Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Diverzita vybraných skupin střevních prvoků u švábů (Blattodea bez Isoptera)
Kotyk, Michael ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Modrý, David (oponent) ; Fiala, Ivan (oponent)
Práce se zabývá poměrně zanedbanou diverzitou prvoků obývajících anoxické prostředí zadního střeva švábů (Blattodea bez Isoptera). Prozkoumal jsem složení střevní bioty více než 200 druhů švábů a podrobněji se věnoval čtyřem vybraným skupinám prvoků, parabasalidům (Metamonada: Parabasalia), oxymonádám (Metamonada, Preaxostyla, Oxymonadida), nálevníkům (Alveolata, Ciliophora) a gregarinám (Alveolata, Apicomplexa, Eugregarinorida). Výsledky práce odhalují značnou a dosud takřka neznámou diverzitu švábích metamonád. Z oxymonád se především jedná o malé polymastigidy rodu Monocercomonoides a nově popsaného rodu Blattamonas. Výjimkou je překvapivý nález teprve druhého zástupce rodu Streblomastix. Většina nalezených parabasalidů patří buď do řádu Hypotrichomonadida, nebo Honigbergiellida. Od nich dělá práce malou odbočku, a to k diverzitě honigbergielidů i dalších skupin trichomonád obývajících poněkud jiné anoxické prostředí, a to vodní sedimenty. I zde nacházíme dříve netušenou diverzitu a mimo jiné popisujeme nový parabasalidní řád, Pimpavickida. Další zkoumanou skupinou jsou bizarní nálevníci čeledi Clevelandellidae (Armophorea, Clevelandellida), symbionti (k termitům nepříbuzných) dřevožravých švábů podčeledi Panesthiinae. Práce kriticky reaguje na sérii několika recentních publikací a nabízí...
Trypanosomes transmitted by mosquitoes: occurrence in hosts, transmission, and specificity
Kulich Fialová, Magdaléna ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Bernotienė, Rasa (oponent) ; Modrý, David (oponent)
7 Abstrakt Trypanosomy (Trypanosoma, Kinetoplastea) jsou dixenní krevní prvoci, kteří střídají v životním cyklu obratlovce a krev sající bezobratlé. Infekce obratlovců mohou probíhat bez zřejmých zdravotních komplikací, ale mohou způsobovat i závažná onemocnění ohrožující jak lidi, tak zvířata. Pozornost výzkumu se proto většinou obrací právě směrem k druhům trypanosom způsobujících lidská onemocnění jako Chagasova choroba a spavá nemoc, či nagana a surra u dobytka, a také k jejich přenašečům, kterými jsou mouchy tse tse a ploštice. Méně známý je fakt, že trypanosomy jsou přenášeny i komáry, konkrétně trypanosomy ptačí a s velkou pravděpodobností i savčí ze skupiny T. theileri. Nicméně role komárů v životním cyklu trypanosom je jen nedostatečně prozkoumána, a proto se tato disertace věnuje tomuto tématu. V rámci experimentální práce jsme prokázali, že komáři rodu Culex jsou vnímavými hostiteli a pravděpodobnými přenašeči dvou druhů ptačích trypanosom: T. thomasbancrofti a T. tertium n. sp. Naopak pro T. theileri nejsou komáři rodu Culex vhodnými hostiteli, těmi se ukázali být komáři rodu Aedes a překvapivě i flebotomové rodu Phlebotomus. Všechny tři zkoumané trypanosomy se vyvíjely v zadní části střeva komárů a byly nalézány i v jejich prediuretické tekutině. Tato lokalizace trypanosom napovídá, že kromě...
Trypanosomy zelených skokanů (rod Pelophylax)
Poloprutská, Klára ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Modrý, David (oponent)
Žabí trypanosomy představují první pozorované a následně popsané trypanosomy a Trypanosoma rotatorium ze zelených skokanů je typovým druhem celého rodu Trypanosoma. I přes jejich prvenství v rámci popisu mezi ostatními trypanosomami se jim věnuje v současné době jen málo pozornosti, přestože se v žabách vyskytují s překvapivě vysokou diverzitou a prevalencí. U žabích trypanosom, které jsou často nápadně větší než savčí druhy, je známá stále nevysvětlená vysoká míra polymorfismu a pleomorfismu. Díky obojživelnému způsobu života jsou za přenašeče žabích trypanosom považovány jak vodní pijavice, tak suchozemský krevsající hmyz. Tato diplomová práce, která má za cíl rozšířit znalosti o této opomíjené skupině trypanosom, je zaměřena na trypanosomy zelených skokanů (rod Pelophylax), a to ve střední Evropě a na Balkánském poloostrově. U 981 jedinců byla zjištěna celková prevalence dosahující 71 % a celkově bylo detekováno třináct druhů trypanosom, z toho osm je pro vědu nových. Signifikantně větší diverzita byla zjištěna u žab na Balkánském poloostrově, naopak hostitelská specifita trypanosom pro jednotlivé vyšetřované druhy skokanů se neprokázala. V této práci se mi nepodařilo jednoznačně prokázat vztah mezi morfospecies a genospecies, naopak vzhledem k velké morfologické variabilitě a častým směsným...
Vývoj bičíkovců rodu Porcisia a podrodu Mundinia ve flebotomech (Diptera: Psychodidae) a tiplících (Diptera: Ceratopogonidae)
Bačíková, Dominika ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Modrý, David (oponent)
Hlavní část diplomové práce je věnována bičíkovcům rodu Porcisia, parazitujícím u amerických stromových dikobrazů, jejichž přenašeči dosud nebyli popsáni. Pomocí experimentálních infekcí byl studován vývoj obou známých zástupců tohoto rodu (P. deanei a P. hertigi) ve dvou druzích flebotomů (Lutzomyia migonei, Lu. longipalpis) a tiplících Culicoides sonorensis. Zatímco P. hertigi nepřežívala defekaci samic žádného z přenašečů, P. deanei tvořila silné zralé infekce u 51-61 % samic Lu. longipalpis a v menším procentu i v Lu. migonei (7 %) a C. sonorensis (7 %). Porcisie vykazovaly výrazně menší rozměry, než kontrolní druh L. infantum, ale tvořili stejné morfologické formy. Výjimečná byla lokalizace P. deanei, infekce byly detekovány u všech tří přenašečů převážně v malpigických trubicích. Další pokusy prokázaly přítomnost P. deanei v moči Lu. longipalpis vylučované při prediurezi a úspěšný přenos parazita na BALB/c myš touto unikátní cestou. Lutzomyia longipalpis je tedy kompetentním přenašečem P. deanei, ale do přenosu mohou být na endemických lokalitách zapojeny i další druhy flebotomů či tiplíků. Menší část práce je věnována porovnání morfologie zástupců podrodu Mundinia - L. martiniquensis a L. orientalis - při vývoji v tiplících C. sonorensis a flebotomech Phlebotomus argentipes. Oba druhy...
Leishmanie podrodu Mundinia: genetická analýza a experimentální infekce hlodavců a přenašečů.
Bečvář, Tomáš ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Modrý, David (oponent)
Leishmanióza je lidské a zvířecí onemocnění způsobené jednobuněčnými dvojhostitelskými parazity rodu Leishmania, který je v současné době rozdělen do 4 podrodů - L. (Leishmania), L. (Viannia), L. (Sauroleishmania) a L. (Mundinia). Podrod Mundinia byl vytvořen teprve v roce 2016 a momentálně zahrnuje pět druhů leishmanií ­ parazity divokých zvířat L. enriettii a L. macropodum a tři druhy patogenní pro člověka - L. martiniquensis, L. orientalis a zatím nepojmenovanou L. sp. z Ghany. Geografické rozšíření těchto druhů pokrývá všechny kontinenty kromě Antarktidy. Mezi přenašeče onemocnění lze zařadit nejen flebotomy (Diptera: Psychodidae), jak je tomu u ostatních podrodů leishmanií, ale unikátně i tiplíky (Diptera: Ceratopogonidae). U většiny druhů ale nejsou potvrzeny konkrétní druhy přenašečů a stejnou neznámou jsou i jejich rezervoároví hostitelé. Náplní této diplomové práce bylo testování možných přenašečů, potencionálních modelových organismů (morčat) a rezervoárových hostitelů všech pěti druhů podrodu Mundinia pomocí experimentálních infekcí. Pro testování vývoje v přenašečích jsme využili tři druhy flebotomů, které sdílejí geografické rozšíření s těmito leishmaniemi a byli k dispozici v našem insektáriu. Jelikož flebotomové z Austrálie nebyli nikdy kolonizováni, v případě australské L....
Mosquitoes and biting midges as vectors in the Czech Republic
Rádrová, Jana ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Modrý, David (oponent) ; Alten, Bülent (oponent)
Hmyz je jednou z nejrozmanitějších a nejrozšířenějších skupin živočichů, v rámci které nalézáme mnoho druhů ovlivňujících lidi, ať už pozitivně či negativně. Již od konce 19. století je známo, že krevsající hmyz může hrát roli v přenosu patogenů působících různá onemocnění. Spolu se změnami klimatu dochází také k šíření členovců, včetně krevsajícího hmyzu na nová území, kde může sloužit jako vektor, díky čemuž došlo v uplynulých letech k šíření hmyzem přenosných onemocnění postihujících lidi i domácí zvířata na území Evropy, s dopadem nejen na zdraví, ale také ekologickými a sociálně-ekonomickými důsledky. Jedná se například o komáry přenášený virus západonilské horečky infekní pro lidi i zvířata, nebo dvě zoonózy postihující zejména ovce, Katarální horečka ovcí a virus Schmallenberg, přenášené tiplíky. V rámci širších projektů byly na území České republiky zpracovány dvě epidemiologické a entomologické studie cílené na komáry a tiplíky jako možné přenašeče viru západonilské horečky, katarální horečky ovcí či viru Schmalenberg Díky tomu byly na našem území zaznamenány nové druhy komárů i tiplíků, byla prokázána přítomnost viru západonilské horečky v komárech a také byl nalezen nový druh trypanosomy, Trypanosoma culicavium. Kromě faunistických studií a detekce patogenů v krevsajícím hmyzu byly...
Tiplíci a jejich patogeni
Mračková, Marie ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Modrý, David (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje tiplíkům rodu Culicoides, drobnému nematocernímu dvoukřídlému hmyzu, a jejich parazitům. Tiplíci se podílejí na přenosu řady parazitických organismů z několika skupin, přičemž nejvýznamnějšími přenášenými patogeny jsou viry, které mohou mít dramatický dopad na hospodářská zvířata. Tato práce se však věnuje detekci parazitů náležících mezi trypanosomatida a filárie, a to u dvou nezávislých souborů tiplíků - z České republiky a ze středoafrické oblasti. Kromě tiplíků byla v ČR testována na výskyt stejných skupin parazitů i přežvýkavá spárkatá zvěř. Naším cílem bylo zjistit, zda se u tiplíků a jejich hostitelů (spárkaté zvěři) vyskytují stejné druhy parazitů a zda tiplíci mohou případně hrát roli přenašečů. Tiplíci jsou poměrně opomíjenou skupinou krevsajícího hmyzu. Až donedávna jim nebyla věnována větší pozornost, což se změnilo s rozšířením Bluetongue viru po Evropě. Na tento podnět byl zahájen rozsáhlý monitoring tiplíků v Evropě, a to včetně ČR. Bylo tak získáno značné množství informací o výskytu tiplíků v okolí skotu, nicméně žádná studie se nezabývá výskytem tiplíků v okolí spárkaté zvěře. I tuto mezeru v našem poznání se snaží zacelit tato diplomová práce. Mimo samotnou detekci parazitů se tato studie věnuje rovněž faunistice a genetické variabilitě tiplíků ze...
Kinetoplastida ptáků a krevsajících dvoukřídlých: molekulární charakterizace a životní cykly
Zídková, Lenka ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Fiala, Ivan (oponent) ; Modrý, David (oponent)
Studovali jsme biodiverzitu ptačích trypanosom. Pracovali jsme s nově získanými izoláty trypanosomatid z krevsajících ornitofilních dvoukřídlých (81) a z ptačích hostitelů (145). Pro zjišťování vztahů mezi jednotlivými izoláty jsme použili metodu RAPD a fylogenetické analýzy genů pro SSU rRNA a případně gGAPDH, 5S RNA či SL RNA. Pro doplnění výsledků fylogenetických analýz jsme použili i morfologické znaky, délky buňky a šířky kinetoplastu. Všechny izoláty získané z tiplíků se zařadily mezi jednohostitelská kinetoplastida. Popsali jsme nový druh i rod Sergeia podlipaevi izolovaný z tiplíků druhů Culicoides (Oecacta) festivipennis a C. (O.) truncorum. Úspěšně jsme tímto druhem nakazili laboratorně chovaného tiplíka jiného podrodu, Culicoides (Monoculicoides) nubeculosus. Izolát z tiplíka druhu Culicoides truncorum jsme popsali jako nový druh Herpetomonas trimorpha. Jeho sesterským druhem byl popsaný H. ztiplika popsaný dříve rovněž z tiplíků. Provedli jsme nejrozsáhlejší studii biodiverzity ptačích trypanosom založenou na porovnání širokého spektra izolátů získaných z různých hostitelů. Potvrdili jsme, že ptačí trypanosomy jsou polyfyletickou skupinou, tvořící v rámci rodu Trypanosoma tři nezávislé větve. Nalezli jsme nejméně 11 druhů ptačích trypanosom. Zjistili jsme, že mezi významné vektory...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.