|
|
Teorie a praxe v péči o pacienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií
NOVOTNÁ, Štěpánka
Bakalářská práce se zabývá péčí o pacienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána enterální výživa, malnutrice, perkutánní endoskopická gastrostomie a ošetřovatelská péče. Praktická část obsahuje zpracování a vyhodnocení výsledků získaných ve výzkumném šetření. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit úroveň znalostí v ošetřovatelské péči o pacienta s PEG. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry pracující na vybraných odděleních dodržují postupy dle standardů ošetřovatelské péče při ošetřování PEG. Pro naplnění cílů byl zvolen polostrukturovaný rozhovor, který obsahoval dvacet tři otázek. Rozhovory byly provedeny s deseti sestrami na interním a onkologickém oddělení, které ošetřují pacienty s PEG. Z výsledků je patrné, že úroveň vzdělání a délka praxe ovlivňují ošetřovatelskou péči o pacienta s perkutánní endoskopickou gastrostomií. Bylo zjištěno, že někteří probandi dělají přípravu pacienta před zavedením PEG a ošetření pacienta 1. den zavedení PEG. Probandi zvládají podávat výživu, ošetřovat okolí vpichu a podávat léky a tekutiny do sondy. Problémy se vyskytly při odsávání žaludečního obsahu a rotaci kanyly. Většina probandů dodržuje standard oddělení a dále se vzdělávají za pomoci seminářů, knih nebo internetu. Poté z rozhovorů vyplynulo, že se probandi nejčastěji setkali s komplikacemi, jako jsou zarudnutí okolí vpichu nebo vytažení PEG sondy. Dále bylo zjišťováno, jak sestry zapisují ošetřovatelskou péči do dokumentace a jak edukují rodinu nebo pacienta při propuštění do domácí péče.
|
|
|
Vztah eschatologie a pozemských skutečností u Jeana Daniélou
Novotná, Šárka ; Frývaldský, Pavel (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Anotace. Jean Daniélou se ve svých knihách vyjadřuje k myšlenkovým proudům své doby, jež často vyrůstají z nihilistické negace transcendence, která ubližuje člověku a jeho (inter)subjektivnímu postavení ve světě, anebo jak říká Daniélou: v realitě. Jediná správná realita je pro něj taková, která překračuje sféru viditelných věci (ačkoli ji nutně ovlivňuje) a která se naplňuje v eschatologické vidině budoucnosti. S tímto pohledem na budoucnost souvisí i Daniélouova vize dějin: křesťanství je pro něj jednak historií a představuje cestu vedoucí ke spáse, a tedy se vpisuje do dějin spásy, ale rovněž je v historii. Tzn., je ovlivněno konkrétními socio-kulturními souřadnicemi, které má schopnost samo vytvářet a proměňovat. Obě tato pojetí historie splývají a jsou interpretovatelné ve vtěleném Slově: Kristus je počátkem i završením dějin. O výrazně christologické orientaci dějin hovoří Daniélou jako o již započaté eschatologii (eschatologie commencée). Tato orientace se promítá i na individuální úrovni, kdy člověk má vlastní proměnou směřovat k připodobnění se Božskému obrazu. Pojednává-li Daniélou dále také o teologii naplnění (théologie de l'accomplissement), myslí tím primárně naplnění v Kristu. O tomto naplnění svědčí Písmo, přičemž vtělené Slovo se objevuje ve Starém zákoně jako počátek něčeho, co se teprve...
|
|
|
Proměny prezentace lidské podoby ve výtvarné tvorbě
Novotná, Štěpánka ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Cikánová, Karla (oponent)
Práce je rozdělena na tři části - teoretickou, výtvarnou a didaktickou, kterou představuje výtvarně výchovný projekt a jeho reflexe. Teoretická část je zaměřená na proměny prezentace lidské podoby ve výtvarné tvorbě objevující se v časovém úseku od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Tyto proměny byly zkoumány ve vztahu k líčení, kostýmu a masce. K různým prezentacím lidské podoby bylo přistupováno jako k jevům, které odrážejí či reagují na společenskou situaci, události a pojetí člověka. Výtvarnou část představují výtvarné práce, kresby, fotografie, masky a obličejové doplňky, které jsou zaměřeny na proměny lidské podoby, tváře.
|
|
|
Vývoj a dynamika palatální a faryngeální dentice u jesetera malého
Novotná, Štěpánka ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Oralová, Veronika (oponent)
Dentice je zásadní inovací obratlovců vykazující jak ohromnou morfologickou diverzitu, tak i rozdílné udržování či nahrazování funkčních zubů. Většina dnešních obratlovců nahrazuje zuby pomocí hluboce invaginovaného epitelu, tj. následné dentální laminy, díky přítomnosti zubních kmenových buněk. Nicméně, u některých časně divergujících linií paprskoploutvých ryb (Actinopterygii) dochází ke vzniku nových zubních zárodků z přilehlého povrchového epitelu bez přítomnosti následné dentální laminy. Zda jsou oba typy vývoje dentic obratlovců srovnatelné a zda se na náhradě zubů podílejí obdobné zubní kmenové buňky, není doposud dostatečně zhodnoceno. Tato diplomová práce si klade za cíl popsat vývoj palatální a faryngeální dentice u zástupce časně divergující linie paprskoploutvých ryb, jesetera malého (Acipenser ruthenus). Dentice jesetera je poměrně dynamická. Zuby jsou nahrazovány bez následné dentální laminy, avšak tato náhrada vykazuje podobné znaky, které byly popsány u obratlovců s následnou dentální laminou. Marker zubních kmenových/progenitorových buněk, Sox2, se nachází ve vnějším zubním epitelu předcházejícího zubu poblíž přilehlých chuťových pohárků, což koreluje s přítomností tzv. "label-retaining cells". Buňky vzdálenější od tohoto místa naopak vykazují proliferační charakter a přítomnost...
|
|
|
Vliv nanočástic na rostliny =: Impact of Nanoparticles on Plants /
Novotná, (roz. Štuříková) Helena
Syntetické nanomateriály a nanočástice se díky svým výhodným vlastnostem rozšířily do mnoha oblastí lidské činnosti. V této souvislosti se začal stále intenzivněji studovat jejich dopad na životní prostředí. Rostliny považujeme za základní kámen ekosystému a tvoří nezbytnou složku potravy člověka. Disertační práce shrnuje dosavadní poznatky o vlivu nanomateriálů/nanočástic na různé druhy rostlin (převážně zemědělských plodin) a o mechanismu jejich příjmu, transportu, akumulaci, metabolismu a s ním související fytotoxicitou. V experimentální části práce byl sledován transport kadmioteluridových kvantových teček (CdTe QDs) v těle slunečnice roční (Helianthus annuus L.) a dále byl u stejného druhu rostliny vyhodnocen a srovnán vliv nanočástic oxidu zinečnatého (ZnO NPs), aplikovaných do roztoku pro kořenovou výživu, s vlivem síranu zinečnatého na fyziologické a biochemické parametry slunečnice. Byl také sledován vliv ZnO NPs na mikrořasu Chlamydomonas reinhardtii. Studium mobility CdTe QDs u slunečnice prokázalo schopnost transportu a akumulace těchto nanočástic v žilnatině. U ZnO NPs byl prokázán negativní vliv na klíčení a růst rostlin, který korespondoval se změnou aktivity stresových markerů. Fytotoxický efekt měl navíc ve srovnání s ZnSO4 vyšší intenzitu. Na druhé straně se u slunečnice povedl prokázat lepší příjem zinečnatých iontů pod vlivem ZnO NPs, než pod vlivem ZnSO4. Tato skutečnost nabízí k zamyšlení potenciální budoucí uplatnění těchto nanočástic ve výživě rostlin. U Chlamydomonas reinhardtii ZnO NPs negativně ovlivnily růst této mikrořasy a pozměnily u ní hladiny některých metabolitů spojených s odpovědí na stres.
|
|
|
Modulace faryngeální dentice v evoluci obratlovců
Novotná, Štěpánka ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Zahradníček, Oldřich (oponent)
Zuby jsou klíčovou evoluční novinkou obratlovců. Dentice naprosté většiny dnešních obratlovců se nachází v orální dutině na čelistech a na patře, a/nebo ve faryngeální dutině na posledním faryngeálním oblouku. Za ancestrální znak dentice obratlovců je ale považována přítomnost zubů v celé orofaryngeální dutině. Tento znak se ovšem zachoval pouze u pár rybovitých obratlovců skupiny Osteichthyes (např. bichir a latimérie). U ostatních obratlovců došlo k postupnému vymizení faryngeální dentice. Bazální linie Actinopterygii podmínku zachování ancestrálních znaků splňují a jsou tak velmi důležitými pro pochopení výchozího stavu v evoluci dentice obratlovců. U některých odvozenějších linií Actinopterygii však nalezneme i zástupce s nejvíce specializovanými faryngeálními denticemi. Tato bakalářská práce se zabývá popisem faryngeálních dentic napříč obratlovci se zaměřením na zástupce bazálních linií skupiny Actinopterygii (bichir, jeseter, kostlín), kteří jsou klíčovými, avšak, z hlediska evoluce zubů, opomíjenými skupinami a se kterými se bude pracovat v rámci diplomového projektu. Klíčová slova: zuby, dentice, evoluce, obratlovci, farynx
|
|
|
Sociální práce v hospici
NOVOTNÁ, Žaneta
Bakalářská práce je zaměřena na sociální práci v hospici. V teoretické části je popsána sociální práce a odborné sociální poradenství v kontextu sociálních služeb, kde zmiňuji zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Pro výzkumnou část byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody dotazování a techniky polořízeného rozhovoru. Výzkum probíhal v 6 hospicích a 1 poradně pro pozůstalé. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zmapovat specifika sociální práce v hospici se zaměřením na odborné sociální poradenství, poradenství pro pozůstalé a půjčovnu kompenzačních pomůcek.
|
|
|
Frazeologie v nonsensových pohádkách (vybraní autoři)
NOVOTNÁ, Šárka
V mé bakalářské práci se zabýváme použitím frazeologismů v nonsensových pohádkách vybraných autorů. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se nejprve věnujeme stručné definici lidové a nonsensové pohádky, a to z toho důvodu, aby byly patrné rozdíly mezi těmito typy pohádek. Na závěr se zabýváme pojetím české frazeologie a idiomatiky podle odborných publikací. V praktické části se věnujeme samotnému výzkumu, ke kterému jsme dospěli sběrem frazeologického materiálu ve vybraných dílech. Pro výzkum byla využita díla Ludvíka Aškenazyho, Jiřího Trnky a Josefa Hanzlíka. Sesbíraný materiál je posléze rozdělen dle sémantické funkce do určitých skupin. Cílem práce je zjistit bohatost frazeologických obratů v nonsensových pohádkách a podat jejich vysvětlení právě zařazením do příslušných skupin. Nasbíraný materiál bude uveden ze všech tří knih dohromady, tak jak byly frazeologismy nacházeny.
|
|
|
Geochemický a geofyzikální průzkum archeologické lokality (Hradiště Praha - Vinoř)
Novotná, Žaneta ; Dohnal, Jiří (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na aplikaci přírodovědných metod - geofyziky a především geochemie - v archeologii. Geofyzikální a geochemické postupy se postupem času staly nedílnou součástí nedestruktivní archeologie. Zatímco geofyzikální metody se uplatňují v širokém spektru archeologických průzkumů po mnoho desetiletí, geochemické metody jsou ve větší míře využívány až v posledních letech. Aplikace geochemie v archeologii je navíc ve většině případů omezena pouze na analýzu fosfátů v půdě aplikovanou na malé prostorové celky. Potenciál geochemie při řešení archeologických otázek tak zůstává díky omezenému chápání souvislostí stále nevyužit. To se odráží i na absenci publikací, které by umožnily kvalitní interpretaci geochemických dat v souvislosti s archeologií. Geofyzikální a geochemické postupy byly aplikovány při průzkumu vybrané plochy na lokalitě Hradiště Vinoř, které se nachází na severovýchodním okraji Prahy. Cílem tohoto průzkumu bylo přispět k rozšíření dosavadních poznatků o lokalitě s důrazem na širší kontext. Pro geofyzikální průzkum byly zvoleny dvě metody - dipólové elektromagnetické profilování (DEMP) a multielektrodová odporová metoda (ERT). Výběr metod vycházel z obecných poznatků o lokalitě, charakteru předpokládaných objektů a z již provedených geofyzikálních měření. Metoda DEMP...
|
|
| |
host ::
RSS.