|
|
Validita přímého deklarativního měření ochoty platit v kontextu fair trade
Mičínová, Veronika ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá validitou přímého deklarativního způsobu měření ochoty platit (WTP) v kontextu fair trade, a to na základě dvoufázového způsobu měření WTP aplikovaného ve výzkumu INESAN. Pozornost je věnována i jednotce odpovědi otevřené otázky a funkčnosti ukazatele WTP coby indikátoru nákupního záměru. V práci je nejprve z teoretického hlediska představena problematika fair trade, koncept WTP se zaměřením na oblasti jeho použití, způsoby měření, kritiku a problémy jeho využití. Dále jsou rozebrány kognitivní aspekty procesu utváření odpovědi na dotazníkové otázky coby způsob ověřování funkčnosti nástroje měření. Práce využívá kombinace dvou výzkumných metod, kognitivního rozhovoru a sekundární analýzy kvantitativních dat. Dospívá k závěru, že zjišťování WTP za účelem zachycení hodnoty fair trade přímým deklarativním způsobem je problematické; objevuje se řada rizik, která mají vliv na validitu získaných dat. Tyto problémy se týkají jak konkrétního způsobu měření, tak přímého deklarativního měření WTP obecně, počínaje nejednoznačnou interpretací otázek zjišťující WTP za fair trade produkt mezi respondenty. Práce také ukazuje, že procentuální formát odpovědi otevřené otázky je kognitivně náročnější než formát absolutních čísel, dává tak vzniknout většímu prostoru pro nepřesnost v...
|
|
|
"Jsme taková normální rodina, akorát máme toho Kubíka" Systémový přístup ke studiu rodin s dítětem s postižením
Mičínová, Veronika ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou rodinného soužití v rodinách s dítětem s postižením. Pojednává o způsobech, jakými se postižení dítěte projevuje v životě rodiny jako celku a v životě jednotlivých členů. První část práce seznamuje s dosavadními poznatky o rodinách s dítětem s postižením, věnuje se negativním i pozitivním aspektům takového soužití v případě jednotlivých rodinných aktérů, jmenovitě rodičů, sourozenců a prarodičů. Následně představuje systémový přístup ke studiu rodiny, který rodinu pojímá jako celek složený z několika vzájemně interagujících jednotek. Výzkum ukazuje, že v životě takových rodin je důležitá organizovanost, jak z hlediska času, tak z hlediska dělby práce a zodpovědnosti. Z toho vychází nutnost zřetelně vymezit obsahy rolí jednotlivých rodinných aktérů, která pomáhá zajistit stabilitu a funkčnost rodinného systému. Dále zjišťuje, že díky přítomnosti postiženého dítěte dochází ke změnám v organizaci rodinného systému; postižené dítě se stává jakýmsi centrem, jemuž se ostatní členové rodiny přizpůsobují. Samo dítě s postižením zastává v rodině speciální status "člena-nečlena", neboť jej nelze zařadit ani do základních rodinných subsystémů, ani do subsystémů genderových. Výzkum ukazuje, že identita postižení je silnější než gender.
|
host ::
RSS.