|
| |
|
| |
|
|
Constancy of the position of the adverbial of place between English and Czech
Pokorná, Hana ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Bakalářská práce zkoumá příslovečná určení místa realizovaná adverbiální, předložkovou nebo jmennou frází z hlediska jejich pozice v anglické větě a jejím českém překladovém ekvivalentu. Práce si klade za cíl ověřit v gramatikách popsaná pravidla o postavení příslovečného určení v anglické větě a současně popsat konstantnost tohoto postavení mezi angličtinou a češtinou. Teoretická část vychází z anglické mluvnice A Comprehensive Grammar of the English Language (Quirk et al., 1985, CGEL) a z Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny (Dušková, 1988). Je zde vymezeno příslovečné určení začleněné do větné stavby (adjunkt) a jeho pozice ve větě. GCEL rozděluje adjunkty na obligatorní, fakultativní a větné. Obligatorním větným členem může být adjunkt ve větných vzorcích podmět-přísudek- příslovečné určení a podmět-přísudek-předmět-příslovečné určení, kde je povinným doplněním slovesa, dále pak v existenciálně-lokativních konstrukcích s podmětem there. Pokud se přidáním adjunktu pouze sníží stupeň výpovědní dynamičnosti slovesa, ale radikálně se nezmění vztah mezi podmětem a přísudkem, jedná se o adjunkt fakultativní. Větné adjunkty se vztahují k větě jako celku a mohou se volně vyskytovat buď na počátku, nebo na konci věty beze změny významu.
|
|
|
Promotion of research and development by means of cluster brand building
Pokorná, Hana
Práce se zabývá propagací výzkumného klastru prostřednictvím budování značky. Soustředí se na současnou situaci výzkumných klastrů, propagaci výzkumu a vývoje a budování klastrové značky. Primární data byla získána pomocí 2 metod, focus groups a hloubkových rozhovorů, které byly provedeny s představiteli (n = 15) 2 vybraných cílových skupin. Výsledkem je založení výzkumného klastru Stroke Brno společně s jeho brandovou strategií, zmapování klastrů a report obsahové analýzy, který shrnuje výsledky kvalitativní výzkum.
|
|
| |
|
|
Constancy of the position of the adverbial of place between English and Czech
Pokorná, Hana ; Dušková, Libuše (oponent) ; Malá, Markéta (vedoucí práce)
Bakalářská práce zkoumá příslovečná určení místa realizovaná adverbiální, předložkovou nebo jmennou frází z hlediska jejich pozice v anglické větě a jejím českém překladovém ekvivalentu. Práce si klade za cíl ověřit v gramatikách popsaná pravidla o postavení příslovečného určení v anglické větě a současně popsat konstantnost tohoto postavení mezi angličtinou a češtinou. Teoretická část vychází z anglické mluvnice A Comprehensive Grammar of the English Language (Quirk et al., 1985, CGEL) a z Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny (Dušková, 1988). Je zde vymezeno příslovečné určení začleněné do větné stavby (adjunkt) a jeho pozice ve větě. GCEL rozděluje adjunkty na obligatorní, fakultativní a větné. Obligatorním větným členem může být adjunkt ve větných vzorcích podmět-přísudek- příslovečné určení a podmět-přísudek-předmět-příslovečné určení, kde je povinným doplněním slovesa, dále pak v existenciálně-lokativních konstrukcích s podmětem there. Pokud se přidáním adjunktu pouze sníží stupeň výpovědní dynamičnosti slovesa, ale radikálně se nezmění vztah mezi podmětem a přísudkem, jedná se o adjunkt fakultativní. Větné adjunkty se vztahují k větě jako celku a mohou se volně vyskytovat buď na počátku, nebo na konci věty beze změny významu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Identifikace a kvalifikovaný odhad nákladů na léčbu cévní mozkové příhody v ČR na základě farmakoekonomické analýzy a návrh alternativního řešení
Pokorná, Hana
Úvod: Cévní mozková příhoda (CMP) je druhou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích a nejčastější příčinou trvalé invalidity. Toto onemocnění tak vytváří vysoké celo-společenské náklady, které je třeba co nejvíce minimalizovat. Jednou z možností je po-dávání ekonomicky úsporných a zároveň co nejvíce medicínsky kvalitních léčiv, jejichž ekonomická efektivita se zjistí pomocí farmakoekonomických analýz. Cíl: Cílem práce je identifikovat a provést kvalifikovaný odhad nákladů spojených s léčbou cévní mozkové příhody v ČR. Výsledek konfrontovat s alternativním řešením léčby (užívání léku Xarelto namísto Warfarinu) a provést kvantitativní porovnání obou možností. Metodika: Náklady na léčbu CMP jsou hodnoceny ze společenského hlediska. Pro jejich určení byla zvolena metoda COI s typem přístupu bottom-up, který zahrnuje celé životní náklady na onemocnění. Pro porovnání nákladů obou variant léčeb, byla vybrána analýza minimalizace nákladů CMA, jejíž výsledek vyjadřuje čisté nákladové úspory. Data byla získána z neveřejných údajů poskytovatele (Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně), Ústavu zdravotnických informací a statistiky, České statistického úřadu, zahraničních studií a také na základě konzultací s neurology. Výsledky: Celkové společenské náklady na léčbu cévní mozkové příhody za rok 2010 činily 12 991 273 843,65 Kč. Metodou COI byly vypočítány průměrné náklady na 1 paci-enta při užívání Warfarinu 1 203 423,68 Kč, při podstoupení alternativní léčby užíváním Xarelta 1 465 963,32 Kč. Největší položku tvořily náklady na recidivu. Metodou CMA pak byla zjištěna úspora při užívání Warfarinu průměrně 262 539,64 Kč na 1 pacienta. Nepotvrdila se tak hypotéza, že Xarelto je ekonomicky efektivnější. Závěr: Kvůli své vysoké ceně Xarelto nepřekonal ekonomickou efektivitu méně kvalitní-ho Warfarinu. Úspory je však možné hledat i v dalších položkách identifikovaných ná-kladů.
|
|
|
Nezastupitelná role dramatické výchovy v osobnostním a sociálním rozvoji jedince
POKORNÁ, Hana
Hlavním tématem této bakalářské práce je nezastupitelná role dramatické výchovy v osobnostním a sociálním rozvoji jedince. V první kapitole se zabývám pojmy dramatická výchova, komunikace, volný čas, sociální role, socializace a výchova. V druhé kapitole se zabývám pedagogikou volného času, ve třetí kapitole se seznámíme s hlavními metodami a cíli dramatické výchovy. Čtvrtá kapitola pojednává o sociálním a osobnostním rozvoji. V praktické části představuji měsíční projekt nazvaný ,,Boty dělaj člověka", který byl realizován s žáky ve věku 10 až 15 let. Cílem je za pomoci vhodných aktivit vést žáky k všestrannému rozvoji se zapojením co nejvíce dramatických činností, podporovat u žáků individualitu i smysl pro skupinovou práci a navodit u žáků pocit, že i s obyčejnou věcí, jako je třeba bota, se dají dělat neobyčejné věci.
|
host ::
RSS.