|
|
Effect of education on health: The Czech Republic case
Pažitka, Marek ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent)
Velká, pozitivní a kauzalní souvislost mezi vzděláním a zdravím člověka byla odhalena předchozím výzkumem. Tato studie se věnuje analýze tohoto vztahu v bývalém Československu. V mojí práci jsem využil soubory dat získané z průzkumu Survey of Health, Ageing, and Retirement in Europe (SHARE). Užívání jednoho ročního termínu pro nástup dětí do školy způsobuje continuum věku v této době, což lze využit pro identifikaci vlivu vzdělání na zdraví, které je v mé praci unikátně vytvořeno pomocí metody principálních komponentů z 30 různých otázek z SHARE. Při analýze jsem použil metodu instrumentalní proměnné, která je v mém případě měsíc narození. Nicméně, výsledky z prvního kola této metody naznačují, že instrumentalní proměnná není platná, protože korelace mezi měsícem narození a vzděláním je velmi nízká a nevýznamná. Toto platí i po změně proměnné pro vzdělaní i zdraví nebo po kontrole institutionalních změn, případně po povolení heterogeních efektů. Jako nejpravděpodobnější příčina se jeví fakt, že jsem s použitými daty nebyl schopen kontrolovat pro tkz. "non-compliers". Důsledkem toho je, že všechny výsledky týkající se souvislosti mezi vzděláním a zdravím jsou neprůkazné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Effect of education on health: The Czech Republic case
Pažitka, Marek ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Pavloková, Kateřina (oponent)
Velká, pozitivní a kauzalní souvislost mezi vzděláním a zdravím člověka byla odhalena předchozím výzkumem. Tato studie se věnuje analýze tohoto vztahu v bývalém Československu. V mojí práci jsem využil soubory dat získané z průzkumu Survey of Health, Ageing, and Retirement in Europe (SHARE). Užívání jednoho ročního termínu pro nástup dětí do školy způsobuje continuum věku v této době, což lze využit pro identifikaci vlivu vzdělání na zdraví, které je v mé praci unikátně vytvořeno pomocí metody principálních komponentů z 30 různých otázek z SHARE. Při analýze jsem použil metodu instrumentalní proměnné, která je v mém případě měsíc narození. Nicméně, výsledky z prvního kola této metody naznačují, že instrumentalní proměnná není platná, protože korelace mezi měsícem narození a vzděláním je velmi nízká a nevýznamná. Toto platí i po změně proměnné pro vzdělaní i zdraví nebo po kontrole institutionalních změn, případně po povolení heterogeních efektů. Jako nejpravděpodobnější příčina se jeví fakt, že jsem s použitými daty nebyl schopen kontrolovat pro tkz. "non-compliers". Důsledkem toho je, že všechny výsledky týkající se souvislosti mezi vzděláním a zdravím jsou neprůkazné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Effect of education on health: The Czech Republic case
Pažitka, Marek ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent)
Velká, pozitivní a kauzalní souvislost mezi vzděláním a zdravím člověka byla odhalena předchozím výzkumem. Tato studie se věnuje analýze tohoto vztahu v bývalém Československu. V mojí práci jsem využil soubory dat získané z průzkumu Survey of Health, Ageing, and Retirement in Europe (SHARE). Užívání jednoho ročního termínu pro nástup dětí do školy způsobuje continuum věku v této době, což lze využit pro identifikaci vlivu vzdělání na zdraví, které je v mé praci unikátně vytvořeno pomocí metody principálních komponentů z 30 různých otázek z SHARE. Při analýze jsem použil metodu instrumentalní proměnné, která je v mém případě měsíc narození. Nicméně, výsledky z prvního kola této metody naznačují, že instrumentalní proměnná není platná, protože korelace mezi měsícem narození a vzděláním je velmi nízká a nevýznamná. Toto platí i po změně proměnné pro vzdělaní i zdraví nebo po kontrole institutionalních změn, případně po povolení heterogeních efektů. Jako nejpravděpodobnější příčina se jeví fakt, že jsem s použitými daty nebyl schopen kontrolovat pro tkz. "non-compliers". Důsledkem toho je, že všechny výsledky týkající se souvislosti mezi vzděláním a zdravím jsou neprůkazné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ekonomie rodiny: Vliv znečištěného ovzduší na pohlaví dětí
Pažitka, Marek ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Nikolovová, Pavla (oponent)
Trivers-Willardova hypotéza (TWH) uvádí, že rodiče v dobrých podmínkách budou vychylovat poměr pohlaví k synům a rodiče ve špatných podmínkách budou vychylovat poměr pohlaví k dcerám. Tato studie přispívá k dosavadní literatuře několika způsoby: využívá dostatečně velký data set (N= 1 401 851) reprezentující populaci současné moderní společnosti; je první studie tématu v České republice; obsahuje zařazení znečištění vzduchu do odhadu TWH; a podrobněji se zaměřuje na děti narozené mrtvé. S porodními mikrodaty z Českého statistického úřadu a údaji ohledně úrovně znečištění ovzduší v České republice z Českého hydrometeorologického ústavu analyzuji, zda biologické a sociálně-ekonomické postavení matek a charakteristiky prostředí (znečištění vzduchu) ovlivňují pohlaví potomků. Výsledky nejsou statisticky signifikantní nebo postrádají robustnost napříč specifikacemi. Identifikoval jsem tři hypotézy, které jsou s největší pravděpodobností důvodem nevýznamnosti výsledků: chybějící informace ohledně biologického a socio-ekonomického postavení otce, nedostatečná diverzita v socio-ekonomickém statutu nebo nové evoluční prostředí v České republice. Závěrem, předložené výsledky naznačují, že děti narozené mrtvé jsou v České republice náhodným jevem, a že na poměr pohlaví nemá vliv ani sociálně-ekonomické postavení matek, ani charakteristiky prostředí (znečištění vzduchu).
|
|
|
Změny porodného a načasování porodů
Pažitka, Marek ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Prvního dubna v České republice začala platit novela zákona o státní sociální podpoře, která zvedla porodné na více než dvojnásobek. Zvýšení bylo ohlášeno předem méně než devět měsíců, matky se přesto chovaly strategicky a přesouvaly své porody za účelem získaní dávky. První duben tak dosahuje nejvyšší hodnoty očištěného relativního počtu porodů za celý rok 2006. Na mikro-datech jsem metodou regresní diskontinuity (dále jen RD) zjistil, že na 99% intervalu spolehlivosti 64 až 158 porodů bylo přesunuto z posledního březnového týdne na první dubnový. Matky s více předešlými dětmi, rozvedené a s dvojčaty měly největší pravděpodobnost přesunu porodu. Znaky, že zdraví dětí bylo ohroženo, se mi nepodařilo najít kvůli malému počtu pozorování. Úspěšně také ukazuji robustnost výsledků z RD pomocí dalších ekonometrických metod.
|
host ::
RSS.