Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tvorba konceptu energeticky soběstačných obytných budov
Hlavsa, Tomáš ; Horák, Petr (oponent) ; Chlup, Jan (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Tvorba koncepce domů je prvořadý úkol architektů projektantů v oboru architektury a stavitelství. I když základní požadavky zůstávají napříč časem stále stejné, možnosti jejich řešení se neustále vyvíjí a mění. Navíc s rostoucí globalizací se na architekturu kladou a nabalují nové požadavky přesahující horizont zájmů stavebníka a projektanta. Globální pohled na každý projekt a zhodnocení jeho stopy zanechané v našem prostředí a společnosti je sice mnohokrát diskutovaný, ovšem málokdy zohledněný, či dokonce jen branný v úvahu. V této souvislosti jsme svědky vývoje nových trendů konceptů staveb, spočívajících v používání přírodních materiálů, ve snižování ekologické zátěže okolí, ve snižování energetické náročnosti, či dokonce ve snaze dosažení energetické nezávislosti, tedy trendy, jejichž společným jmenovatelem je trvale udržitelné stavitelství, potažmo trvale udržitelný rozvoj obecně. Tvorba konceptů energeticky soběstačných domů tak nespočívá pouze v precizním vyřešení zadaného úkolu z pohledu projektanta či stavebníka, ale také v hledání takového řešení, které při použití nových trendů a principů nepůjde, i když nechtíc, proti prvotní myšlence samotné. Předkládaný nástroj zpracovaný a prezentovaný v rámci této dizertační práce má ambici snížit globální pohled na projekt i do perspektivy konkrétní individuální tvorby a přispět tak malou měrou k tvorbě kvalitnějších projektů z pohledu trvale udržitelného rozvoje. Energeticky soběstačné domy nejsou jednoznačný pojem. Pro práci s nimi bylo nutné stanovení jejich základní definice, která popisuje jejich různorodé koncepční varianty a umožňuje tak přesně vymezit řešenou oblast. Pro správné zvolení optimálního řešení z hlediska trvale udržitelného rozvoje je nutné již od začátku jejich posouzení a vzájemné porovnání. Jako základní nástroj pro toto posouzení byl použit a částečně modifikován SBTool, který je postaven na třech základních pilířích trvale udržitelného rozvoje – SOCIÁLNÍ (SPOLEČENSKÝ) – ENVIRONMENTÁLNÍ – EKONOMICKÝ. Snaží se zjistit míru zanechané stopy zvoleného konceptu z pohledů těchto tří hledisek a vyhodnotit efektivitu vybraného řešení z pohledu trvale udržitelného stavitelství. Takto konstruovaný nástroj umožní porovnat různé koncepty stejného projektu mezi sebou, ale i různé projekty navzájem. Rovněž dovolí posuzovat nejen celý koncept, ale i jeho dílčí části, a to vše samozřejmě i s ohledem na vývoj jednotlivých aspektů v čase.
Architektonický výraz obytných staveb energeticky efektivní výstavby
Gerö, Jiří ; Peřinková, Martina (oponent) ; Wahla, Ivan (oponent) ; Ing.arch.Henrich Pifko (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Dnešní doba vytváří obrovský tlak na šetření energiemi, a to vzhledem k jejich vysokým cenám. Do budoucna je evidentní, že energie se budou nadále zdražovat. Tuto skutečnost si uvědomují nejenom představitelé Evropské unie, ale především obyčejní lidé, kteří financují provoz svých domů. Nízkoenergetická, respektive pasivní výstavba, se proto stále více dostává do popředí. Úspornost stavby by však neměla být jediným kritériem kvality architektury, ale její integrální součástí, jednou z několika složek. Energeticky efektivní výstavba je v architektuře a stavitelství odpovědí na stále turbulentnější globální klimatické změny. Cílem práce je pokusit se vystihnout, jak správně navrhnout úspornou stavbu při zachování její architektonické kvality, a to v kontextu směrnic, které přicházejí z Evropské unie a které mají být u nás v brzké době implementovány. Stane se nulový dům opravdu hybatelem architektury v Evropě v 21. století? Výsledek práce poslouží k orientaci, jaké koncepce jsou důležité při zachování estetické kvality architektonického díla.
Iontové mikroklima budov v architektonickém návrhu
Holopírková, Lucie ; Urbášková, Hana (oponent) ; Eyer, David (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Jednou ze základních priorit naší společnosti je stálé zvyšování kvality života. Součástí nových trendů a technologií je snaha o optimalizaci všech faktorů působících na každého jednotlivce v budovách doma i v pracovním prostředí. Moderní technologie stále častěji nacházejí inspirace v tradičních materiálech a principech architektonického navrhování. Již při architektonickém návrhu budovy je možné mikroklima budovy značně ovlivnit vhodným výběrem použitých materiálů povrchů, způsobem větrání a také výběrem konstrukcí, které ovlivňují přirozené elektromagnetické pole země. A především výběrem lokality, kde se budova nachází. V této práci se zaměřuji na iontové mikroklima, které může být indikátorem zdravého prostředí a mít zásadní vliv na zdraví a psychickou pohodu člověka. Touto prací bych ráda přispěla k zdravému a harmonickému bydlení a navrhování budov s ohledem na trvale udržitelný rozvoj.
Proměny světla a skla v sakrálním prostoru
Kareš, Martin ; Ruller, Ivan (oponent) ; Ing.arch.Beata Polomová,Ph.D. (oponent) ; Rechlík, Karel (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Rozmanitost dnešních kostelů a jejich zřetelné zakotvení v tradici nebo naopak jedinečnost jejich forem vyvolává otázky, potřebu ohlédnout se a potřebu reflexe. Tato disertační práce se zaměřuje na fenomén sakrálního prostoru z pohledu jednotlivých typů - otevřeného a uzavřeného - zejménana spolupůsobení světla a skla jako jedněch z nejvýznamnějších atributů těchto archetypů ovlivňujících tvorbu kompozice liturgického prostoru.
Iontové mikroklima budov v architektonickém návrhu
Holopírková, Lucie ; Urbášková, Hana (oponent) ; Eyer, David (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Jednou ze základních priorit naší společnosti je stálé zvyšování kvality života. Součástí nových trendů a technologií je snaha o optimalizaci všech faktorů působících na každého jednotlivce v budovách doma i v pracovním prostředí. Moderní technologie stále častěji nacházejí inspirace v tradičních materiálech a principech architektonického navrhování. Již při architektonickém návrhu budovy je možné mikroklima budovy značně ovlivnit vhodným výběrem použitých materiálů povrchů, způsobem větrání a také výběrem konstrukcí, které ovlivňují přirozené elektromagnetické pole země. A především výběrem lokality, kde se budova nachází. V této práci se zaměřuji na iontové mikroklima, které může být indikátorem zdravého prostředí a mít zásadní vliv na zdraví a psychickou pohodu člověka. Touto prací bych ráda přispěla k zdravému a harmonickému bydlení a navrhování budov s ohledem na trvale udržitelný rozvoj.
Tvorba konceptu energeticky soběstačných obytných budov
Hlavsa, Tomáš ; Horák, Petr (oponent) ; Chlup, Jan (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Tvorba koncepce domů je prvořadý úkol architektů projektantů v oboru architektury a stavitelství. I když základní požadavky zůstávají napříč časem stále stejné, možnosti jejich řešení se neustále vyvíjí a mění. Navíc s rostoucí globalizací se na architekturu kladou a nabalují nové požadavky přesahující horizont zájmů stavebníka a projektanta. Globální pohled na každý projekt a zhodnocení jeho stopy zanechané v našem prostředí a společnosti je sice mnohokrát diskutovaný, ovšem málokdy zohledněný, či dokonce jen branný v úvahu. V této souvislosti jsme svědky vývoje nových trendů konceptů staveb, spočívajících v používání přírodních materiálů, ve snižování ekologické zátěže okolí, ve snižování energetické náročnosti, či dokonce ve snaze dosažení energetické nezávislosti, tedy trendy, jejichž společným jmenovatelem je trvale udržitelné stavitelství, potažmo trvale udržitelný rozvoj obecně. Tvorba konceptů energeticky soběstačných domů tak nespočívá pouze v precizním vyřešení zadaného úkolu z pohledu projektanta či stavebníka, ale také v hledání takového řešení, které při použití nových trendů a principů nepůjde, i když nechtíc, proti prvotní myšlence samotné. Předkládaný nástroj zpracovaný a prezentovaný v rámci této dizertační práce má ambici snížit globální pohled na projekt i do perspektivy konkrétní individuální tvorby a přispět tak malou měrou k tvorbě kvalitnějších projektů z pohledu trvale udržitelného rozvoje. Energeticky soběstačné domy nejsou jednoznačný pojem. Pro práci s nimi bylo nutné stanovení jejich základní definice, která popisuje jejich různorodé koncepční varianty a umožňuje tak přesně vymezit řešenou oblast. Pro správné zvolení optimálního řešení z hlediska trvale udržitelného rozvoje je nutné již od začátku jejich posouzení a vzájemné porovnání. Jako základní nástroj pro toto posouzení byl použit a částečně modifikován SBTool, který je postaven na třech základních pilířích trvale udržitelného rozvoje – SOCIÁLNÍ (SPOLEČENSKÝ) – ENVIRONMENTÁLNÍ – EKONOMICKÝ. Snaží se zjistit míru zanechané stopy zvoleného konceptu z pohledů těchto tří hledisek a vyhodnotit efektivitu vybraného řešení z pohledu trvale udržitelného stavitelství. Takto konstruovaný nástroj umožní porovnat různé koncepty stejného projektu mezi sebou, ale i různé projekty navzájem. Rovněž dovolí posuzovat nejen celý koncept, ale i jeho dílčí části, a to vše samozřejmě i s ohledem na vývoj jednotlivých aspektů v čase.
Architektonický výraz obytných staveb energeticky efektivní výstavby
Gerö, Jiří ; Peřinková, Martina (oponent) ; Wahla, Ivan (oponent) ; Ing.arch.Henrich Pifko (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Dnešní doba vytváří obrovský tlak na šetření energiemi, a to vzhledem k jejich vysokým cenám. Do budoucna je evidentní, že energie se budou nadále zdražovat. Tuto skutečnost si uvědomují nejenom představitelé Evropské unie, ale především obyčejní lidé, kteří financují provoz svých domů. Nízkoenergetická, respektive pasivní výstavba, se proto stále více dostává do popředí. Úspornost stavby by však neměla být jediným kritériem kvality architektury, ale její integrální součástí, jednou z několika složek. Energeticky efektivní výstavba je v architektuře a stavitelství odpovědí na stále turbulentnější globální klimatické změny. Cílem práce je pokusit se vystihnout, jak správně navrhnout úspornou stavbu při zachování její architektonické kvality, a to v kontextu směrnic, které přicházejí z Evropské unie a které mají být u nás v brzké době implementovány. Stane se nulový dům opravdu hybatelem architektury v Evropě v 21. století? Výsledek práce poslouží k orientaci, jaké koncepce jsou důležité při zachování estetické kvality architektonického díla.
Proměny světla a skla v sakrálním prostoru
Kareš, Martin ; Ruller, Ivan (oponent) ; Ing.arch.Beata Polomová,Ph.D. (oponent) ; Rechlík, Karel (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Rozmanitost dnešních kostelů a jejich zřetelné zakotvení v tradici nebo naopak jedinečnost jejich forem vyvolává otázky, potřebu ohlédnout se a potřebu reflexe. Tato disertační práce se zaměřuje na fenomén sakrálního prostoru z pohledu jednotlivých typů - otevřeného a uzavřeného - zejménana spolupůsobení světla a skla jako jedněch z nejvýznamnějších atributů těchto archetypů ovlivňujících tvorbu kompozice liturgického prostoru.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.