|
|
Mnohočetné formy dipeptidylpeptidázy-IV a fibroblastového aktivačního proteinu v mozkových nádorech
Matrasová, Ivana ; Šedo, Aleksi (vedoucí práce) ; Kupcová Skalníková, Helena (oponent) ; Modrianský, Martin (oponent)
Proteolytické enzymy přispívají ke vzniku, rozvoji a progresi řady onemocnění. Dipeptidylpeptidáza-IV (DPP-IV) a fibroblastový aktivační protein (FAP) jsou serinové proteázy s unikátní schopností odštěpovat dipeptidy obsahující - vysoce evolučně konzervovaný - prolin na předposlední pozici N-konce substrátů/biologicky aktivních peptidů. FAP vykazuje i gelatinolytickou aktivitu, kterou uplatňuje při procesech remodelace extracelulární matrix. Gliální mozkové nádory (gliomy) vznikají transformací rezidentních gliových buněk, mozkové metastázy vznikají z cirkulujících transformovaných buněk extrakraniálních nádorů. Naše předchozí práce popsaly zvýšenou expresi DPP-IV a FAP v tkáních vysokostupňových gliomů. Přítomnost DPP-IV a FAP v tkáních mozkových metastáz nebyla do této doby popsána. Cílem této dizertační práce bylo popsat mnohočetné formy DPP-IV a FAP, přiblížit jejich buněčný původ a možnou regulovatelnost v mozkových nádorech. DPP-IV a její molekulové MW a pI formy byly exprimovány dominantně transformovanými gliálními buňkami, FAP a jeho MW a pI formy byly přítomny v transformovaných i stromálních buňkách v tkáních GBM a mozkových metastáz. Spektrum mnohočetných forem DPP-IV a FAP v tkáních GBM ani v transformovaných gliálních buňkách pravděpodobně nebylo důsledkem glykosylace. V tkáních GBM a...
|
|
|
Quantitative aspects of mitochondrial genome in cancer and diabetes
Alán, Lukáš ; Ježek, Petr (vedoucí práce) ; Teisinger, Jan (oponent) ; Modrianský, Martin (oponent)
Mitochondrie se původně vyvinuly z alfa-proteobakteriálního předka a nyní fungují v eukaryotických buňkách jako hlavní zdroj energie, tedy ATP. Jsou to semiautonomní organely s vlastní DNA, která nese genetickou informaci pro 13 proteinů oxidativní fosforylace, 22 transferových RNA a dvě ribosomální RNA. Za normálních podmínek tvoří mitochondrie síť tubulů, které mohou mezi sebou rovnovážně fúzovat a zase se rozpadat. Mitochondriální poruchy jsou velmi heterogenní skupinou nemocí, které je obtížné jak diagnostikovat, tak léčit. To je dáno především složitostí mitochondriální genetiky, která musí kombinovat produkty dvou genomů, složitostí mitochondriální architektury a stále ještě nedostatečnou úrovní dnešního poznání. V této práci byly zavedeny metody vizualizace mitochondriální sítě, nukleoidů, mitochondriální DNA (mtDNA) různých typů mtRNA a metody pro kvantifikaci mtRNA a mtDNA. Tyto metody byly použity k detekci kvality mitochondriálních nukleových kyselin. Měřili jsme úroveň rozpadu mitochondriální sítě, distribuci nukleoidů a množství mtDNA po inhibici respirace rotenonem nebo po degradaci elektrické složky proton-motivní síly valinomycinem. Na základě našich experimentů jsme vytvořili modely pro indukci dezintegrace mitochondriální sítě. Mitochondrie v kontrolních buňkách měly převážně tubulární...
|
|
|
Quantitative aspects of mitochondrial genome in cancer and diabetes
Alán, Lukáš ; Ježek, Petr (vedoucí práce) ; Teisinger, Jan (oponent) ; Modrianský, Martin (oponent)
Mitochondrie se původně vyvinuly z alfa-proteobakteriálního předka a nyní fungují v eukaryotických buňkách jako hlavní zdroj energie, tedy ATP. Jsou to semiautonomní organely s vlastní DNA, která nese genetickou informaci pro 13 proteinů oxidativní fosforylace, 22 transferových RNA a dvě ribosomální RNA. Za normálních podmínek tvoří mitochondrie síť tubulů, které mohou mezi sebou rovnovážně fúzovat a zase se rozpadat. Mitochondriální poruchy jsou velmi heterogenní skupinou nemocí, které je obtížné jak diagnostikovat, tak léčit. To je dáno především složitostí mitochondriální genetiky, která musí kombinovat produkty dvou genomů, složitostí mitochondriální architektury a stále ještě nedostatečnou úrovní dnešního poznání. V této práci byly zavedeny metody vizualizace mitochondriální sítě, nukleoidů, mitochondriální DNA (mtDNA) různých typů mtRNA a metody pro kvantifikaci mtRNA a mtDNA. Tyto metody byly použity k detekci kvality mitochondriálních nukleových kyselin. Měřili jsme úroveň rozpadu mitochondriální sítě, distribuci nukleoidů a množství mtDNA po inhibici respirace rotenonem nebo po degradaci elektrické složky proton-motivní síly valinomycinem. Na základě našich experimentů jsme vytvořili modely pro indukci dezintegrace mitochondriální sítě. Mitochondrie v kontrolních buňkách měly převážně tubulární...
|
|
|
Regulace exprese biotransformačních enzymů a transportérů placentární bariéry
Stejskalová, Lucie ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Modrianský, Martin (oponent) ; Vondráček, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakologie a toxikologie Kandidát Mgr. Lucie Stejskalová Školitel Doc. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název disertační práce Regulace exprese biotransformačních enzymů a transportérů placentární bariéry Placenta je jedinečný orgán komunikace mezi matkou a plodem. Je nezbytná pro udržení těhotenství, vývoj plodu, ochranu plodu a zajišťuje řadu funkcí, především pak výměnu látek a plynů mezi matkou a plodem. Významná je také její endokrinní a metabolická funkce. Klíčovou roli v ochraně plodu hraje vrstva syncytiotrofoblastu, která funguje nejen jako fyziologická bariéra, ale také jako metabolická bariéra díky expresi mnoha biotransformačních enzymů a transportérů. Hladina jednotlivých biotransformačních enzymů se v průběhu těhotenství mění. Většina enzymů má velmi nízké množství mRNA a v některých případech nebyla zjištěna ani jejich významná hladina proteinu či enzymová aktivita. Cytochrom CYP1A1 je jediný placentární enzym metabolizující xenobiotika, jehož exprese a aktivita je signifikantní po celou dobu těhotenství. Navíc se zjistilo, že exprese a aktivita placentárního CYP1A1 je silně indukována u matek kuřaček a v choriokarcinomových buněčných liniích BeWo a JEG-3 při jejich kultivaci s ligandy arylhydrokarbonového...
|
|
|
The Role of Uncoupling in Down-regulation of Reactive Oxygen Species
Ježek, Jan ; Žáčková, Markéta (vedoucí práce) ; Modrianský, Martin (oponent) ; Drahota, Zdeněk (oponent)
Produkci superoxidu komplexem I lze tlumit odpřažením, které urychlí elektronový tok a protonové pumpování komplexu I. Za podmínek, kdy je znemožněné protonové pumpování komplexu I, např. v důsledku mutací mitochondriální DNA kódujicí podjednotku ND2, ND4 nebo ND5 komplexu I, podílející se na protonovém pumpování, by terapeutická intervence založená pouze na odpřažení nebyla účinná. V pokusech je model poruchy protonového pumpování simulován hydrofobním amiloridem EIPA. My jsme poprvé ukázali, že EIPA je inhibitor protonového pumpování i pro mitochondriální komplex I. Hledali jsme agens, jenž by na rozdíl od opřažení tlumilo oxidační stres v důsledku omezeného protonového pumpování komplexu I. Ubichinon cílený do mitochondrií MitoQ10 se pro tento účel ukázal být účinným antioxidantem při zvýšené produkci superoxidu způsobené zpomaleným elektronovým tokem na komplexu I. V souvislosti s prooxidačními účinky MitoQ10 je nutné jej při léčbě cílit do místa poškozené tkáně. Aktivací mitochondriální fosfolipasy iPLA2 mírným oxidačním stresem jsou uvolňovány hydroperoxidy mastných kyselin sloužící jako cyklující substráty pro UCP2, jenž mírným odpřažením zpětnovazebně tlumí produkci reaktivních sloučenín kyslíku. Buňky s nižším zastoupením oxidativní fosforylace adaptují méně účinně na podmínky fyziologické...
|
host ::
RSS.