|
|
Mlýn jako právní a ekonomická jednotka na příkladu mlýna rodiny Veselých v Táboře
PEKAŘOVÁ, Martina
Bakalářská práce si klade za cíl představit na příkladu mlýna rodiny Veselých ekonomické, právní i další problémy mlýna a částečně i poodhalit běžný život na jihočeském mlýně v období od 17. století do první světové války. Práce vychází z rodinného archivu, který představuje v rámci dané společenské vrstvy výjimečný celek, a to díky svému obsahu, rozsahu i míře dochování a fyzickému stavu dokumentů. Hlavní důraz je kladen na 19. století, pro něž je v rodinném archivu dochována nejrozsáhlejší pramenná základna. První kapitola práce pojednává všeobecně o historickém vývoji mlýnů a mlynářství. Další kapitola popisuje mlýn v Čelkovicích před tím, než jej zakoupil první majitel z rodu Veselých. Stěžejní částí této bakalářské práce jsou kapitoly zabývající se ekonomickými a právními aspekty mlýna. Jednotlivé podkapitoly týkající se ekonomické stránky života mlýna se zaměřují na majitele mlýna a otázky dědictví, na příjmy mlýna plynoucí hlavně z podnikání a nájmů a na výdaje mlýna, jakými byly především různé poplatky, daně, koupě pozemků a nemovitostí a stavební úpravy a proměny mlýnských budov a strojního vybavení. Pátá kapitola rozebírá právní záležitosti. Její první podkapitola přibližuje ve všeobecné rovině vývoj vodního práva, cechů a zákonných norem, které byly závazné pro všechny mlynáře i ostatní řemeslníky využívající vodní sílu k pohonu svých strojů. Druhá podkapitola hovoří hlavně o sporech mlynářů Veselých s okolními mlynáři a podchycuje i kauzu zákazu používání slupů na chytání ryb, která se stala předmětem sporu většiny českých mlynářů se státní byrokracií a zákonodárstvím. Závěr hodnotí a shrnuje uvedené poznatky a více přibližuje dochovaný rodinný archiv jako cenný historický pramen, který nabízí velké množství dalších otázek a oblastí zkoumání. Součástí práce je i seznam literatury a pramenů a přílohy s ukázkami dokumentů, týkajících se rodiny a mlýna Veselých a s fotografiemi a obrázky z rodinného archivu.
|
|
|
Stárnutí populace a vybrané aspekty racionality lékové preskripce statinů ve stáří (II.)
Pekařová, Martina ; Fialová, Daniela (vedoucí práce) ; Kostřiba, Jan (oponent)
Název: Stárnutí populace a vybrané aspekty racionality lékové preskripce statinů ve stáří (II.) Autor diplomové práce: Martina Pekařová Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Daniela Fialová, Ph.D. Univerzita: Univerzita Karlova Fakulta: Farmaceutická fakulta v Hradci králové Katedra: Katedra sociální a klinické farmacie ÚVOD: V geriatrické populaci obsazují první místo v nemocnosti a úmrtnosti kardiovaskulární onemocnění na podkladě aterosklerózy. Pozitivní ovlivnění kardiovaskulární morbidity může obecně snížit celkovou nemocnost, polymorbiditu, polyfarmakoterapii a prodloužit život starších nemocných ve vyšší kvalitě. Mnohdy v nastavené léčbě ATS kardiovaskulárních onemocnění ve stáří chybí statiny či jsou nedostatečně dávkovány, jak v primární, tak v sekundární prevenci. K hlavním cílům diplomové práce patřila analýza racionality preskripce statinů v českém souboru seniorů, který byl vyšetřen v projektu EuroAgeism H2020 ve třech prostředích zdravotní péče (akutní, ambulantní a lékárenské péči). Cílem bylo popsat různé aspekty racionální/neracionální léčby statiny u pacientů starších 65 let (volbu léčiv, lékových kombinací, dávkování, načasování léčby, indikace dle míry KVS rizika seniorů a indikace za přítomnosti některých rizikových faktorů/rizikových komplikací léčby) METODIKA: Data byla...
|
|
|
K historii mlýna a rodu Veselých (v Táboře) v 17. a 18. století (Příspěvek k dějinám českého mlynářství)
PEKAŘOVÁ, Martina
Předkládaná diplomová práce se zabývá nejstaršími dějinami mlýna Veselých, který stojí na řece Lužnici v Táboře. Doplňuje dříve publikované studie o historii mlýna novými a podrobnějšími poznatky o životě na mlýně a osudech jeho majitelů od počátku existence mlýna do konce 18. století. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol, její součástí je seznam použité literatury a pramenů a přílohy. Úvodní část práce poskytuje přehled o literatuře, která se věnuje tématu mlýnů a mlynářství; rozebírá archivní i hmotné prameny, z nichž práce čerpá. První kapitola je zaměřena na dějiny mlýnů, ležících v bezprostřední blízkosti města Tábora. Druhá kapitola je věnována táborskému mlynářskému cechu, popisuje také aktivity majitelů mlýna Veselých. Třetí kapitola zpracovává nejstarší dějiny mlýna, čtvrtá kapitola se zabývá vývojem mlýna v 17. století. Stěžejní částí práce je poslední kapitola, která přibližuje dějiny mlýna od roku 1660, od kdy jej vlastní mlynářský rod Veselých, do roku 1800. Popisuje rodinný život mlynářů, jejich postavení ve městě Táboře, rozšiřování jejich majetku i různé spory a dědické záležitosti. Výsledek celého výzkumu je shrnut v závěru.
|
host ::
RSS.