|
Zvyšování účinnosti strojového rozpoznávání řeči
Zelinka, Petr ; Tučková,, Jana (oponent) ; Nouza,, Jan (oponent) ; Sigmund, Milan (vedoucí práce)
V práci jsou identifikovány příčiny nedostatečné spolehlivosti současných systémů pro automatické rozpoznávání řeči při jejich nasazení v náročných podmínkách. U jednotlivých rušivých vlivů je popsán jejich dopad na úspěšnost rozpoznávání a je podán výčet známých postupů pro identifikaci těchto vlivů analýzou rozpoznávaného signálu. Je též uveden přehled obvyklých metod používaných k omezení dopadu rušivých vlivů na funkci rozpoznávače řeči. Vlastní přínos tkví v navržení nových postupů pro vytváření akustických modelů zašuměné řeči a modelů nestacionárního šumu, díky kterým je možné dosáhnout vysoké úspěšnosti rozpoznávání v náročných akustických podmínkách. Účinnost navržených opatření byla otestována na rozpoznávači izolovaných slov s využitím nahrávky reálného akustického pozadí operačního sálu pořízené na Uniklinikum Marburg v Německu při několikahodinové neurochirurgické operaci. Tato práce jako první přináší popis dopadu změn v hlasovém úsilí mluvčích na spolehlivost rozpoznávání řeči v celém rozsahu, tj. od šepotu až po křik. Je navržena koncepce rozpoznávače řeči, který je imunní vůči změnám v hlasovém úsilí mluvčích. Pro účely zkoumání změn v hlasovém úsilí byla v rámci řešení práce sestavena nová řečová databáze BUT-VE1.
|
|
Zvyšování účinnosti strojového rozpoznávání řeči
Zelinka, Petr ; Tučková,, Jana (oponent) ; Nouza,, Jan (oponent) ; Sigmund, Milan (vedoucí práce)
V práci jsou identifikovány příčiny nedostatečné spolehlivosti současných systémů pro automatické rozpoznávání řeči při jejich nasazení v náročných podmínkách. U jednotlivých rušivých vlivů je popsán jejich dopad na úspěšnost rozpoznávání a je podán výčet známých postupů pro identifikaci těchto vlivů analýzou rozpoznávaného signálu. Je též uveden přehled obvyklých metod používaných k omezení dopadu rušivých vlivů na funkci rozpoznávače řeči. Vlastní přínos tkví v navržení nových postupů pro vytváření akustických modelů zašuměné řeči a modelů nestacionárního šumu, díky kterým je možné dosáhnout vysoké úspěšnosti rozpoznávání v náročných akustických podmínkách. Účinnost navržených opatření byla otestována na rozpoznávači izolovaných slov s využitím nahrávky reálného akustického pozadí operačního sálu pořízené na Uniklinikum Marburg v Německu při několikahodinové neurochirurgické operaci. Tato práce jako první přináší popis dopadu změn v hlasovém úsilí mluvčích na spolehlivost rozpoznávání řeči v celém rozsahu, tj. od šepotu až po křik. Je navržena koncepce rozpoznávače řeči, který je imunní vůči změnám v hlasovém úsilí mluvčích. Pro účely zkoumání změn v hlasovém úsilí byla v rámci řešení práce sestavena nová řečová databáze BUT-VE1.
|
|
Podvozek jednoúčelového vozu MEGA EASY
Nouza, Pavel ; Peňáz, Jan (oponent) ; Kašpárek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá koncepčním návrhem podvozku traktorového návěsu o maximální hmotnosti 21000 kg. První část se zabývá rešeršním rozdělením používaných konstrukčních prvků podvozků. Dále je uveden koncepční návrh podvozku. Poslední část práce se zabývá pevnostní kontrolou navrženého rámu podvozku. V poslední části se práce zabývá pevnostní kontrolou navržené konstrukce rámu. Součástí práce je výkresová dokumentace rámu podvozku.
|
|
Použití rozpoznávání řeči a rýmových testů k hodnocení českých systémů pro zpracování řeči
Vích, Robert ; Nouza, Jan
Srozumitelnost řeči je nejdůležitější ukazatel kvality řeči. V příspěvku je popsán návrh nového objektivního hodnocení srozumitelnosti algoritmů pro zpracování řeči, např. kódování, syntézy, zvýrazňování a konverse řeči. Je založen na automatickém rozpoznávání rýmových testů. Myšlenka je ilustrována porovnáním s poslechovým hodnocením českých rýmových testů a je použita na hodnocení srozumitelnosti českého systému pro převod textu na řeč a pro konversi hlasu.
|
|
Lze použít automatické rozpoznávání řeči k hodnocení kvality řeči?
Nouza, Jan ; Vích, Robert ; Vondra, Martin
V příspěvku jsou shrnuty úlohy, ve kterých bylo testováno použití automatického rozpoznávání řeči k hodnocení kvality řeči, a to jak přirozené, tak syntetické. Kvalita řeči je zpravidla měřena pomocí subjektivních poslechových testů. Naším cílem bylo zjištění, zda tyto testy, které jsou časově náročné a vyžadují zkušenosti, je možno nahradit nebo doplnit technikou založenou na automatickém rozpoznávání řeči.
|
| |