státu: vojensko-bezpečnostní sbor vytvářený v Československu od konce roku 1936. Nevznikl pouze jako reakce na zvyšující se nebezpeční nacistického Německa, ale jako dlouhodobější výsledek snah československé armády zapojit co nejefektivněji do vojenské obrany země všechny ozbrojené bezpečnostní sbory státu. Jednotky SOS byly tvořeny příslušníky četnictva, finanční stráže, státní policie a vybranými vojenskými záložníky bydlícími v bezprostředního okolí předpokládaného bojového použití jednotek SOS. Během roku 1937 prodělali stálí příslušníci Stráže intenzivní vojenský výcvik a byly vypracovány plány pro bojovou činnost Stráže. Od počátku roku 1938 začala vojenská správa dodávat nezbytné vybavení pro jednotlivá družstva. Bohužel ostatní ministerstva, která měla vůči SOS stejné materiální závazky, svou úlohu příliš nezvládla, a tak se zejména během první aktivace jednotek Stráže v květnu 1938 projevily v tomto ohledu značné nedostatky. V následujících měsících působily jednotky SOS v první linii obrany země. Od léta 1938 do března 1939 bojovaly s domácími vzbouřenci německé, polské a maďarské národnosti, čelily útokům polovojenských formací zahraničních nepřátel státu i jednotkám pravidelného vojska sousedních států. Mnoho z nich tuto službu zaplatilo zdravím a životem.
|
|
|
Stráž obrany státu
Palaczuk, Jaroslav ; Kvaček, Robert (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Československý stát zrozený z krveprolití první světové války dostal do vínku těžko řešitelnou otázku vlastní bezpečnosti. Tvar jeho území, délka hraniční čáry a složení o byvatelstva předznamenávaly budoucí problémy. Ne náhodou spoléhalo Československo spíš než na moc svých zbraní, na umění svých diplomatů. Pokud by zůstal v Evropě zachován územní status quo v té podobě, kterou dostal mírovými smlouvami po skončení První světové války, byla by bezpečnost Československa zajištěna. Fatálním problémem udržitelnosti versailleského uspořádání byla potřeba slabého Německa a všeobecná vůle tento systém bránit. Obojí se ve třicátých letech ukázalo jako iluze. Čechoslováci se museli obrátit od svých diplomatů zpět k vojákům. Pro celý svět začíná Druhá světová válka prvním zářím 1939, ne však pro Československo, které podlehlo v nerovném zápase ji o rok dřív. V souvislosti s mnichovskou zradou mnoho lidí opakuje nesmysl, že jsem se vzdali bez jediného výstřelu. Není to pravda, kulek proletělo přes hranice oběma směry více než dost. Nejedna z nich si také našla svůj cíl a mnoho našich spoluobčanů padlo v roce 1938 při obraně své vlasti. Platí však na tomto místě známé pořekadlo: Mnoho povolaných,l málo vyvolených. Tou malou skupinou vyvolených, kterým bylo dovoleno aspoň po určitou dobu vzdorovat vněj šímu i...
|
host ::
RSS.