|
|
Anarchie a evidence. Esej o psaní a vidění
Olšovský, Miroslav ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
Moderní literatura nezakládá dílo, ale proces psaní, který dílo rozkládá. Psaní je anarchie. Psaní způsobuje, že stále máme před očima to, co chce být sděleno. Psaní je evidentní, ale zároveň šifruje sdělení. Psaní pokračuje jako evidence toho, co chce být řečí sděleno, jako jisté setrvání sdělení v čase. Moderní básnický jazyk se snaží událostem přiblížit až na hranici jejich reprezentace a ukázat je v jejich stávání se událostmi. Takový jazyk se stává jazykem pohybu, jazykem kinematografickým a evidentním, který svět za oknem ukazuje jako svět, jenž se stal součástí našeho pohledu na svět. Zachytit čas transformace se stává záležitostí psaní jako permanentního stávání. Moderní literatura už není jen "mluvení", ale rovněž "psaní". Neustále zcizuje "mluvení". Fixuje "mluvení", zachycuje jeho vnějšek. Jestliže "mluvení" mizí ve chvíli umlknutí, "psaní" tu zůstává přítomné, leží přede mnou na papíře a můžu se k němu kdykoli vrátit a nahlédnout je. Psaní je "permanentní evidencí", je clonou (Gombrowicz) i průhledem (Nabokov). A tato permanentní evidence vnějšku, jakou je psaní, je rovněž podstatou filmu. Film se pokouší zachytit zkušenost vidění - "vidění" se kamerou přichytává jako obraz na filmový materiál. Z jazyka moderní literatury se stala ekvivalence filmového obrazu. Mluvené se díky psaní...
|
|
|
I Write, Therefore I Am (Not): Performative Poetics of Dmitrij Prigov
Kapičiak, Jakub ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce) ; Kostincová, Jana (oponent) ; Olšovský, Miroslav (oponent)
Predkladaná dizertačná práca skúma tvorbu moskovského konceptualistu Dmitrija Prigova. Autor svoju mediálne diverzifikovanú a kvantitatívne hypertrofovanú tvorbu koncipoval ako celoživotný projekt Dmitrij Alexandrovič Prigov (projekt DAP). Jedným z cieľov takto koncipovanej tvorby bolo zostať neidentifikovaným, čím sa mieni suspendácia väzieb individuálnych mediálnych produktov na intenciu autorského subjektu. Väzby medzi mediálnymi produktmi a autorským subjektom však pretrvávajú aj naďalej. Práve analýzam modality týchto väzieb sa venuje predkladaná dizertačná práca. Postupuje sa pritom od analýz mediálnych produktov k analýzam formovania identity autorského subjektu. Sú to práve mediálne produkty, z ktorých sa identita autorského subjektu formuje. Autorský subjekt je súčasne chápaný ako (spolu)činiteľ v procese produkcie mediálnych produktov spolu s ďalšími mimo-ľudskými činiteľmi, akými sú opakovateľné vzorce, nástroje, techniky a semiotické systémy. Metodologicky je práca dotovaná nielen mediálnou, ale aj sociálnou teóriou, a vychádza tiež z teoretickej reflexie fenoménov zoskupených pod pojmom performativita (od konštrukcie výpovedí ku konštrukcii subjektov a ich identít). Zamýšľaný prínos práce spočíva v organickom prepojení štrukturálnych analýz mediálnych produktov s analýzami problematiky...
|
host ::
RSS.