|
|
Galerie Vincence Kramáře
Micka, Alois ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
4 ABSTRAKT Předmětem této diplomové práce je zdokumentování a prezentace programové náplně nové výstavní síně Svazu československých výtvarných umělců v Praze 6 v Dejvicích v letech 1964- 1972, která nesla název českého teoretika umění Vincence Kramáře. Základní rozdělení diplomové práce se koncentruje do třech nosných okruhů. První okruh se věnuje zakladatelským osobnostem galerie a osobnosti patrona galerie Vincenci Kramářovi. Druhý stěžejní okruh se zabývá výstavní činností galerie od roku 1964 do roku 1972. Poslední je věnován řešení otázky, jaké místo a postavení zaujímala Galerie Vincence Kramáře mezi ostatními pražskými galeriemi ve sledovaném období. Úvod práce komentuje kulturně-společenskou a politickou situaci počátku 60. let ve výtvarném umění, který byl ještě stále poznamenán oficiální tendencí socialistického realismu předchozího desetiletí a do tohoto období zasazuje proces založení a budování nové výstavní síně. První kapitola se krátce věnuje patronu galerie Vincenci Kramářovi a zakladatelským osobnostem nové galerie zejména Františku Doležalovi, komisaři a předsedovi výstavní komise a typografovi Františku Rocmanovi, dále tajemníkům a spoluzakladatelům galerie Antonínu Kuldovi, Aleně Novotné-Gutfreundové, Luďku Tichému a historikům umění úzce spolupracujícím s galerií Václavu Formánkovi a...
|
|
|
Umění mezi sjezdy
Micka, Alois ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Šetlík, Jiří (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Cílem této disertační práce je zdokumentovat a prezentovat výstavní koncepce nových nebo staronových galerií a výstavních síní sdružených ve Svazu československých výtvarných umělců v Praze v letech 1964-1969. Dílčím cílem je nalézt a objasnit stěžejní právní, politické a kulturní události, na jejichž pozadí se tento výstavní umělecký život odvíjel. Práce postihuje období mezi dvěma sjezdy Svazu československých výtvarných umělců, tedy období od prosince roku 1964 do konce roku 1969 s určitými césurami. Pokud jde o výběr, zabývá se "menšími" galeriemi, které ve sledovaném období nejvíce ovlivňovaly úroveň výstavní prezentace výtvarného umění v Praze. Z tohoto důvodu je věnována pozornost Galerii Václava Špály, Galerii Nová síň, Galerii na Karlově náměstí a Galerii Vincence Kramáře. Základní témata disertační práce se koncentrují do dvou prostupujících se okruhů. První okruh se věnuje zásadním společensko-politickým předpokladům vzniku "menších" galerií a stručně také historii vzniku Svazu československých výtvarných umělců. Především se zabývá tehdy platnou legislativní úpravou dané oblasti kulturního života společnosti. Všímá si závěrů jednotlivých sjezdů Komunistické strany Sovětského svazu a Komunistické strany Československa, programových prohlášení vlád, především jejich reálného dopadu v...
|
|
|
Galerie Vincence Kramáře
Micka, Alois ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
4 ABSTRAKT Předmětem této diplomové práce je zdokumentování a prezentace programové náplně nové výstavní síně Svazu československých výtvarných umělců v Praze 6 v Dejvicích v letech 1964- 1972, která nesla název českého teoretika umění Vincence Kramáře. Základní rozdělení diplomové práce se koncentruje do třech nosných okruhů. První okruh se věnuje zakladatelským osobnostem galerie a osobnosti patrona galerie Vincenci Kramářovi. Druhý stěžejní okruh se zabývá výstavní činností galerie od roku 1964 do roku 1972. Poslední je věnován řešení otázky, jaké místo a postavení zaujímala Galerie Vincence Kramáře mezi ostatními pražskými galeriemi ve sledovaném období. Úvod práce komentuje kulturně-společenskou a politickou situaci počátku 60. let ve výtvarném umění, který byl ještě stále poznamenán oficiální tendencí socialistického realismu předchozího desetiletí a do tohoto období zasazuje proces založení a budování nové výstavní síně. První kapitola se krátce věnuje patronu galerie Vincenci Kramářovi a zakladatelským osobnostem nové galerie zejména Františku Doležalovi, komisaři a předsedovi výstavní komise a typografovi Františku Rocmanovi, dále tajemníkům a spoluzakladatelům galerie Antonínu Kuldovi, Aleně Novotné-Gutfreundové, Luďku Tichému a historikům umění úzce spolupracujícím s galerií Václavu Formánkovi a...
|
|
|
František Tichý a jeho tvorba ve 40. letech 20. století
Micka, Alois ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
4 ANOTACE Předmětem této bakalářské práce je popis a prezentace tvorby Františka Tichého se zaměřením na 40. léta 20. století v kontextu jeho malířských cyklů té doby, ve kterých se rovněž odráží zvyšující se technická vyspělost jeho umění a postupný duchovní vývoj v přístupu k zpracování dané tematiky. Pro základní rozdělení tvorby Františka Tichého pro účely této práce je zvolen princip doby vzniku díla. Pro rozdělení tvorby do jednotlivých kapitol a oddílů je použito dělení na umění volné a užité a také dělení podle použitých výtvarných technik. Úvod práce se krátce věnuje životu a dílu Františka Tichého, zejména základům jeho malířského školení a význačným životním mezníkům v jeho životě, které měly velký vliv na jeho tvorbu. Neopomenutelnou součástí umělcových životních událostí ve 40. letech byla jeho pedagogická činnost na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Se změnou politického systému a se změnou společenských a lidských hodnot a pravidel chování přišly i změny na poli uměleckém. Protože se Tichý svojí tvorbou neslučoval s principy socialistického realismu stal se rázem politicky nežádoucí. Ze školy byl vyloučen. Další kapitoly jsou již věnovány více jeho tvorbě, která je rozdělená na tvorbu malířskou, grafickou, na knižní ilustrace, užité umění a scénografii. František Tichý byl celoživotně v zajetí...
|
host ::
RSS.